JAN BERWID BUQUOY
Komunistická totalita je velice podezřívavá. Zásadně nedůvěřuje všemu, čemu a komu nerozumí. Komunisté to označili pojmem „třídní boj“. Nejedná se pouze o naprostou likvidaci opozice a ruinování národního hospodářství.
Komunisté stříleli a věšeli své vlastní soudruhy po desetitisících. Nikdo nezavraždil víc komunistů než komunisté sami sebe…
Vůdce bulharských komunistů, Georgij Dimitrov, kdysi prohlásil: „S opozicí se nevyjednává, opozice se likviduje“ a vzápětí zakázal slavení vánoc a „Den matek“ v Bulharsku. Oba projevy míru a lidskosti považoval za „opozici“, kterou je třeba likvidovat. Slavení vánoc bylo rovněž zakázáno i v Sovětském svazu, Albánii a v asijských komunistických státech…
Proč se komunisté obávali „Dne matek“ ?
Zde je nutné se hluboko ponořit do jejich ideologie . V první řadě Marx, Engels a Lenin o žádném „Dni matek“ , coby součásti komunistické ideologie, nikde nehovoří.
Dále, „Den matek“ vznikl v USA a již tato skutečnost, hlavně v době „studené války“, byla naprosto nepřijatelná. Komunistická propaganda o „matky“ nikdy nebojovala, nýbrž výhradně o světovládu: „Socialismus zvítězí na celém světě!“ .
„Den matek“ by ve „studené válce“ (1945 – 1990) ve skutečnosti zvýhodňoval USA a jeho západní spojence. Podívejme se nyní na nevhodnost zařazení onoho humanitního aktu do zvrácenosti komunistické ideologie.
Američanka, Ann Maria Reeves Jarvis (1832 -1905), manželka anglikánského pastora Granville E. Jarvise, se zabývala v US státě Viržínie charitativní činností a v roce 1858 založila „Mothers Days Works Clubs“ , který v roce 1865 přejmenovala na „Mothers Friendships Day“ . Od té doby získala přezdívku „ Matka Dne matek “ ( Mother of the Mother’s Day). V roce 1914 vyhlásil americký prezident Woodrow Wilson oslavu “Dne matek” coby celonárodní svátek.
V Československu se „Den matek“ začal slavit v roce 1923 a jeho propagátorkou byla Alice Masaryková, dcera prvního prezidenta ČSR Tomáše G. Masaryka. Alice byla zakladatelkou Československého červeného kříže (1919) a na dalších 20 let, jeho předsedkyní.
To vše bylo pro totalitní komunistický stát naprosto nepřijatelné : Americký pastor a jeho žena (Karel Marx: „Náboženství je opium lidstva!“), US prezident Wilson a dcera buržoazního presidenta… „Za vším stojí americký kapitál!“ (Antonín Zápotocký).
Po roce 1948 došlo v ČSR ke zrušení „Dne matek“ a na jeho místo nastoupil „Mezinárodní den žen“ (MDŽ) slavený 08.března.
Tento den má zcela transparentně komunistické kořeny. Jde o myšlenku dvou vedoucích funkcionářů Komunistické strany Německa , Clary Zetkinové (1857 – 1933) a Käte Dunckerové (1871 – 1953). Obě bolševické průkopnice zorganizovaly jeho slavení poprvé 19.03. 1911 v Německu.
Proč se slavení svátku MDŽ ustálilo na 08. březen je historickou záhadou, kterou ani komunisté nedokáží přijatelně vysvětlit. Jakási legenda vypráví, že došlo 08. března 1857, ke stávce textilních pracovnic v New Yorku. Ovšem s touto verzí přišli francouzští komunisté až 50 letech 20. století ve svém deníku L‘ Humanité .
Historickým bádáním se zjistilo, že se nic takového 08.03. 1857, v New Yorku vůbec neodehrávalo. Jde tedy o fabulaci, alias výmysl…
V totalitním komunistickém režimu, který je zaměřen na vedoucí úlohu strany, nemůže mít matka (a tím i „Den matek“ ) žádné individuální privilegované postavení , neboť režim je vybudovaný stádově na davu. Je nutné vše podřídit mase .
Žena může být součást anonymní masy. Matka ovšem nikoli. Na rozdíl od ženy je matka záslužnou individualistkou – rodí nový život a ochraňuje ho. O dítě se stará, ochraňuje a vychovává jej ona – nikoli komunistická strana.
Žena může reprezentovat totalitu, matka na rozdíl od ženy je ideologickým protikladem . „Den matek“ je tedy pro totalitní ideologii nepřípustný a musí ustoupit „Mezinárodnímu dni žen“ . Toto je neúprosná logika komunistické diktatury a totality.
Jan Berwid-Buquoy