A jak je možné tomu čelit? Divím se, že se politický život smrskl na debatu o aktuálních karanténních opatřeních (které mě štvou jako každého jiného)
a o snaze vlády za peníze všech pomáhat vybraným. Musím říci, že jednotlivá antiepidemická opatření vlády mě téměř nezajímají. A to včetně režimu odbourávání
restrikcí. Ano, některá opatření bych dělal jinak, to ale asi kdekdo. Soudím však, že „tam“ nesedí lidi ani chytřejší, ani blbější, než jsou různí vnější
kritici nebo jakýkoli jiný kolektiv. Mají ale zodpovědnost a musí nějak v běhu věcí rozhodovat. Vůbec se tím nevyčerpávejme. My přece vidíme dál, za aktuální exekutivní život.
My vidíme dál, protože věc nahlížíme ideově. A v pokřiku po krocích vlády, která rozhoduje zhruba stejně dobře či stejně špatně jako každá jiná, nám nezaniká to podstatné:
že zažíváme přípravu k největší změně uspořádání světa, vládnutí, vztahu soukromého a veřejného, osobnostních a občanských práv za celé naše
životy, a to na dlouhé generace a skoro po celém světě. V této chvíli se trénovat na jednotlivostech naší obyčejné (ani horší, ani lepší) vlády je malicherné
a pod úrovní velkých mužů. Autor: Ladislav Jakl, Praha, ČR, 18.5.2020 Odpověď L. J. na anketní otázku dubnového Newsletteru IVK Zdroj:
https://www.ladislavjakl.cz/?p=10900#more-10900