My futurologové rýsujeme smělé plány budoucnosti, o kterých se zaostalým masám ani nesní. Jsme duchovním předvojem lidstva, jehož skvělé projekty budoucnosti se současníkům jeví zcela absurdními a které budí jejich prostoduchý posměch. První pohled do zrcadla působí u primitivů smích.
Ačkoliv to podstata vesmíru vylučuje, duševní omezenci chtějí slyšet, že bude lépe. Jistě, bude lépe, ale pro koho? A z kterého úhlu pohledu? Bude lépe z pohledu nejapných optimistů, mentálně zaostalých pozitivistů, kteří svým řáděním umořili sebe i svět? Bude líp z pohledu agresivních a slabomyslných hňupů, kteří způsobili a připustili světové války, vyvražďování národů, vyhubení většiny druhů zvířat, vyplenění kontinentů, zdevastování přírody?
Zatímco profesionální prognostikové musí vyrábět své nesmysly v souladu s míněním davu a zadáním svého chlebodárce, my skuteční stratégové budoucnosti jsme plně svobodní v rozletu svého ducha. Přes všechno nepochopení oficiálních struktur a jimi ovládaného davu si musíme neskromně připustit, že nám působí škodolibou radost, když vidíme, jak se naše vize postupně a rychle naplňují.
Také jste si všimli, jaké smrduté výkaly mají vaši domácí miláčci? Je to odporná a hnusná hrůza, jak zapáchají. Je to příšerný děs před kterým každý majitel venčící svého psa v parku a na ulici poděšeně prchá. Majitelé koček, pokud bydlí se svými miláčky stísněni v sídlištních bytech, jsou na tom však mnohem hůře. Musí používat stelivo, původně zvané kočkolit, které před nějakými pětadvaceti a více lety vydrželo týden. Dnes je po jediném vykonání kočičí potřeby celý byt spolehlivě zamořený jak otevřená žumpa.
Výživa koček a psů domácích se za těch 30 let velice zjednodušila. Zatímco předtím bylo obvyklé živit domácí miláčky obyčejným masem, dnes je tato potrava luxusem i pro důchodce, natož pro osamělé matky s pěti různobarevnými dětmi, třemi kočkami a dvěma psy. Přesto, přes všechny hygienické, ekonomické a sociální potíže, lze výživu domácích mazlíčků hravě zvládnout pomocí průmyslově vyráběné potravy.
Obsahem všech těch granulátů, konzerv a šťavnatých kapsiček pro psy a kočky se nikdo netají. Pouze jejich výrobci taktně mlčí a lakují zákazníkům jejich úžasnou kvalitu. Avšak informace o surovinách, ze kterých se výživa pro domácí bytové zvířectvo vyrábí, jsou veřejně snadno dostupné. Je to pouze štítivost, která občanům brání, aby se o ně zajímali, a která je chrání před nechutnými informacemi, které by při svém pátrání zjistili.
Prostě řečeno, výživa pro kočky a psy se vyrábí z toho nejhoršího mrtvolného a výkalového materiálu. Jsou i vyzkoušené případy, že psi a kočky snadno žerou zpracované mrtvé a rozkládající se kočky a psy. Je to velice snadno proveditelné, neboť u žrádla totiž vůbec nezáleží na kvalitě jeho hmoty a jejím složení, ale pouze jenom na chuti. Labužníci a vyznavači asijské stravy to potvrdí. S jídlem roste chuť.
Kanibalizmus je hudbou budoucnosti, která vyřeší potravinový program celého lidstva. První poloprovozní pokusy na domácích zvířatech dopadly zcela zdárně. Nyní již jenom zbývá postupně přivykat na fekální a kadaverní kanibalismus jejich chovatele.
Prostomyslné argumenty neodborné veřejnosti, která argumentuje toxickými účinky výkalových a mrtvolných látek na lidský organizmus, jsou úplně liché. Přiměřené dávky ředěných toxinů totiž vytvářejí protireakce organismu a posilují tak jeho imunitu. Je tedy pouze otázkou času, kdy si občané přivyknou na dávky mrtvolných a fekální jedů v koncentrovaném množství.
Fekální a kadaverní látky má každý organizmus obsaženy v sobě od narození. A dokonce je infikován už svými rodiči. Pokud je organizmus zdravý, snadno toxiny vylučuje nebo izoluje. Když však organizmus onemocní nebo zestárne, jeho životní síly oslábnou a vylučovací mechanismy ochabují. Tělo je postupně svými vlastními odpady zamořováno až ke kritické mezi, u které se rozhoduje o jeho uzdravení, respektive zaléčení, nebo o jeho definitivním skonu a navrácení do koloběhu látek v přírodě.
Kompetentní dietologové, kteří se vědecky zajímají o potraviny a kteří se starají o naši zdravou výživu, dobře znají složení průmyslových potravin. Pokud možno vůbec nic nejí, nepijí, ani nedýchají. Užírají sami sebe. Absurdní složení dnešních potravin a tekutin nesmíme nijak unáhleně odsuzovat. Musíme myslet na naše děti. Starší generace sice prořídnou, ale nové si úspěšně přivyknou. Člověk si zvykne i na šibenici. S přírodní výživou a přírodou se nechtějí rozloučit jenom naprostí hlupáci.
Je neotřesitelným faktem budoucnosti, že fekální a kadaverní výživa lidstva jej zachrání nejen před hladomorem, ale vyřeší i kriticky narůstající problémy zemědělské výroby, a dokonce humánním způsobem rozřeší i ekologický oběh látek v přírodě. Už se také těšíte na mrvapizu, shitburgery a urincolu?
Nesmíme se na budoucnost dívat očima talíře plného knedlíků, vepřového a zelí, ale pohledem moderní astronomie a kosmologie, která zcela jasně popisuje expanzi světového materiálu a jeho následnou anihilaci. Vesmír je exkrement. Vychrlená vesmírná hmota je výkalem, který je vzápětí postupně zkrmován jeho vlastním tvůrcem. A my mu k tomu můžeme popřát jenom: „Dobrou chuť, Hospodine na výsostech!“
googletag.pubads().definePassback('/162717810/CZ-outsidermedia.cz/600x300', [600, 300]).display();