Do recenze knihy Mariana Kechlibara Krvavé levandule jsem se chtěl pustit hned, jak vyšla. Knihu jsem opravdu přečetl, shledal ji zajímavou, zaznamenal položku do seznamu úkolů… a vrátil se k ní až v posledních dnech, kdy neomarxistické skupiny vytvářejí - po vzoru džihádistů – vlastní non-go zóny v amerických městech. Za plné podpory vládnoucí vrstvy.
Krvavé levandule jsou v něčem podobné Vondruškově kronice zániku Evropy. Mluví pro ně syrovější atmosféra a menší počet stránek.