Stovky, jeden nebo dva dny platných studií na téma covid-19, trvale měnící se pravidla cestování ze strachu před jeho šířením a s ním spojeným hospodářským kolapsem mimo jiné turistické a letecké branže a neochota k mezinárodní spolupráci v boji proti pandemii strachu z koronaviru z důvodů utajení autorství, hospodářské a vědecké konkurence a boje o nadvládu ve světě, stojí v příkrém protikladu ke všemu, co nabízí historie k poučení i pro neohlášenou návštěvu moru. Ten se objevil před nedávnem v Asii. Nelze vyloučit, že na cestě světem se zastaví v modifikované formě i v dříve navštěvované a na boj s ním snad připravené, širokospektrálními antibiotiky vyzbrojené Evropě.
V ještě nevyzbrojené Evropě žil Agnolo di Tura, autor Sienské kroniky. V ní popsal řádění moru ve městě Siena v roce 1348 takto: A lidskému jazyku je nemožné vylíčit tu strašnou věc. Vskutku každý, kdo nespatří tu hrůzu, smí být zván blažený. A oběti umíraly téměř ihned. Otékaly pod pažemi a ve slabinách a padaly k zemi mrtvy během řeči. Otec opouštěl dítě, žena muže, jeden bratr druhého; neboť tato nemoc, zdálo se, zachvacovala dechem a pohledem. A tak umírali. … A já, Agnolo z Tury jsem vlastníma rukama zakopal svých pět dětí.
campbell 0617
Promo článek:
Promo článek
číst dál