LUCIE SULOVSKÁ
Předevčírem jsem se půl dne bavila s kamarádkou, která se po pěti letech života vrátila z Petrohradu. Strávila tam i půl rok po vypuknutí války a ještě se tam chystá vyzvednout si diplom.
Na život v Rusku si zvykla a uměla si představit, že v Petrohradě stráví ještě řadu let, je to koneckonců mnohem velkolepější město než kterékoliv ve střední Evropě, její obor na tamní univerzitě měl lepší kvalitu než v Praze, našla si tam velkou komunitu přátel, k tomu podle jejích slov úžasná městská kultura, historie i prosté pohodlí, že máte už mobil plný aplikací nezbytných k životu v Rusku a ne v Evropě. Odešla v podstatě z bezpečnostních/emocionálních důvodů.
To, že neexistuje právní stát, že bezpečnostní složky si s vámi mohou dělat cokoliv , co se jim zlíbí, tam bylo vždy, ale v současnosti je to daleko nebezpečnější pro cizince ze Západu, kterým mohou klidně dávat debilní otázky typu „čí je Krym?“, „co si myslíte o událostech na Ukrajině?“ atd.
Mojí kamarádce se to stalo, když se jela kamsi podívat a nevědomky se dostala do zóny s omezeným přístupem, kam potřebujete propustku. Mladý klučina z FSB jí sebral pas a ptal se, co tu dělá a co si myslí o událostech na Ukrajině… Z osazenstva autobusu jí všichni spolucestující říkali, ať ho proboha poslouchá… Nakonec jí pas vrátil, ale musela si vystoupit a nic moc zážitek.
Plus moje kamarádka je normální a samozřejmě nesouhlasí s invazí a podobně jako její ruští intelektuální přátelé se cítila špatně, když se měla bavit, chodit do divadel, na výstavy atd. s vědomím, že na Ukrajině se děje taková katastrofa. Navíc odtamtud zmizela většina expatské komunity, od vypuknutí války narazit na cizince bylo vzácné. Přestala se tam prostě cítit dobře.
Nicméně. Potvrdila mi, že spotřebitelské sankce normální člověk takřka nepocítí a že zprávy o tom, jak mají Rusové poloprázdné obchody a úpí bez západního zboží, jsou naprostý nesmysl. Tak například většina oděvního průmyslu pro „běžné lidi“, takové ty značky typu Reserved a podobně, všichni zůstali, jenom změnili obchodní schéma a nejmenují se Reserved, ale RE (zkrátka ten samý obchod, to samé zboží, ten samý styl těch písmen, jenom název zkrátili na první jedno či dvě písmena). Zůstaly prakticky veškeré francouzské firmy, veškerá kosmetika, supermarkety typu Globus či Auchan, nadále fungují řetězce typu Subway, Costa, KFC, Burger King, Marks and Spencer a další. V obchodech zůstávají čokolády Milka a Kinder, tento typ západního zboží ala zahraniční sýry, vína a marmelády měl být totiž sankcionován už v roce 2014, takže si řetězce mezitím dávno našly cesty, jak to dovážet jinými způsoby a v roce 2022 prostě jen nedošlo k žádné změně. Stejně tak v obchodech s elektronikou je pořád ta samá elektronika, ta samá jablíčka s příslušenstvím, jenom se přesunuly z Apple Storů do běžných obchodů s elektronikou.
Jediné, co vnímala, že je pro Rusy z velkých měst celkem rána, byl odchod IKEA . Když při stěhování prodávala svůj nábytek z IKEA, měla najednou plnou složku nabídek od kupců za dobré ceny, zatímco když něco prodávala před 24. únorem, tak to člověk musel dát téměř za odvoz. Rusové mají byty zařízené na nábytek IKEA, na jeho rozměry a styl, a to se pak špatně zařizuje jiným.
Sankce samozřejmě mají dopad, mají dopad v oblasti technologií, které Rusko nevyrábí, existují dokonce typy čipů, které Čína není schopná bez západního know-how dosud vyrobit. Ale jsou to věci, které nejsou pro běžného člověka vidět, tedy alespoň prozatím. Mají přitom dopad třeba na vojenský průmysl, klíčový k válce na Ukrajině. Sankce na ropu a plyn bolí a teprve budou bolet ruský rozpočet, závislý takřka výhradně na surovinách. Ale strádání státního rozpočtu se opět projeví na státních službách a infrastruktuře teprve v budoucnu, jak se bude zmenšovat budget.
Sankce fungují v tom smyslu, že ten stát oslabují v jeho válečném úsilí, to je nepopiratelné.
Jinak ovšem celá ta představa, kterou budují média, že Rusové žerou kořínky, nemají hranolky, poloprázdné obchody atd., je zcestná a vůbec nepomáhá pochopit ruskou realitu těchto dní . Každý, kdo zná nějakou zemi detailně, ví, že média o ní píšou sračky. Že to je zpravodajství ve stylu „v mekáči v Baškortostánu chyběly asi týden hranolky = v Rusku už nemají ani hranolky!“ // „vyděšení staří lidé vykoupili v některých supermarketech první týden války olej a pohanku v očekávání katastrofy = Rusové mají prázdné regály, už tam nemají ani olej a pohanku!“
Není to zlý úmysl, je to taková kombinace wishful thinking a zkratky.
Lucie Sulovská
The post O životě v Petrohradu … Rusové opravdu kořínky nežerou first appeared on .
