Kruh se uzavírá: Jak se svět vrátil k rozporům z dob moskevských OH 1980

Kruh se uzavírá: Jak se svět vrátil k rozporům z dob moskevských OH 1980

Byla sobota 19. července roku 1980. Předseda prezidia Nejvyššího sovětu SSSR Leonid Iljič Brežněv se zvedl k mikrofonu a prohlásil XXII. Letní Olympijské hry za zahájené. Zazněla hymna Sovětského svazu. Kokršpaněl Fil, žijící v rodině naší chatové hospodyně a rozložený na podlaze pod televizí, se oklepal, dlouze zavyl, a to bez přestání, dokud nedohrála slavnostní hudba. Dlouho očekávaný svátek sportu začal…
Tenkrát koloval vtip, že Chruščov sliboval, že od roku 1980 bude komunismus, a vyšla z toho Olympiáda.
V jistém smyslu ano. Po dobu soutěží se ve městech konání (Moskva, Leningrad, Kyjev, Minsk a Tallin) zřetelně zlepšilo zásobování – i když ne každému podle potřeb, nicméně bohatší než ve vcelku už nedostatkové sovětské ekonomice. S hlediska mezinárodní prestiže bylo přidělení pořadatelství Olympijských her v roce 1974 samozřejmě úspěchem sovětského státu.
Téměř okamžitě zazněla na Západě výzva k bojkotu Her v Moskvě, v jehož důsledku se nezúčastnili sportovci 65 zemí, ačkoli někteří vystupovali pod olympijskou vlajkou. Pokračováním bylo odmítnutí účasti na Olympiádě 1984 v Los Angeles ze strany sovětského bloku. Nejspíš nikdy nebyl sport pod tak přímým tlakem mezinárodní politiky. Naštěstí pro olympijské hnutí začalo v polovině 80. let oteplení a myšlenka sabotáže velkých sportovních akcí byla shledána nemorální.
„Bojkot OH 1980“ je poutavou historií toho, co by dnes nazvali „hybridní válkou“.
Popis diplomatických, výzvědných, propagandistických, kulturních, politických a ekonomických aktivit s cílem na jedné straně omezit počet účastníků a na druhé pak totéž nepřipustit, je hodno detektivního žánru, ale současně i sborníkem praxe mezinárodních vztahů. Za čtyřicet let se svět změnil k nepoznání, příznačné ale je, že témata se změnila podstatně méně než celková situace.
Sousloví „studená válka“ je ve vztazích Západu s Ruskem, ale nyní i s Čínou opět v módě. Afghánistán od těch dob neopouští zpravodajské relace, nyní zase nová exploze. Nyní, stejně jako tehdy existují třenice mezi Washingtonem a evropskými metropolemi: USA požadují příkladné potrestání Moskvy, západní Evropa se pokouší obrousit hrany, aby snížila svoje ztráty.
Sankce byla oblíbenou kratochvílí tehdy a je jí i nyní, jedná se o uvalení amerických sankcí proti evropským společnostem, účastnícím se na projektu plynovodu pro dodávky ruského plynu do Evropy. Tenkrát to byl plynovod „Urengoj-Pomary-Užhorod“, nyní „Severní proud 2“. Můžeme si ještě připomenout, že tehdy vrcholila ostrá krize mezi Washingtonem a Teheránem – pracovníci amerického velvyslanectví, unesení islámskými revolucionáři v listopadu 1979, zůstávali rukojmími. Tato epizoda určuje vztah USA k Íránu dosud.
Od té doby se světová politika otočila o 360 stupňů.
Od záchvatu studené války, politické nelibosti a klinče – k uvolnění, ukončení rozporů, navazování komunikace, pádu bariér, k pokusům o vybudování nekonfrontačního světového řádu. A poté k neúspěchu těchto pokusů, narůstání konfliktů, krachu vzájemného pochopení a znova ke studené válce, je to jiné strukturou a složením účastníků, ale stejné duchem.
Důležitý rozdíl tu ale je. V roce 1980 při vší, jak by se dnes řeklo, toxicitě atmosféry, měl tento konflikt ideový podklad. Ideologický boj byl definován souborem hodnot a představ obou stran, jejichž realizace předpokládala vytvoření společností různého typu.
To, že to k tomu momentu ve chřadnoucím SSSR zdegenerovalo, je otázka jiná, ale sám základ nikdo nezrušil. Stejně jako víru hostí z rozvojových zemí ve správnost sovětského modelu, a množících se skeptiků uvnitř sovětského systému v to, že „tam“ na Západě, je přece jen vše zařízeno správně. „Úspěch“ uběhlých čtyřiceti let přinesl pocit, že „správně“ to není nikde, ale namísto soupeření velkých myšlenek jde o kaskádu intrik a demonstrace neúměrné kapitalistické hladovosti, zabalené do krásných sloganů. Nejspíš je to tak upřímnější. Ale mnohem protivnější…
prof. Fjodor Lukjanov (1967) je ruský novinář, politolog, šéfredaktor časopisu „Rusko v globálním světě“, předseda „Rady pro zahraniční a obrannou politiku RF“, vědecký ředitel Fondu rozvoje a podpory mezinárodního diskusního klubu „Valdaj“, jeden z autorů „Velké ruské encyklopedie“.
Zdroj: Rossija v globalnoj politike
Překlad: st.hroch 20200721

googletag.pubads().definePassback('/162717810/CZ-outsidermedia.cz/600x300', [600, 300]).display();
Jak poznat nevěru?

Máte podezření, že vás váš protějšek podvádí?

Rychlá půjčka ihned

Není nic jednoduššího než si vybrat rychlou půjčku na www.finmoney.cz.

Špionážní technika

Jak zjistit pravdu? Pomocí profesionálních pomocníků.

Jirkovo rychlé půjčky

Srovnejte si online půjčky z pohodlí vašeho domova. 100% přes Internet

Slevové kupóny

Ušetřete nemalé peníze na online nákupech. Slevové kupóny do e-shopů.

Účetní program AdmWin

Nabídky, zakázky, objednávky, sklady, faktury, dod.listy, účtenky EET

Inzerujte zde!

Máte zájem o reklamu? Kupte si textový odkaz na této pozici!



Dnes nejprohlíženější