Král z vlastního rozhodnutí, Miloš I. Ušlechtilý
RSS

Král z vlastního rozhodnutí, Miloš I. Ušlechtilý

ŠTĚPÁN CHÁB
Prezident Miloš Zeman dojíždí svůj druhý mandát mistrovsky. Před půl rokem udělil milost svému nadlesnímu Miloši Balákovi. Prostá kamarádská pomoc. Zároveň dal nadlesnímu Balákovi za loňský rok na odměnách 410 tisíc. A piruetku Zeman předvedl i u omilostnění Jany Nečasové. A tak prezidentské období Miloše Zemana končí neveselo truchlivo. Jen jako potvrzení toho, že mít dobré kamarády je stále zárukou české verze spravedlnosti.


U milosti pro Baláka se dalo trochu přimhouřit oko, protože soud k Balákově vině nevině přistoupil snad až s nenávistí a touhou ho sestřelit a obléct do tepláků jen proto, aby Zemanovi školácky uškodil. Česká justice se v tomto případě ukázala jako zaujatá a nespravedlivá. Milost tedy byla přinejmenším na místě, ač s ní nejde souhlasit, protože mělo dojít k odvolání a posunutí případu výš, pak výš, až třeba k Evropskému soudu. Jde o skutečnou spravedlnost, nikoliv o rychlou spravedlnost z rukou kamaráda, který je náhodou prezidentem a tak ji účelově může rozdávat. Zeman tak svou milostí Balákovi ponížil a znevěrohodnil českou justici. Nejspíš i po právu, když ta se chovala jako volič generála Pavla na mítinku Babiše. Česká justice je často krajně nebezpečný mocenský útvar, do jehož spárů se dostat nikdo nechce. Zeman jí k tomu dal jen štempl, místo toho, aby ji z pozice prezidenta vypeskoval a poučil, že takhle se spravedlnost nedělá. Zcela špatně.
Balák dostal jako útrpné 410 tisíc jako bonus k platu. Na nadlesního to není špatné ohodnocení. Prezidentská kancelář má jistě právo rozdávat svým poddaným odměny dle uvážení. Ale vzkaz společnosti je jasný – je nám to jedno, od vyžraného koryta odcházíme s pupky přecpanými a ještě si do tašky cpeme všechno, co po desetileté hostině zbylo. Není to v pořádku. Zemanovi to může být jedno, v politice končí… ač by nemělo. Jeho poslední kroky jsou prostě velmocenské, s monarchistickými manýry. A přesně tak bude znít ozvěna jeho angažmá na Hradě. Škoda.
Nakašlat na Baláka, to by se ještě přešlo. Miloš Zeman ovšem udělil milost i Janě Nečasové, která byla součástí vládního bordelu za vlády Petra Nečase. V pořádku? Ne příliš. Je zcela očividné, že ze strany české justice docházelo doslova k šikanování Jany Nečasové. Deset let tahání po soudech, neustále otvírané kauzy, nová projednávání, stání, buzerace, neustálá hrozba kriminálem, mediální pokrytí hodné odsouzení nikoliv žalované, ale samotné české justice. Deset let v jejích spárech, deset let neustálého stresu. To není vůbec v pořádku. (Alena Vitásková by mohla vyprávět… a vypráví). A tak přišla milost od končícího prezidenta. Spravedlnosti nebylo učiněno zadost. Rozjetý vlak té naší spravedlnosti musel být násilím zastaven omilostněním. (Tady Alena Vitásková skromně mlčí, protože si nikdo nevšiml, že je proháněná po soudech a je proti ní vedena justiční šikana.)
Nezaregistroval jsem, že by se Miloš Zeman z pozice prezidenta snažil rozhýbat diskusi o strašlivém stavu naší justice. Neukazoval na stovky případů, které se vlečou stejně, jako se (ne)spravedlnost vlekla s Nečasovou. Omilostnil jednu mediálně vykřičenou kauzu. Ostatní nechal bez povšimnutí. A přitom spravedlnosti samotné nebylo učiněno zadost. Kauzy samotné Nečasové, které bytostně ovlivnily celou politickou situaci v České republice, nebyly dovedeny do konce. Jen se milostí zametly pod koberec. To není lačnost po krvi. Nechtěl jsem slyšet – Nečasová půjde do tepláků. Stejně tak bych uvítal zproštění všech obvinění (a předvolání před spravedlnost Roberta Šlachty?).
Jde o ten pocit zmaru. Česká justice je v rozkladu . Naplněná starými kádry, rodinnými vazbami, kamarádstvím jedněch, nepřátelstvím druhých. Taková podivná nespravedlnost třetího světa, kdy nevíte, co bude, když si na vás česká justice zasedne a vy kvůli tomu už nevstanete. Prezident Zeman závěr svého hradního angažmá hnojí nešťastnými kroky. Nevyužil svého prezidentského vlivu, aby zlepšil českou justici, prostě jen jako monarcha zametl pod koberec pár případů svých kamarádů a známých. Protože mohl. Ale společnosti tím jen uškodil, protože spravedlnost může být nadále zlá, nevýkonná, nespravedlivá a pomstychtivá. Nebyly jí vytyčené mantinely. To je na funkci prezidenta prachmizerný výkon. Nic proti Zemanovi, já ho mám rád jako vlastního, ale tohle se mu moc nepovedlo.


Štěpán Cháb, Krajské listy


The post Král z vlastního rozhodnutí, Miloš I. Ušlechtilý first appeared on Pravý prostor .


Nejčtenější za týden