URZA
Něco k volbám… ani ne tak k tomu, koho volit (což je mnedle fakt jedno), ale spíš k tomu, jestli tam jít. Máte-li nějaký subjektivní užitek z účasti na demokratickém fetišizovaném náboženském rituálu, běžte a užijte si to!
V opačném případě má Váš hlas smysl jen a pouze v případě, že výsledek voleb dopadne (i po přepočítávání) tak, že rozdíl mezi kandidáty bude právě jeden hlas (z těch milionů). Budou-li už dva hlasy, mohli jste ušetřit cestu k urně – dopadlo by to bez Vás stejně.
Věříte, že výsledek voleb bude 50,00 % versus 50,00 % a rozdílem bude právě jediný hlas? Běžte si vsadit. Je to tak nepravděpodobné, že to sázkové kanceláře ani nevyhlašují; ale zahrnují to v jiných řádově pravděpodobnějších variantách (stále s fajn kurzem).
Pomineme-li tuto extrémně nepravděpodobnou variantu, má Váš hlas nulovou váhu. Mohli jste si s ním utřít zadek a ušetřit za toaleťák; nebo těch pár minut cesty k urně a zpátky, ten čas jste mohli využít třeba užitečnějším scrollováním Facebooku.
Ale co když si tohle řekne víc lidí? Tak volby dopadnou jinak – a to bez ohledu na Váš hlas. Vy totiž nevolíte za ostatní, volíte jen sami za sebe; a ostatní udělají, co udělají – bez ohledu na to, zda jdete k volbám Vy. Váš hlas je k ničemu (nedopadnou-li volby o jeden hlas).
Jakkoliv Vaše volba skoro jistě o ničem nerozhodne (drtivá většina voličů může volit celý život bez toho, aby jejich hlas byť jen jednou něco změnil), říkat lidem, aby volili (či nevolili) a jak, smysl mít může; najednou ovlivňujete řádově více hlasů než jen ten svůj.
A taky se nám tu jako před každými volbami roztrhl pytel s influencery – mezi kterými jsou třeba i Kovy či Martin, které mám rád – vykřikujícími, že máte vzít osud do vlastních rukou a jít volit. A to dává smysl… až na to, že vůbec.
Respektive jejich snaha smysl dává; ovlivňují spoustu voličů. Vaše rozhodnutí jít volit, abyste změnili svou budoucnost, smysl nedává; máte jen jeden hlas, který téměř jistě nezmění vůbec nic. Volby dopadnou s Vámi i bez Vás téměř jistě úplně stejně.
Na tento jev občas poukazuji; a dostávám za to často kotel od skalních demokratů, zejména před volbami. Nikdo mi to sice nikdy nevyvrátil (což souvisí s tím, že to není názor, ale matematický fakt), ale prý bych to neměl psát, protože tím ovlivním hodně lidí.
A vadí to? Vadí, když lidé zjistí, že jejich hlas rozhodne s pravděpodobností blízkou té na výhru v loterii? Není to dezinformace, je to logická dedukce, kterou mi nikdo za ta léta nevyvrátil; a je to nepříjemná pravda, kterou si většina lidí neuvědomuje.
„Co když si to řekne víc lidí?“ je naopak zavádějící otázka. Kdyby si to řeklo víc lidí, Váš jeden hlas jejich volbu beztak nezmění. „Nepůjdete-li volit, dáte svůj hlas někomu jinému!“ Ne, prostě nedáte. Nepůjdete-li volit, volby téměř jistě dopadnou úplně stejně.
Máte-li pocit, že tím, co píšu, poškozuji demokratický proces, pak je celý ten slavný demokratický proces založený na oblbování lidí; na tom, že přes všechnu tu mediální masáž a emoce kolem voleb zapomenou na prostou matematiku. Což bohužel zapomenou.
Naopak ti, kdo Vám říkají, že nevolbou někomu odevzdáváte hlas, případně že volbou přebíráte odpovědnost za výsledek voleb, jednoduše neříkají pravdu (bez ohledu na to, zda tomu sami věří); respektive říkají pravdu přibližně s pravděpodobností výhry v loterii.
Urza
The post Jít k volbám? first appeared on .
