Prvotní hřích Evropy

Prvotní hřích Evropy

Když jsem byl včera na dálku svědkem rozhovoru , ve kterém si pan Okamura „namazal na chleba“  mizerně připravenou redaktorku ČT, vyskočil mi v paměti krátce předtím přečtený článek prof. Katasonova na téma EU… (pozn.překl.)
V rámci upevňování nadnárodní nadstavby útočí Brusel na zbytky suverenity evropských států.
Téma zadlužení členských zemí EU se stalo aktuálním v posledních desetiletích. Začalo se mluvit o evropské měnové krizi, která v roce 2010 zachvátila periferní země EU (Řecko, Irsko), jež se poté rozšířila na další země, především pak na země eurozóny. Příčinou krize byla situace kolem řeckého defaultu  na trhu státních obligací na podzim 2009.
Jak vypadal suverénní dluh členských zemí EU ke konci roku 2019 (mld. USD):
Itálie              – 2.697,8
Francie          – 2.664,6
Německo       – 2.298,3
Španělsko     – 1.330,9
Belgie            –    523,0
Holandsko    –    441,8
Řecko             –    370,6
Země EU mimo eurozónu byly hodnoty suverénního dluhu nižší. Například, Polsko 274,9 mld. USD, Maďarsko 105,1 mld. USD.
Evropským rekordmanem ve výši dluhu je za posledních 10 let Řecko, které koncem roku 2019 vykázalo suverénní dluh ve výši 176 % HDP.
Za Řeckem následují:
Itálie              – 134,8 %
Portugalsko  – 117,7 %
Francie          –  98,1 %
Španělsko     –  95,5 %
( Pro srovnání – ČR 30,2 %; a v 1. čtvrtletí .t.r. 32,2 % HDP – čtvrtý nejnižší v EU – pozn.překl.)
Sejmutí nadměrné dluhové zátěže a odvrácení státních bankrotů bylo dosahováno díky restrukturalizaci dluhu. To znamená, že se sejmutím části dluhového zatížení dluhové zátěže dobrovolně/nuceně souhlasili držitelé dlužních úpisů příslušných zemí. Hlavními držiteli jsou banky, fondy a další institucionální investoři členských zemí eurozóny. S evropskou dluhovou krizí bojovali také pomocí úvěrů u Mezinárodního měnového fondu (MMF), Evropské centrální banky (ECB), Evropské komise (EK), Evropského stabilizačního mechanizmu (ESM).
V EU byla koncem 20. století založena vlastní ECB, zatímco celoevropské ministerstvo financí dosud není. Existuje pouze ořezaný evropský rozpočet, kontrolovaný Evropskou komisí. Končí evropská rozpočtová sedmiletka 2014-2020. Výše plánovaného evropského rozpočtu – necelý bilion eur – představuje kolem 1 % HDP členských zemí. Domnívám se, že skutečná výše rozpočtových výdajů bude ještě nižší. V únoru t.r. se sešel mimořádný summit EU k projednání rozpočtu na léta 2021-2027. V souvislosti s odchodem Británie bylo sestavení rozpočtu problematické dokonce i v objemech rozpočtu předchozí sedmiletky. Navíc se na Brusel sesypaly další problémy.

Londým kategoricky odmítl platit velké sumy za dluhy a závazky související s odchodem z EU, zatímco Brusel se velmi spoléhal na to, že těmito penězi zalepí díru v evropském rozpočtu, vzniklou v souvislosti s Brexitem.
Od konce února začal evropské hospodářství drtit koronavirus, což si vyžadovalo další obrovské peníze k udržení ekonomiky nad vodou.

Zdrojem peněz se první řadě stala ECB, která začala tisknout nová eura. V březnu ECB oznámila program odkupu aktiv (různých papírů) z trhu v objemu 750 mld.eur, a o tuto hodnotu se měla zvýšit peněžní masa eur.
Ve druhé půli července se v Bruselu sešel další summit EU – první po karanténě. Hlavním bodem programu byl znovu rozpočet EU na léta 2021-27. Okamžitě se odhalily ostré rozpory. Země „severní skupiny“ (Švédsko, Dánsko, Finsko, Rakousko, Holandsko) kategoricky odmítly podat pomocnou ruku zemím „jižní skupiny“ (Itálie, Španělsko, Řecko, Portugalsko), stejně tak Polsko a Maďarsko z „východní skupiny“. Při takových rozporech nemůže být o evropském ministerstvu financí řeči. Média oznámila, že na summitu bylo dosaženo vratkého konsensu u výše evropského rozpočtu – 1 074 mld.eur, ale už 23. července Europarlament odmítl tento rozpočet potvrdit s prohlášením, že škrty provedené v rozpočtu jsou v rozporu s cíli EU.
Nejspíš nejzajímavější novinkou přijatou posledním summitem EU byl protikrizový plán Next Generation EU ve výši 750 mld. EUR, vzniklý v ostrém boji. Plán předpokládá pomoc zemím, které nejvíce strádaly viro-ekonomickou krizí; peníze budou soustředěny ve speciálním fondu obnovy řízeném EK. Vzhledem k předpokládané výši sedmiletého rozpočtu a výše fondu obnovy by měl celkový objem finanční pomoci v rámci EU v letech 2021-27 dosáhnout 1,8 bilionů eur. Projekt protikrizového plánu předložily Německo a Francie.
Projekt zprvu předpokládal, že peníze fondu budou poskytovány nejpostiženějším zemím výhradně v podobě nevratných dotací. Nicméně na nátlak „severní skupiny“ se definitivně dohodli na tom, že 390 mld. bude vyčleněno v podobě grantů (dotací) a zbývajících 360 mld. v podobě úvěrů. Mezní dobou jejich splacení je rok 2058. Německé „Die Zeit“ se na myšlenku vytvoření takového fondu dívají skepticky s tím, že: „ Německo mělo být na straně „severní skupiny“, zatímco Merkelová se postavila na stranu „jižní a východní skupiny“. Kvůli demonstraci evropské solidarity útočí Brusel na zbytky suverenity evropských států. Německo a některé další bohaté země (ona „severní skupina“) tak budou sponzorovat chudé sousedy. EU se mění ve velký komunální byt. Nikdo z Bruselu se Němců nezeptal, zda se chtějí stát doživotními dobrodinci jiných zemí. Rozhodnutí posledního summitu EU je popřením zbytků evropské demokracie, “ píší Die Zeit.
Po skončení summitu vyplavaly na povrch některé podrobnosti kolem protikrizového plánu a fondu obnovy. Ukazuje se, že se předpokládá vytváření fondu díky vkladům členských zemí EU a umístění dlužních úpisů na finanční trh, v celé výši fondu, tj. 750 mld. EUR (860 mld. USD). Experti a novináři říkají, že vyložení cenných papírů na finanční trh bude probíhat 5 let, cca po 150 mld. ročně. To je více než dvojnásobek očekávaného čistého objemu nabídky obligací Německa v roce 2020. Papíry fondu obnovy budou mít statut suverénních dlužních nástrojů – stejných jako např. německé nebo americké státní obligace.
Takové zprávy vyvolávají řadu otázek. Mnozí evropští politici jsou rozhodnutím summitu rozhořčeni a považují fond obnovy s jeho dluhopisy za nezákonný. Ani EK, ani EU jako celek nejsou institucemi, vybavenými atributy suverénního státu. Na jakém základě se chystají emitovat dluhopisy se statutem suverénních? Vypadá to tak, že zmíněné Německo ponese závazky, tedy „bude ručitelem“ za peníze, jež nemají žádný vztah k jeho rozpočtu a nejsou kontrolované jeho parlamentem. EK se svým fondem obnovy se stává kvazistátem, který může konat nezávisle na členských zemích EU.
Některé instituce EU, samozřejmě, emitovaly své dluhopisy. Roční objem emisí ECB, EU, ESM dosahovaly v letech 2015-19 v průměru 67 mld. EUR ročně. To je nesrovnatelně méně, než to, co plánuje emitovat fond obnovy. Kromě toho měly papíry zmíněných institucí jisté zvláštnosti, které nedovolovaly nazývat je analogy suverénního dluhu.
Členka vedení opoziční strany AFD, Alice Weidel, prohlásila:
„ Došlo k prvotnímu hříchu Evropy. Tak zvaný fond obnovy je protizákonný, EU na sebe bere dluhy, aniž by měla atributy státu nebo nejvyššího finančního orgánu. Německo ručí za peníze, které nepodléhají kontrole jeho parlamentu a rozpočtu. “
Obligace fondu EK se stanou solidárními závazky celé EU, a nikoli jednotlivých členských zemí. A finanční experti, které nelegitimita nových cenných papírů příliš nevzrušuje, poukazují na jejich potenciální přednost – spolehlivost. Dokáží údajně konkurovat i americkým státním dluhopisům, považovaným za nejpopulárnější nástroje finančního trhu.
Experti oceňují, že papíry fondu budou mít nejvyšší rating spolehlivosti – AAA. Připomínám, že takový rating má v EU dluh jediného státu, a tím je Německo. A jaký může být výnos nových papírů? Desetileté obligace Německa, považované za nejbezpečnější aktivum,  dosahují kolem minus 0,45 %, zatímco rizikovější papíry Itálie zhruba plus 1,1 %. Dluh EU může mít něco mezi – minus 0,25 %. Celoevropské obligace mohou být lákavějšími pro investory než americké, i obligace jednotlivých členů EU. Poptávka po nových obligacích může být tak vysoká, že EU dostane chuť na zvýšení limit emise papírů fondu obnovy. Je velmi pravděpodobné, že hlavní roli v nákupu celoevropských sehraje ECB, která – jak už jsem poznamenal – spustila na plné obrátky tiskárnu a nakupuje především dluhopisy členských zemí EU. A až se objeví ty nové, tak bude s velkou chutí polykat i je. Myšlenka celoevropského ministerstva financí jako „přirozeného partnera“ ECB zatím nedostala podporu EU, není ale vyloučeno, že se takovým partnerem stane fond obnovy.
A tak Evropa učiní další krok k upevnění nadnárodní nadstavby, oslabující centrální banky a ministerstva financí členských zemí EU.
P. S. Nejpřekvapivější je, že jsem v mnoha materiálech a komentářích týkajících se vytvoření Evropského fondu obnovy nikde nenašel odpověď na nejdůležitější otázku: Jak bude probíhat obsluha a splácení dluhu zmíněného fondu? Přes polovinu všech shromážděných prostředků fondu přece má být rozdáno v podobě grantů a dotací…
Jednou z verzí odpovědi je, že oznámená suma 750 mld. EUR je jen začátkem a fond bude narůstat nad tuto sumu, přičemž následné miliardy budou členským zemím EU vydávány už výlučně v podobě úvěrů.
Časem se všechny členské země budou muset krmit výhradně z rukou nadnárodních institucí – ECB a fondu obnovy.
Zdroj: Fondsk.ru
Překlad: st.hroch 20200731
Jak poznat nevěru?

Máte podezření, že vás váš protějšek podvádí?

Rychlá půjčka ihned

Není nic jednoduššího než si vybrat rychlou půjčku na www.finmoney.cz.

Špionážní technika

Jak zjistit pravdu? Pomocí profesionálních pomocníků.

Jirkovo rychlé půjčky

Srovnejte si online půjčky z pohodlí vašeho domova. 100% přes Internet

Slevové kupóny

Ušetřete nemalé peníze na online nákupech. Slevové kupóny do e-shopů.

Půjčka do výplaty online

Výhodná nabídky půjčky do výplaty až 30 000 Kč. Vyřízení online.

Účetní program AdmWin

Nabídky, zakázky, objednávky, sklady, faktury, dod.listy, účtenky EET

Inzerujte zde!

Máte zájem o reklamu? Kupte si textový odkaz na této pozici!



Dnes nejprohlíženější