Hegemonie US dolaru je už dávno standardem globálního finančního a ekonomického systému. Ale vývoj v posledních letech a měsících (týdnech a událostech) poukazuje, že existuje řada zemí, které hledají, jak záviset méně na US dolaru. Země, které byly dlouho vydány na milost US dolaru, teď spíše hledají, jak své finance převzít do vlastních rukou, a zlato by v tom mělo sehrát klíčovou roli.
USA a Čína teď údajně přijímají kroky k obnovení své součinnosti a spolupráce, funguje to však tak, že udělají jeden krok vpřed a 10 kroků zpět.
Americká politická neschopnost poradit si s rostoucím dluhovým stropem je zase další prasklinou v rychle se rozpadající mezinárodní spolupráci.
Čína, tj. jeden z největších zahraničních držitelů amerického dluhu (Čína drží asi 870 miliard US$ amerických vládních dluhopisů), se do toho vkládá, když USA kárá, aby řešily své vlastní dluhové problémy.
Ty poznámky pronesli poté, co americká ministryně financí Janet Yellen tento týden Čínu prohlásila za „bariéru“ dluhové reformy v Africe, načež čínští činitelé v Zambii reagovali poukázáním, udělejte si nejdříve pořádek sami doma. Čínská ambasáda v Zambii totiž v úterý na svém webu uvedla: „USA mohou nejvíce přispět k problémům s dluhy mimo své země, když povedou odpovědnou monetární politiku, poradí si se svým vlastním dluhovým problémem a skončí s těmi sabotážemi úsilí jiných suverénních zemí o řešení svých dluhových problémů.“ (Reuters, 01/23)
USA a Mezinárodní měnový fond totiž na Čínu vyvíjí tlak, aby restrukturalizovala své dluhové pohledávky u nejchudších zemí světa.
Pozadí pod pokličkou bublající krize státních dluhů
Během Covidu stanovily mezinárodní organizace Iniciativu suspendování obsluhy dluhů (DSSI), aby nízkopříjmovým zemím pomohly poradit si s hospodářskými problémy spojenými s Covidem.
DSSI stanovilo G20 s naléháním na Mezinárodní měnový fond a Světovou banku, kdy 43 účastnících se zemí ze 73 způsobilých zemí se zapojilo do iniciativy, která suspendoval od května 2020 do prosince 2021 splácení dluhů a upravila tak obsluhu splácení 12,9 miliard US$ dluhů. Avšak po konci DSSI se nejchudší země potýkaly jak s horami dluhů, tak s rostoucími úrokovými sazbami, tudíž se zvyšujícími náklady obsluhy dluhů.
Vznikla rovněž iniciativa internacionálních organizací označovaná za ‚společný rámec‘, která se zaměřila na pomoc nejchudším zemím světa restrukturací dluhů. Pokrok v tom však uvázl na nedostatku transparentnosti a koordinace. Čínu přitom, jakožto největšího půjčovatele nízkopříjmovým zemím, vyzvali k restrukturaci svých pohledávek.
A nyní se na Čínu tlačí, aby odepsala státní dluhy i jiným zemím.
Čínu o restrukturaci jejich dluhových pohledávek u dalších zemí nežádají jen mezinárodní agentury a USA, ale tento týden: „Ministryně financí Janet Yellen Čínu vyzvala k odpuštění dluhů Zambie, jejíž dvouletý zápas o restrukturaci 17,49 miliard $ dluhů v cizích měnách a státních dluhopisů se stal varovným příběhem pro ostatní rozvojové země. Zambie si stejně jako jiné chudé země hodně půjčovala od Pekingu a manažerů Západních fondů, které skupovaly v dolarech denominované dluhopisy na budování infrastruktur a na financování dalších vládních projektů. Pohledávky čínských půjčovatelů obnáší asi třetinu zahraničních dluhů Zambie.“ (WSJ, 01/23)
Rozbíhající se krize státních dluhů
Ministr financí Zambie obviňuje ze slabosti procesu restrukturace dluhů ‚Společného rámce‘ ten rámec samotný, kdy říká, že tak v tom procesu zůstal na milost zemím, které ten rámec vytvořily. Další země jako Ghana čekají, jak se ten proces se Zambií vyřeší, než se oficiálně „Společnému rámci“ upíše.
V post-covidovém prostředí, kdy stoupá kurz US dolaru, je vysoká inflace a americké Federální rezervy i jiné centrální banky zvyšují úrokové sazby, tak tím zvyšují dluhová břemena a náklady obsluhy dluhů narůstají.
Čína chce od Světové banky a MMF, aby se podílely na ztrátách z restrukturací, ale tyto mezinárodní organizace se tomu brání a tvrdí, že převzaly ztráty už krátce po roce 2000 a i USA odporují čínskému požadavku ohledně multilaterálních institucí a dluhů v místních měnách.
A to je pro Zambii Hlava 22, protože když MMF neulehčí svou první tranši výkupu této země za 1,3 miliardy US$, dokud nebude dokončena restrukturace dluhů s Čínou a s dalšími bilaterálními věřiteli.
Pod pokličkou bublající dluhová krize a požadavky Západních zemí a mezinárodních institucí, jako MMF a Světová banka, aby Čína převzala ztráty za své investice, je další puklinou v mezinárodní spolupráci.
Co to všechno znamená pro držitele fyzického stříbra a zlata? Znamená to také zase, že nulové riziko protistrany spojené s držbou kovů je ohromný přínos (možná největší). Ghana sama tuto moudrost pochopila a začala nutit producenty zlata v této zemi, aby prodávali část své produkce vládě.
I Čína v podstatě ze stejných důvodů nakupuje fyzické zlato od ostatních zemí a také od těžařů zlata z vlastní jurisdikce. Ve skutečnosti Čína nedávno oznámila, že mají rekordní držby zlata.
Jak Ghana, tak Čína chápou, že dluh je nástrojem pro manipulaci s ostatními. A ze zkušenosti též ví, že dluh je rovněž bojištěm, protože dlužníci často se často závazkům vyhýbají a věřitelé jsou často pokrytci.
Proto Čína nabízí jiným půjčky, ale pro sebe dále hromadí fyzické úspory. Jak jsme už uváděli dříve, existuje důvod, proč centrální banky v posledním roce nakupují rekordní množství zlata. A i ti, kdo zlato nenakupují, jej drží.
Finanční krize, covid, Rusko-ukrajinská válka a teď i celosvětové ekonomické potíže způsobující, že centrální banky a vlády zařizují, aby se zajistily zlatem, jelikož vědí, že to funguje jako pojistka, když se těžké časy změní v těžší.
BY GOLDCORE
THURSDAY, JAN 26, 2023 – 16:57Zdroj: https://www.zerohedge.com/news/2023-01-26/china-and-us-sovereign-debt-war
