Již delší dobu se na nás obracejí dříve narození čtenáři se vzpomínkami na dobu totality, kdy komunistická vláda bojovala proti ideodiverzním centrálám, štvavým vysílačkám a neustále hledala vnitřního nepřítele. V souvislosti s přípravou cenzurní legislativy ministrem Rakušanem jsme oslovili signatáře Charty 77 – osobnosti, které se nebály perzekuce státní mocí ani za doby StB – a položili jim tři stejné otázky. Pokračujeme 8. dílem s Jaroslavem Baštou, bývalým poslancem, ministrem a velvyslancem.
Vlastimil Veselý
Co pro vás znamená svoboda projevu a kde jsou podle vás její hranice, pokud nějaké má?
Svoboda projevu je pro mne tím nejdůležitějším tématem v mém politickém působení. Bojoval jsem za ni již jako leader stávkujících studentů v roce 1969, stejně jako signatář Charty 77, nebál jsem se přispívat do exilových časopisů Listy a Svědectví. Posledních osm let jsem na téma svobody slova a projevu napsal desítky fejetonů. Spolu se Stanislavem Novotným a Petrem Žantovským jsem členem Asociace nezávislých médií, pravidelně zasedám v porotě udílející Krameriovu cenu, kterou jsem sám obdržel za své komentáře. Hranice svobody projevu může v některých případech definovat pouze Trestní zákoník. Tím však nemám na mysli tzv. verbální trestné činy.
Jak se díváte na současné snahy umlčovat odlišné názory a diskriminovat, případně kriminalizovat, jejich nositele pod záminkou „boje proti dezinformacím“? Lze chystaná opatření české vlády srovnávat s dobou normalizace nebo je to za vlasy přitažené podobenství?
Proti tomuto trendu dlouhodobě protestuji, jak ve svých publikovaných článcích, tak například ve svých poslaneckých interpelacích. Jako prezident bych v tom pokračoval. Již několikrát jsem zdůraznil, že lidem kriminalizovaným kvůli svobodě projevu bych téměř automaticky uděloval milost, pokud bych byl zvolen.
Má stát bránit šíření nepravdivých informací jinak než pravdivým informováním občanů? Kdo má určovat, co je pravdivá a nepravdivá informace?
Nemá. Právní definice dezinformace neexistuje. Ostatně to slovo bylo poprvé použito carskou ochrankou v roce 1902, později se stalo oblíbeným termínem KGB a dnes ho milují progresivisti v EU. Již historie slova ukazuje jeho totalitní kořeny a není náhodou, že se vynořilo znovu v naší době. EU zkrátka bude kopírovat Sovětský svaz až do hořkých konců. The post Svoboda slova očima chartistů: Jaroslav Bašta first appeared on Společnost pro obranu svobody projevu .
