Jen počkej, zajíci

Jen počkej, zajíci

Když se šla čtrnáctiletá Zuzka projít po frekventované turistické cestě pod Řípem, na plácku u laviček, kde odpočívají při cestě na bájnou horu výletníci, přímo pod památnou lípou našla zajíce, který se svíjel v křečích. Neustále ztrácel rovnováhu a z posledních sil utekl do přilehlého lesíka, kde jej Zuzka, která jeho poslední chvíle natočila na svůj mobilní telefon, o den později se svými kamarády našla mrtvého.
Jelikož v trávě nedaleko pole u obce Mnetěš, kde se zajíc zmítal v bolestech, bylo vypáleno velké kolo, evidentně nějakou chemikálií, otřesné záběry se dostaly do rukou zastupitele obce Leoše Čiháka a občanského sdružení Mnetěš, jež se snaží změnit pravidla, za kterých zemědělci provádějí chemické postřiky. Za největší problém přitom členové sdružení nepovažují samotný fakt, že se na česká pole aplikují chemické postřiky, jako spíš výběr a množství látek, které v nevhodném poměru a množství neblaze ovlivňují lidské zdraví i kondici půdy.
Snad nejvíc jim ale vadí nemožnost dostat se k informacím, co a kdy se konkrétně na jakém poli stříká. Tak, aby například rodina s dětmi nebo mateřská školka věděla dopředu, že se má místu v konkrétní čas obloukem vyhnout.
Poskytnutí informací, které by měli mít možnost v zájmu vlastního zdraví zjistit všichni občané, dnes totiž podle zákona záleží víceméně na libovůli zemědělců. Můžou lidi informovat, ale nemusí. Informace v případě, že se stříká nebezpečnou nebo zvlášť nebezpečnou látkou, podle zákona dostávají automaticky aspoň 48 hodin před aplikací postřiku pouze včelaři, a to mnohdy jen teoreticky. Ostatní mají smůlu.
Po incidentu vzneslo mnetěšské sdružení na příslušné úřady dotaz, jaké konkrétní postřikové látky byly na poli aplikovány, zda na místě došlo k úniku a zda jsou na místě obavy o zdraví dětí, které si zde v inkriminované době hrály. Zastupitel Čihák navíc zajíce bryskně poslal na pitvu do Státního veterinárního ústavu. Klíčová je v tomto případě rychlost. Čím delší doba uplyne, tím je zjišťování příčin smrti náročnější. Aby veterináři mohli zjistit, zda byl zajíc otráven, potřebují vědět, jaká látka je z otravy podezřelá a na co se při hledání příčin mají zaměřit, než důkazy „vyvanou“. Plošné testování všech možných látek by bylo neúnosně drahé.
Proto byl přivolán i Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, který dohlíží na to, čím zemědělci stříkají. Vzorky byly odebrány 29. května, ale rozbor se podařilo ÚKZÚZ dokončit až 17. července, tedy téměř po dvou měsících. Mezitím veterináři zjistili aspoň to, že měl zajíc infekční nemoc tularémii, která ale nemusí být příčinou jeho smrti, obzvláště s přihlédnutím k předsmrtným křečím, jež mohou být právě důsledkem intoxikace. „Ty projevy působily jako postižení centrálního nervového systému. Byly tam křečové projevy a neschopnost koordinace,“ sdělil pořadu A Dost! televize Stream veterinář František Břeň. A dodal, že podobné projevy obvykle způsobují neurotoxické látky.  
Podstatnější – při vší úctě k zajícově tragické smrti – je v celém příběhu ale jiná věc. Bez ohledu na to, co zajíce zabilo, jisté je, že za případné vylití nepovolených či nenahlášených chemikálií z postřikovače přímo vedle pole nemůže nést v České republice odpovědnost zemědělec. Nelze totiž prakticky prokázat, že má vypálené kolo nějakou souvislost s jeho zemědělskou činností.  

A to přesto, že se v roce 2014 zpřísnila legislativa, neboť Česká republika přijala směrnici Evropské unie, která klade důraz na snížení rizik dopadů pesticidů na lidské zdraví a životní prostředí. Pod hrozbou vysokých sankcí a toho, že přijdou o dotace, nesmějí od té doby pěstitelé používat agresivní chemické postřiky v případě, že na stejné škůdce či choroby mohou použít alternativu v podobě přípravků na přírodní bázi. Právě „mnetěšský zajíc“ ale názorně ukazuje, jak zákony v praxi nefungují a jak lze elegantně celou legislativu obejít, aby si zemědělci mohli stříkat, co chtějí a kdy chtějí, a dotace přitom zůstala celá.  
Stačí k tomu jediná finta na úrovni žáka základní školy, který píše sám sobě omluvenky. Zemědělec si totiž vede evidenci toho, jaké postřiky na pole aplikuje, a to pak nahlašuje úřadům, které mu to věří. Co je psáno v evidenci, je téměř svaté.
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský k uvedenému případu, a to ještě před tím, než měl k dispozici výsledky rozboru půdy, uvedl doslova toto: „Ten poničený flek neodpovídá tomu, co jsme zjistili v evidenci u zemědělce, že aplikoval. Takže z toho důvodu jsme to postoupili na další analýzu. Abychom zjistili, čím to bylo způsobeno.“
Pokud neodpovídají látky, které vypálily hnědý flek na trávě vedle pole a mohly způsobit ošklivou zajícovu smrt, tomu, co uvádí zemědělec ve své evidenci postřiků, vedlo by to normálního člověka k podezření, že zemědělec stříká něčím jiným, než hlásí úřadům. Na to nemusíte být inspektor Columbo. Ústav se na to ale dívá jinak. Pokud dojde k závěru, že látka, která vypálila flek a pravděpodobně zničila zajíce, není v evidenci postřiků zemědělce, je to podle něj důkaz toho, že pachatelem není zemědělec, protože ten přece stříká něco jiného. Podle úřadu to tudíž mohl udělat kdokoli jiný.
Kdo by ale vedle pole vypouštěl látky, ke kterým nemá běžný občan přístup a ke kterým se mohou dostat jen chemici a zemědělci, což je dnes často jedno a totéž? To kontrolní orgány neřeší.
Nic se nestalo
V protokolu, který byl zaslán v rámci žádosti o poskytnutí informací dle zákona č. 106/1999 Sb. zastupiteli obce Mnetěš Leoši Čihákovi, se píše například toto: „Ve vzorcích pšenice byla dále detekována rezidua účinných látek Prothiconazole-dest, Spiroxamine a Tebukonazole. Tyto účinné látky se našly i ve vzorcích půdy, travního porostu bez příznaků poškození a suché odumřelé trávy. Jedná se o účinné látky fungicidů, konkrétně kombinaci uvedených tří účinných látek obsahují přípravky prodávané pod třemi obchodními názvy Hutton, Slape Trio a Soligor.“
Jenže, jak zpráva dodává, vzhledem k tomu, že se jedná o vzorky pšenice do deseti metrů od kraje pole a dotyčný zemědělec ani specializovaná firma, která mu postřiky provádí, v evidenci tyto látky nemají a tvrdí, že je nepoužívají, prokázané hodnoty lze údajně vysvětlit tím, že je daná lokalita veřejně přístupná. Závěrem lze prý tedy konstatovat, že vypálená suchá tráva nesouvisí s postřiky na přilehlém poli, které používá dotyčný zemědělec.
Tímto pohledem na věc se dá vysvětlit i skutečnost, proč Česká republika nemá problémy s dodržováním evropské směrnice o omezování agresivních chemických postřiků a jejich nahrazování šetrnějšími prostředky. Pokud by směrnice dodržována nebyla, nedosáhli by čeští zemědělci na některé dotace.
Zřejmě proto vyvinul na pokyn ministerstva zemědělství Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) jakýsi kontrolní systém plnění zásad integrované ochrany rostlin v polních plodinách. Jde o soubor opatření, která mají chránit rostliny před škodlivými organismy například upřednostňováním biologických postřiků před chemickými. Za splnění konkrétního kritéria je zemědělci přidělen určitý počet bodů – maximum je 350, ke splnění všech povinností však stačí získat 120 bodů.
Aktuální číslo Šifry si můžete přečíst v tištěné i digitální podobě. Poštovné a balné je zdarma.
I kdyby ale pěstitel stříkal na pole ty nejjedovatější pesticidy od rána do večera a pošli všichni zajíci, bez bodů nezůstane. Může je totiž „nahnat“ jiným způsobem. „Kontrolní systém je nastaven zcela špatně a neodpovídá evropské směrnici 2009/128/ES. Namísto povinného upřednostňování nechemických prostředků a metod před chemickými přípravky umožňuje zemědělcům získat potřebný počet bodů například prostřednictvím školení, využitím služeb rostlinolékařského poradce nebo koupí certifikovaného osiva. Takže chemie se i v případech, kdy to není nutné, může beztrestně používat dál,“ řekl serveru Vitalia.cz  David Palán z Asociace pro bezpečné potraviny (APB), jež usiluje o snížení obsahu zdraví škodlivých chemických látek v potravinách.
Je to podobné, jako kdyby úřad nesebral pirátovi silnic body jen proto, že dorazil na školení nebo si koupil učebnici o zásadách bezpečnosti jízdy. A tak mohl dál jezdit jako dobytek.
Milan Vidlák, časopis Šifra
Příspěvek Jen počkej, zajíci pochází z Časopis Šifra
Jak poznat nevěru?

Máte podezření, že vás váš protějšek podvádí?

Rychlá půjčka ihned

Není nic jednoduššího než si vybrat rychlou půjčku na www.finmoney.cz.

Špionážní technika

Jak zjistit pravdu? Pomocí profesionálních pomocníků.

Jirkovo rychlé půjčky

Srovnejte si online půjčky z pohodlí vašeho domova. 100% přes Internet

Slevové kupóny

Ušetřete nemalé peníze na online nákupech. Slevové kupóny do e-shopů.

Půjčka do výplaty online

Výhodná nabídky půjčky do výplaty až 30 000 Kč. Vyřízení online.

Účetní program AdmWin

Nabídky, zakázky, objednávky, sklady, faktury, dod.listy, účtenky EET

Inzerujte zde!

Máte zájem o reklamu? Kupte si textový odkaz na této pozici!



Dnes nejprohlíženější