V rozhovoru s bezpečnostním poradcem, bývalým policistou a válečným veteránem Lumírem Němcem jsme probrali aktuální situaci na Ukrajině.
Lumíre, jaký si očekával na začátku konfliktu na Ukrajině průběh? Překvapila tě houževnatost ukrajinských vojáků?
Překvapila a určitě jsem nebyl sám. Myslím, že na začátku konfliktu by si na Ukrajince nikdo nevsadil. Pamatujeme si na situaci z roku 2014 a i když se ukrajinská armáda od té doby výrazně změnila, tak velké šance proti ruské armádě jí nedával nikdo. Asi nejvíce byl překvapený určitě Putin a celé velení ruské armády. Když začala válka, tak jsem byl v Tádžikistánu a tam frčí hlavně ruské televize, takže jsem sledoval ruské zprávy. Putin mluvil o mírové operaci, denacifikaci a z jeho slov byla cítit velká jistota. Podle mého názoru si mysleli, že Ukrajinou projedou jako nůž máslem. Za pár dní budou v Kyjevě, dosadí si vlastní vládu a v podstatě pojedou podle starého osvědčeného scénáře, jaký praktikovali v roce 1968 v Československu. Jenže jim to nevyšlo. Po pár dnech už se nemluvilo o mírové operaci, ale o speciální operaci a jejich sebejistota z nich pomalu mizela. Ukrajinci se udatně brání, proti Rusku se sjednotila Evropa, dodáváme Ukrajincům zbraně, které jsou pro ně v současné době klíčové a Rusům se nedaří.
Rusům se nepodařilo zatím dosáhnout původních cílů a jejich vojenské výsledky nejsou takové, jaké si Vladimir Putin představuje. Čemu bys ze svého pohledu bývalého vojáka tento fakt přičetl, odhlédneme-li například od zbraňového vybavení? Slabé morálce vojáků, jejich neochotě bojovat, popřípadě jiným faktorům?
Je to kombinace více okolností. Ruská armáda prošla reorganizací, z původně divizních uskupení přešla na praporní uskupení, tedy menší bojové skupiny. Tyto menší skupiny jsou pružnější a schopné lepší reakce na změnu situace, ale jsou složitější na velení a to Rusům chybí. Také je mnohem větší problém s logistikou. Zásobovat menší skupiny na rozsáhlém území je složitější než zásobovat více vojáků na jednom místě. Navíc Rusové k zásobování až do velikosti praporu nasmlouvali soukromou společnost a ta to evidentně nezvládala. Také se prokázal špatný stav ruské armády. Ještě před začátkem války někteří rusofilové prohlašovali, že když se ruská armáda rozjede, tak za týden bude v Portugalsku, dnes se ukazuje, že by tam ani nedojela, i kdyby se jí nikdo nebránil. Nakoupili nové spojovací prostředky, které měly být šifrované, ale ukázalo se, že to je ten samý typ spojení, který používají řidiči kamionů, takže nebylo nijak složité to prolomit a získávat informace přímo u zdroje. A těch faktorů ovlivňujících ruské neúspěchy je mnohem víc. O morálce ruských vojáků můžeme polemizovat, ale faktem je že voják, který je hladový, je mu zima, nemá munici ani pohonné hmoty, svou odhodlanost k boji rychle ztrácí. Každopádně největší podíl na ruských neúspěších mají samotní Ukrajinci a jejich obrovská odhodlanost se bránit.
Byli podle tvého názoru vůbec Rusové připraveni na takový odpor Ukrajinců?
To určitě nebyli, Rusové uplatnili scénář, který se jim osvědčil v Gruzii, na Ukrajině v roce 2014 a věřili, že jim to vyjde opět. Podcenili nejenom Ukrajince, ale i Západ. Viděli, že Západ je rozhádaný a řeší záležitosti týkající se počtu pohlaví, nebo kdo je rodič jedna a kdo rodič dvě atd. Naše stažení z Afghánistánu také neukazovalo, že by NATO a Evropa spolu s USA by byly schopni koordinované akce proti Rusku. Takže se přepočítali a teď hledají cestu, jak z toho ven.
Co vede ruské vojáky podle tvého názoru k tomu, že i přes všechny vyjádření Kremlu, že se tak neděje, útočí na civilní cíle?
Tak já bych bral všechny veřejné prohlášení Kremlu se značnou rezervou, jinými slovy Rusům, Putinovi a lidem kolem něho nevěřím ani pozdrav. A co k tomu vede ruské vojáky? Těch faktorů může být víc. Od vzteku za neúspěchy, a pomstu za mrtvé kamarády až po taktické důvody. Ukrajinci velmi rychle pochopili, než postavit se Rusům v otevřeném prostoru, kde Rusové mohou naplno využít svou převahu v technice a těžkém dělostřelectvu, je mnohem lépe se jim postavit ve městech. Z měst udělali pevnosti, kde se velmi dobře připravili na příchod ruské armády. V zastavěné oblasti hraje mnohem více okolností pro obránce než pro útočníky. Navíc proti Rusům nebojují jenom vojáci, ale i obyvatelstvo. Podávají ukrajinským vojákům důležité informace, podporují je logisticky a v případě nutnosti berou do ruky zbraně. Rusům také evidentně chybí vycvičená pěchota, která by těžkou techniku podporovala v boji v zástavbě. Takže se rozhodli přejít na osvědčenou ruskou taktiku, která se nezměnila od druhé světové války. Rozmlátíme vše, co je před námi, bez ohledu jestli se jedná o civilní nebo vojenské objekty, a pak obsadíme trosky.
Působil si mimo jiné jako voják na misích v Afghánistánu. Vidíš nějaké paralely z pohledu bývalého vojáka mezi Afghánistánem a konfliktem na Ukrajině?
Těch paralel tam moc není. V Afghánistánu jsme bojovali proti teroristům a povstaleckým skupinám. Jednalo se o operace malého rozsahu které zaměřovali na bodové cíle a civilního obyvatelstva se dotýkali pouze v minimální míře. To, co se děje na Ukrajině, je konvenční válka za použití všech typů dostupných zbraní, kromě jaderných.
Jaká existuje šance, že v případě neuspokojivého vojenského postupu ruských jednotek Putin sáhne například k použití taktických jaderných zbraní?
To riziko tady samozřejmě je, Putinovi nikdo do hlavy nevidí a je potvrzené že na východě Ukrajiny byly zaznamenány pohyby raketometů TOS, které používají termobarickou munici, jejíž účinek na živou sílu je děsivý. Navíc Putinovi se nedaří a on potřebuje nějaký úspěch, nedovedu si představit, že by se Rusové stáhli z Ukrajiny bez jakéhokoliv zisku. Chci věřit, že i Putinovi je ale jasné, že použití byť i pouze ,,taktické” jaderné zbraně by znamenalo překročení červené linie s nedozírnými následky pro celé lidstvo.
Jaký vývoj na Ukrajině očekáváš dál? Může se válka protáhnout na měsíce, či dokonce roky?
Tak jak se válka vyvíjí a Rusům se nepodařilo dosáhnout vytyčených cílů, to vypadá, že válka asi neskončí v pár týdnech. Rusové už změnili své původní plány o obsazení Ukrajiny a nyní se soustředí na územní zisk na východě Ukrajiny. Zřejmě se budou snažit a udržení cesty na Krym po souši a získání území Doněcké a Luhanské lidové republiky v hranicích, tak jak si to vyhlásili 24. února. Pak by mohli chtít zasednout za jednací stůl. Putin musí v Rusku deklarovat alespoň nějaký úspěch této ,,speciální operace”, která stála životy tisíců ruských vojáků a obrovské materiální škody. Pak bude záležet na Ukrajině, jestli se bude chtít dohodnout, nebo pokračovat ve vleklé válce. Bez alespoň malých zisků Putin neodejde, pokud si ovšem Rusové Putina nevyřeší sami.
SM
The post Ruská taktika? Rozmlátíme vše, co je před námi a pak obsadíme trosky first appeared on .
