TOMÁŠ FLAŠKA
„Hitler je gentleman“ je již pojmem . Onen článek podle našeho moudrého pana prezidenta napsal Ferdinand Peroutka. Nenapsal, jak se ukázalo. Ale román by dnes mohl být sepsán jiný.
Krátce zrekapituluji. Onen článek hledal kdekdo a nikdo ho nenašel. A to ani vlevo dole, jak tvrdil náš inteligentní pan prezident, že právě tam ho viděl. Vnučka Ferdinanda Peroutky Terezie Kaslová si onu lež (pardon omyl) hlavy státu nenechala líbit a domáhala se omluvy. Tu ale bohužel náš nejvyšší a nejchytřejší představitel neumí. Rozjelo se kolečko soudních tahanic, které trvalo (trvá) mnoho let. Soudy nakonec pravomocně došly k závěru, že se za pana prezidenta omluví ministerstvo financí(!). To je jak ve středověku, kdy místo královského chlapce dostával na zadek jeho kamarád. A situace dnes?
Takže tu máme pravomocný rozsudek a ministerstvo se omlouvat nehodlá. Ministerstvo argumentuje tím, že by to byl precedens do budoucna. Na co tu tedy máme zákony a soudy? Co ten spor do teď stál? A kdo jiný by se měl podvolovat soudní moci, když ne stát? Možná, až budete někdo odsouzen k zaplacení pokuty za špatné parkování, zkuste nezaplatit a argumentujte tím, že by to byl precedens do budoucna. Co nastane? Exekutor a hotovo.
Exekučně chce omluvu vymáhat i paní Kaslová. Pak by ministerstvo financí mohlo být opakovaně pokutováno. A to je další pokračování českého absurdistánu. Ministerstvo financí zaplatí pokutu, která půjde do rozpočtu státu, o jehož rozdělování rozhoduje ministerstvo financí. Opakovaně. Kafka by zajásal a román by byl na světě.
Další peníze padnou na právníky a soudy.
A přitom by stačilo jediné: kdyby naše nejvyšší morální autorita, jakou určitě pan prezident je (nebo má být), která má jít příkladem, řekla krátce: „Promiňte, spletl jsem se.“
Tomáš Flaška