Energie a hypotéky jsou téměř třikrát dražší, některé potraviny dvakrát, ceny služeb, léků a vlastně všeho začínají zákonitě, díky energiím, stoupat v inflační spirále. To co de děje, je naprosto bezprecedentní.
A já se už skoro rok ptám sám sebe a lidí okolo, jak je možné, že po takovém zdražení všeho nejsou lidé ještě v ulicích.
Ale obchody jsou stále plné rozesmátých a nakupujících lidí – všichni se zdají happy. To jsou velká města opravdu tak jiná, než ta menší a venkov?
Jak to řeší samoživitelka, nebo důchodce, který platil za domek, kde celý život bydlel za plyn 60.000 za rok a teď by měl platit 180.000?
Je možné, že lidé opravdu naivně uvěřili vládě a finančníkům, že je to „jen dočasné” , ať zatnou zuby, třeba si půjčí a že brzy bude zase fajn?
Lidé se stydí sobě a přátelům přiznat, že jsou v koncích? Je to jen klid před bouří? Poslední sólo na Titanicu ?
Chápu, že mnozí už nemají sílu třeba kamkoli chodit a všeho mají po dvou letech buzerace dost, ale jak je možné, že si ZNOZU zvolí ty (a jejich podporovatele), kteří toto vše způsobili a dále způsobují?
A aby toho nebylo málo, už se Vláda chystá zvednou daně – a to jak ty z příjmu, tak ty spotřební…
A lidé stále nic…
Opravdu si lid DOBROVOLNĚ a hlavně OPAKOVANĚ za hasiče naivně vybírá toho, kdo mu dům MNOHOKRÁT zapálil? To jsou lidé opravdu takoví masochisté?
Jan Tománek
Článek Jan Tománek: Jak to, že lidé zvládají zdražování a ještě nejsou v ulicích? se nejdříve objevil na AC24.cz .
