Velká pozornost médií je nyní věnována zasílání tanků na Ukrajinu – včetně již poměrně sofistikovaných německých Leopardů či amerických Abramů.
Co si o tom myslí ti, kdo je posílají, již velmi dobře víme. Stačí se podívat na německý (ale i náš) mainstream. To, že s tímto krokem podle oficiálních průzkumů většina Němců nesouhlasí, je pak již jiná věc. Ostatně, co si myslí většina lidí, to vlády zásadně nezajímá.
A pokud někdo naléhá na mírové rozhovory, je považován za zločince a extremistu. Válečné štváčství je naopak v kurzu, bez ohledu na utrpení civilistů, kteří nikoho nezajímají. V místě konfliktu si samozřejmě většina lidí přeje mír.
Zajímavý je i náhled na to, co si o německých tancích na Ukrajině myslí v Rusku, kde zejména upozorňují na fakt, že s tanky bude do války vyslán i personál. Tím by mohlo být Německo – a potažmo i NATO – považováno za další stranu konfliktu – a to již cela oficiálně.
Ovšem jen šílenec může chtít konflikt rozšířit a nechat ho přerůst v něco fatálního. Jak tedy chápat již otevřenou účast německých vojáků ve válce na Ukrajině?
O tomtéž se nedávno psalo v amerických médiích poté, co se Biden rozhodl vyslat na Ukrajinu Abramy. Bez personálu to nepůjde. Zatím je vše u ledu a tanky údajně nebudou k dispozici dřív než za rok. Zdá se, že mezitím bude probíhat výcvik – a možná se také do té doby konflikt uklidní.
O německých Leopardech se zmínili i Rusové v článku, který tuto záležitost poněkud odlehčenou formou komentuje. Tak doufejme, že stejně „odlehčeně“ to pojmou i oficiální místa a nebudou účast Němců na Ukrajině považovat za vstup NATO do války….
Dále již článek z ruských médií:
Německo se tedy rozhodlo poslat na Ukrajinu buď deset nebo patnáct Leopardů.
Co bude následovat? Omezí se Německo na tuto „tankovou tranši“? A dostane příležitost se v tom omezit? Bude se muset ponořit hlavou napřed do víru tohoto boje? Musí. A tady je důvod.
Němci už udělali první krok do propasti, když se rozhodli, byť pod tlakem, dodat tanky Ukrajině. Ale… tanky potřebují posádky. Ukrajinci nemají vycvičené posádky pro práci na německých „Leopardech“. A jejich výcvik trvá dlouho.
Moderní tank je poměrně komplikovaný stroj napěchovaný elektronikou. Není snadné a není rychlé ho zvládnout.
Zkušení řidiči tanků říkají, že na to, abyste se s tankem seznámili, je potřeba rok nepřetržitého školení. A to vše za neustálého praktického i teoretického výcviku a pravidelných výjezdů na cvičiště. Kromě toho musí být každý tankista schopen opravit tank na místě. A alespoň odstranit jednoduché chyby, které jsou reálně „opravitelné“ ručně i v terénu. To vyžaduje další znalosti, další dovednosti a další praxi.
Pokud by se Poláci přece jen rozhodli do rusko-ukrajinského konfliktu zasáhnout, role úzkého pruhu země na hranicích s Polskem mnohonásobně vzroste, a proto bude nutné do Leopardů nasadit zkušené a vycvičené německé tankisty.
To znamená, že osobní přítomnost německých tankistů již byla oznámena. A není úniku. Náhradních mužů (na patnáct tanků) je již více než sto. Existují také tři nebo čtyři vojenští tlumočníci, kteří opravují akce tankistů a překládají jim rozkazy, a to i z angličtiny.
Nádrže také neustále potřebují opravy. Některé z nich se zhroutí. Některé z nich budou poškozeny. Proto potřebují opravárenskou základnu. Jedná se o samostatnou jednotku technické podpory. Takzvané opravárenské prapory. Buď čistě kolové opravárenské prapory nebo mobilní divizní (či brigádní) armádní opravny. A umí pracovat nejen za linkou, ale i v terénu.
A to je opět doplňková výbava. Jde o speciální vojenské tahače (ani zasažený tank s vyjetými kolejemi neopustí bojiště), jeřáby, husí krky, navijáky, nakladače a tak dále. Všeho je opravdu hodně – stavitelé tanků to vědí. Aby člověk mohl stroje opravovat, měl by je znát. A kdo z ukrajinských pluků zná „leopardy“? A na Ukrajinu byla vyslána nová skupina německých zaměstnanců.
Tanky potřebují granáty. Ty – stejně jako náhradní díly – jim musí být pravidelně dodávány. V ideálním případě by to měli provádět speciálně vyškolení pracovníci, kteří jsou obeznámeni s jejich přepravou, nakládáním, vykládáním a překládáním. To jsou dvě nebo tři skupiny navíc.
A celý tento gang bude pravděpodobně potřebovat vlastního vojenského lékaře. A pár sester. Spolu s mobilní lékařskou jednotkou. Co když ublíží Hansovu miláčkovi? Nebo ještě hůř, spálí ho uvnitř? Kdo identifikuje tělo a shromáždí ostatky v rakvi? Mimochodem, mělo by smysl mít v tankové jednotce také kněze, který bude konat pohřební obřad.
A teď to nejzajímavější.
Pokud by tanky jednoduše zaútočily – bez podpory vrtulníků, letadel a dělostřelectva – byly by poměrně rychle spáleny, dokonce i z vrtulníků. A stíhačky je prostě sestřelí jako střelnice – nebe ve vojenském divadle je za námi.
V souladu s tím vyvstává v plné síle otázka zásobování letadel a dělostřelectva na podporu tankových útoků. A jsou tu opět piloti, piloti vrtulníků, dělostřelci, technici, letoví dispečeři, „plniči“ (specialisté na doplňování paliva), prapory letové služby a další personál. Seznam je dlouhý. Po tancích se objevují celé letky, baterie a prapory. A pluky budou následovat. Nebo brigády.
Nejprve jsou jako obvykle přivedeni do hry „rekreanti“. A pak samí štamgasti. A aniž by se příliš skrývali. Předmět nelze schovat v tašce.
To však nebude stačit. Bojem zocelená ruská armáda, dobrovolníci a „hudebníci“ aktivně „přechytračí“ německé posily. Budou potřeba noví muži. V této souvislosti začnou německé úřady přijímat ukrajinské uprchlíky, kteří se usadili v Německu, a vracet je do jejich historické vlasti. Navíc o to dlouhodobě žádá sám pan Zelenský. A jsou jich tam statisíce. Nebudou mít pro ně žádné sympatie.
Ani to ale na souboje stačit nebude. A strýček Sam nakopne celou německou politickou bombu – nařiďte novým Němcům, aby rozdmýchali ukrajinskou palbu!
A pak německé úřady zaútočí na všechny „spící“ a aktivní žoldáky žijící v zemi. Samozřejmě existují. Ale je jich málo. Němci nejsou největší fandové žoldáků. Nejsou to Britové a Američané. Jejich krédem je „armáda, řád a blesková válka“. V Německu je tedy nanejvýš deset až patnáct tisíc „divokých hus“. Opět nestačí. Pak se budou „škrábat u registru.“
Začnou s některými záložáky. Budou povoláváni přes náborové úřady k nějakému plánovanému vojenskému přeškolení nebo pokročilému výcviku v polních táborech. Takové tříměsíční kurzy pro brance se v Německu konají každé tři roky. A z táborů, napodobujících nějaký druh výcviku, vás v noci tiše odvezou na Ukrajinu. Tam se připravíte sami. Zároveň si zlepšíte své dovednosti. Pokud přežijete, samozřejmě.
Pak bude čas na kombinované policejní jednotky. Jsou to také muži ve službě, rozumí pořádku a řádu. Na Ukrajinu je budou posílat střídavě na tři měsíce. A jednotky budou tvořit především místní turečtí policisté. V německé policii už takoví policisté jsou. Byli naverbováni před nedávnem, hlavně v hlídkové a kontrolní službě, aby pracovali v tureckých čtvrtích v Kolíně nad Rýnem a Hamburku.
A pak se Němci vydají do míst ne tak vzdálených. Tedy do věznice. Mají tam spoustu lidí. A podle německých měřítek jsou všichni elitou společnosti: Turci, Kurdové, Albánci, Arabové. Takže s nimi začnou. A pro ty, kteří jsou pomalejší nebo odmítají, se podmínky ve vězení drasticky zhorší.
Pokud jste byli dříve v běžném režimu, budete převedeni do režimu přísného. Nebo vás dokonce mohou umístit do věznice s maximální ostrahou. Nebo dokonce do trestné cely – jakmile najdou u vězně drogy. A určitě je najdou.
V knihách najdou prášek. Mezi stránkami. Mustafa nebo Ibrahim budou na Ukrajině bojovat, aby nespadli pod kola nejspravedlivějšího německého soudnictví na světě. A zároveň jim sníží trest.
A pak se mohou vypořádat se všemi ostatními migranty, ne nutně těmi, kteří byli ve vězení. V Německu jsou jich miliony. Mohli by dokonce provádět nájezdy na zanedbané čtvrti. Chytit všechny nespolehlivé. Dejte jim drogy. „Zrušte“ tresty (u drog nejsou bezvýznamné).
A pak je pošlou zpět na převýchovu. Kolik prostoru pro kreativitu skutečně existuje! Buď vás zavřeme, nebo deportujeme, nebo půjdete bojovat. Pak vám snížíme trest a dáme vám občanství. Nebo naopak.
Poté může být vyhlášena masová mobilizace, jako to udělal Hitler v dubnu 1945. Pokud si to Američané objednají.
Říká se, že historie se často opakuje. Jednou jako tragédie, jednou jako fraška. V Německu existuje šance, že se bude opakovat v těchto dvou funkcích současně. A to ve velmi blízké budoucnosti.
Tolik článek, který zajímavým způsobem zapojil do bojů i obohacující etnika, která již roky vítá Německo s otevřenou náručí. Zde ovšem velmi pochybuji, že by se skutečně Arabové či Turci dobrovolně do bojů v nějaké větší míře zapojili.
Podobné pokusy by spíš vedly k urychlení občanské války v samotném Německu. Ostatně, Němci by si měli uvědomit, že jsou skutečně ve válce, ovšem ve zcela jiné, než v té, která se odehrává tisíce kilometrů od jejich domovů.
Asi půl milionu vojáků totiž v Německu jen čeká na povel k útoku. Jenže Němci tuto nepřátelskou armádu nadále posilují a věnují se mezitím válce, která není jejich. Je otázka, jak a čím se budou bránit, až ten povel jednoho dne přijde. Pak už se to totiž nebude odehrávat tisíce kilometrů daleko…
Ohodnoťte tento příspěvek! [Celkem: 0 Průměrně: 0 ] Článek Leopardy: Jak asi bude vypadat zapojení Německa do války na Ukrajině? se nejdříve objevil na Necenzurovaná pravda - nepřikrášlená realita islamizovaného světa .
