Někdy na počátku svého zvolení za poslance ČNR (později změněné na Poslaneckou sněmovnu) , a je tomu už přes třicet let se poprvé objevily snahy stíhat Lubomíra Štrougala za střelbu na hranicích. Zastával jsem právní názor, že je to absurdní a jedná se jen o novodobý hon na čarodějnice. A protože jsem Štrougala pokládal (ač nečlen KSČM) za jednoho z nejschopnějších politiků minulého režimu, v létě, když jsem byl na dovolené v Harrachově jsem si nějak zjistil jeho telefon a zastihl jsem jej na jeho chalupě v Rokytnici ,domluvili jsme si schůzku a já za ním zajel. Právě štípal dříví.
Troufám si tvrdit, že téměř tříhodinový rozhovor, který jsem s ním měl, byl jeden z nejzajímavějších v mém politickém životě. Nikdy nesoudím lidi černobíle. A tak jsem dovedl oceňovat Klausovy realistické názory na zahraniční politiku ve vztahu k Srbsku, válce v Iráku či velmi pozitivní k Rusku a nesouhlasit s jeho názory na ekonomiku. To se ovšem netýká jeho nástupců Topolánka, Nečase a už vůbec Fialy. Ti byli a ten poslední z nich vůbec strašní. A kdyby to bylo reálné, s radostí bych je vyměnil právě se zmíněným Lubomírem Šrougalem.
strougal brandt
Promo článek:
Promo článek
číst dál
