ZAJÍMÁ VÁS NÁVOD K TVOŘIVÉMU KREATIVNÍMU MYŠLENÍ? TO JE TEORIE VŠEVÝVOJE

ZAJÍMÁ VÁS NÁVOD K TVOŘIVÉMU KREATIVNÍMU MYŠLENÍ? TO JE TEORIE VŠEVÝVOJE



Teorie vševývoje popisuje obecně platnou zákonitost vývoje a změn veškeré dosud známé reality. Popsat a vysvětlit srozumitelným způsobem tuto obecně platnou zákonitost pouze s využitím stávající slovní zásoby se ukázalo prakticky neřešitelné. Proto, aby bylo možné tuto zákonitost srozumitelným způsobem popsat a vysvětlit, bylo nezbytné jednoznačně definovat řadu nových pojmů. Seznámit se s Teorií vševývoje a porozumět jí v celém jejím rozsahu je poměrně obtížné a časově náročné. Pochopit Teorii vševývoje bez důkladného osvojení všech v popisu definovaných nových pojmů není dost dobře možné, ale každému, kdo si tuto obecnou zákonitost osvojí, usnadní její znalost řešení libovolně zvoleného problém. Teorie se týká zákonitosti změn a vývoje všech forem existence hmoty a energie.



Klíčová slova:  teorie; evoluce; univerzální zákonitost; kreativní myšlení
ÚVOD
Každá jazyková soustava vždy vykazuje určitou míru nedostatků z hlediska jednoznačnosti komunikace. Proto, aby informace uvedené v článku byly pokud možno srozumitelné a přesné, nebylo možné pro každý zatím nepoužívaný pojem definovat nové slovo. V případech, kdy se význam běžně používaného slova málo odlišuje od významu tohoto slova použitého při popisu a vysvětlení podstaty Teorie vševývoje, je význam tohoto slova v článku pokud možno přesně popsán a vysvětlen. Nedostatky v definicích nově zavedených slov jsou nahrazeny větším množstvím příkladů.
VŠEVÝVOJ
Slovem  v ševývoj  je označován např. veškerý vývoj a změny všeho možného i nemožného, co se vyskytovalo, vyskytuje nebo bude vyskytovat v komplexu živé i neživé přírody. Slovem  v ševývoj  jsou označovány např. vývoj a změny jednotlivých organizmů, vývoj a změny všech živočišných i rostlinných druhů organizmů, vývoj a změny nejrůznějších společenství organizmů, vývoj a změny různých vědeckých nebo technických oborů.
Slovo  v ševývoj  významově zahrnuje slova: vznikání, vývoj, změna, proměna, záměna, výměna, průběh, trvání, přetrvání, zanikání apod.
Stejně jako slovo  vševývoj  jsou všechna tučně napsaná slova v následujícím textu použita výhradně v popsaném a vysvětleném významu.
VNÍMÁNÍ A POCIŤOVÁNÍ
Slovy  vjemový orgán  je označován každý zrakový, sluchový, čichový nebo jiný orgán kteréhokoliv organizmu, jehož prostřednictvím získává organizmus informace o něčem v jeho okolí.
Každá informace  vjemových orgán ů  je označována slovem  vjem . Jednoduché informace jsou o něčem ve svém okolí schopné přijímat nejjednodušší nebuněčné organizmy. Naproti tomu jsou nejvyspělejší dosud známé organizmy schopné přijímat současně několika svými  vjemovými orgány  ze svého okolí rozmanité, komplikované a obsáhlé soubory informací.
Činnost vjemových orgánů je označována jako  vnímání .
Slovy  pocitové ústrojí  je označováno každé vnitřní ústrojí vyspělých druhů organizmů, které zprostředkovává organizmu informace o stavu některých jeho vnitřních orgánů, různých vnitřních funkcí organizmu, o tom jakou polohu má organizmus v prostoru, jakou polohu vůči organizmu zaujímají jeho pohybová ústrojí apod.
Slovem  pocit  je označována každá informace o stavu organizmu.  Pocity  jsou např. hlad, bolest, únava, ospalost, strach, zlost nebo radost.
Činnost  pocitových ústrojí  je označována jako  poci ťování.
VÉSKUTEČNOST
Definovat význam slova  véskutečnost  je velmi problematické .  Pro popis a vysvětlení podstaty teorie  v ševývoje  je však nezbytné jeho význam jednoznačně určit. Jediným, jednoznačně srozumitelným příkladem, jehož pomocí lze přesně popsat, co je v následujícím textu označováno slovem  véskute čnost , je Vaše  véskute čnost .
Do této Vaší  véskutečnosti  patří vše, co právě v těchto okamžicích  vnímáte  a  pociťujete , tj. např. zvuky, které slyšíte, slova vět textu, které čtete, a všechno ostatní, co před sebou vidíte, všechny myšlenky vyjádřené ve větách čteného textu, které zaměstnávají Vaší mysl, což lze přesněji popsat jako slovy vyjádřené představy, které vytváří Vaše představivost. Do Vaší  véskutečnosti  patří v těchto okamžicích i všechny vzpomínky, které se Vám z Vaší vůle nebo nezávisle na Vaší vůli vyčleňují z Vaší paměti, všechny při tom Vámi vytvářené představy všeho, co si třeba právě v souvislosti s tímto čteným textem chcete a dokážete představit.
Ve Vašich představách se může vyskytnout všechno, co se vyskytlo, proběhlo, odehrálo ve Vaší  véskutečnosti  v minulosti, a co se zcela nerozplynulo ve Vaší paměti, a to počínaje mlhavými představami vjemů z nejstarších okamžiků zapamatované minulosti Vašeho dětství a konče možná ještě přetrvávajícími  pocity , jasnými představami a čerstvými  vjemy  z předcházejících okamžiků.
Ve Vaší  véskutečnosti  se může vyskytnout např. představa některé činnosti vykonávané v minulosti nebo činnosti, která se v minulosti uskutečňovala pouze ve Vašich představách.
Ve Vaší  véskutečnosti  se mohou vyskytnout také ve Vaší paměti uchované, více či méně konkrétní nebo abstraktní, realistické, fantastické nebo emocionální představy všeho možného i nemožného.
Ve Vaší  véskutečnosti  můžete např. vidět a vnímat Vaší levou ruku obracející stránku textu, přičemž můžete hmatem vnímat povrch této stránky.
Ve Vaší  véskutečnosti  můžete vidět např. Vaší pravou ruku držící mezi prsty pero, přičemž můžete  pociťovat  polohu ruky i se zavřenými očními víčky.
Ve Vaší  véskutečnosti  se mohou vyskytnout představy, které se týkají Vaší budoucnosti, kterou plánujete, připravujete, očekáváte nebo předvídáte. Představy budoucnosti můžete ve své  véskute čnosti  pozměňovat, doplňovat nebo je zcela změnit.
Ve Vaší  véskutečnosti  se mohou objevovat více či méně realistické, fantastické nebo emocionální představy všeho možného i nemožného v libovolném čase  v ševývoje .
Zatímco  v ševývoj  nepřetržitě trvá, Vaše  véskute čnost  se pomalu rozplývá, ztrácí, mizí, když usínáte, nebo okamžitě zmizí, např. když náhle upadnete do bezvědomí. Když spíte, objevuje se Vaše  véskute čnost  ve snových fázích Vašeho spánku. Ve snu probíhá ve Vaší  véskutečnosti  zdánlivě chaotická tvorba představ skládaných z útržků vzpomínek a zkresleně přijímaných  vjemů  a  pocitů , přičemž tvorbu těchto snových představ můžete Vaší vůlí ovlivňovat jen výjimečně v malé míře při přechodu spánku do bdělého stavu.
Všechny dílčí procesy ve  véskute čnostech  lidí, např.  pociťování  tepla,  vnímání  zvuků, zrakové  vnímání  apod., probíhají v různých kombinacích současně, přičemž intenzita jednotlivých dílčích procesů se mění, bývá značně nevyrovnaná a vůlí ve větší míře málo ovlivnitelná.
Ve  véskute čnostech  lidí se nemohou vyskytovat tak přesné a podrobné představy pachové, obrazové nebo sluchové, které se zřejmě vyskytují ve  véskute čnostech  některých šelem a dravců, u kterých se vyvinuly  vjemové orgány  mnohem dokonalejší v porovnání s  vjemovými orgány  lidí.
Ve  véskute čnosti  člověka s vrozenou úplnou hluchotou, podobně jako ve  veskute čnostech  těch druhů organizmů, u kterých se nevyvinuly sluchové  vjemové orgány , se nemohou vyskytovat představy zvuků. Ve  véskute čnosti  člověka, který se narodil úplně barvoslepý, se vyskytují v jeho představivosti jen černobílé představy.
Poměrně přesnou představu je možné si vytvořit o tom, co se odehrává ve  véskute čnostech  některých lidí, které dobře známe. Snadno si lze představit, že na rozdíl od nás může být  véskute čnost  některého člověka v něčem ochuzena. Obtížnější je si představit, že  véskute čnost  některého člověka je v něčem jiná, odlišná, že může obsahovat oblasti, které se v naší  véskutečnosti  nevyskytují, oblasti, o kterých si neumíme vytvořit ani neurčitou mlhavou představu.
Někdy si lze poměrně snadno vytvořit představu o  véskute čnosti  živočicha, přestože se jeho organizmus výrazně odlišuje od organizmu člověka. Lze si například poměrně snadno představit, co asi vidí sova, která se na nás dívá skrz pletivo klece v zoologické zahradě. Naproti tomu je téměř nemožné vytvořit si konkrétní reálnou představu o tom, jak vidí své okolí ty druhy ptáků, které mají oči umístěné přibližně v jedné ose po stranách hlavy.
Pokud se někdo rozhodne vytvořit si představu o tom, jak vidí své okolí například slepice, musí vzít v úvahu nejen umístění očí na slepičí hlavě, ale i to, že slepičí oči jsou značně vypouklé, což má souvislost s jejich velkým úhlem zorného pole.
Člověk se zrakovými  vjemovými orgány  slepice, který by uměl okolí  vnímat  slepičím způsobem, by mohl bez otáčení hlavou sledovat současně téměř všechno kolem sebe, nad sebou i pod sebou.
Pro popis a vysvětlení teorie  v ševývoje  je význam slova  véskute čnost  dostatečně určen předcházejícími příklady.
REÁLSKUTEČNOST
Slovo  reálskute čnost  je používáno v mnohonásobně širším významu než je slovo  véskute čnost . K vytvoření přesné představy o významu slova  reálskute čnost  je nutné si vytvořit přesnou představu významu sousloví  ideální organizmus.
Ideální organizmus  má neomezeně dokonalé  vjemové orgány ,  pocitová ústrojí  a intelekt a je schopný  vnímat ,  pociťovat  a představovat si všechno, co bylo, je a bude, v dosud známém prostoru i za jeho hranicemi.
Ideální organizmus  je schopný  vnímat  cokoliv, kdekoliv, a to tak, že to může  vnímat  neomezeně nejen směrem k drobným podstrukturám sledovaných objektů, ale je schopen  vnímat  realitu neomezeně i směrem k nadstrukturám sledovaných objektů, a to vše v libovolně dlouhém časovém intervalu.
Pozoruje-li  ideální organizmus  živý organizmus, potom může bez omezení  vnímat  všechny jeho fyziologické funkce v libovolně malých podrobnostech.
Uvedený  ideální organizmus  může např.  vnímat  podrobnosti neomezeně malých objektů v nekonečně velké vzdálenosti. Ideální organizmus může např. do neomezeně malých podrobností  vnímat  strukturu člověka včetně všech jeho fyziologických funkcí, které se projevují např. abstraktním myšlením.
Význam slova  reálskute čnost :  Reálskute čnost  je všechno to, co může  vnímat  popsaný  ideální organizmus.
ATOMIE
Atomie  je fragment  reálskute čnosti , který může organizmus patřící mezi druhy s vyvinutou  véskute čností   vnímat ,  pociťovat  nebo si představovat (člověk přitom může používat různé pomůcky, přístroje, zařízení apod.) tak, že se mu jeví jako prostorově, časově nebo prostorově i časově jednoznačně ohraničený, vymezený nebo jinak určený celek, útvar, seskupení, sestava, řetězec, shromáždění, spolčení apod., přičemž  vnímání ,  pociťování  i představování může v představivosti organizmu probíhat současně.
PŔÍKLADY ATOMIÍ
Největší  atomie , které můžeme dnes celé z jedné strany pozorovat, jsou nejvzdálenější skupiny galaxií. Tato mimořádně velká hnízda galaxií jsou nejvzdálenější pozorovatelné  atomie , které jsou v dosahu současných pozorovacích přístrojů. Tyto nejvzdálenější pozorovatelné  atomie  vymezují prostor Metagalaxie, která je největší dosud známou  atomií , pozorovatelnou z jejího středu.
Atomie  jsou písmena, slova, věty a je jedno, jsou-li napsaná nebo vyslovená.  Atomie  jsou také různé písemnosti, např. dopisy, noviny, časopisy, knihy nebo jiné nosiče informací.  Atomie  jsou tóny, akordy, hudební skladby nebo noty, boty, kalhoty, brepty, recepty, koncepty apod.  Atomie  jsou voda v hrnci i kapka deště.  Atomie  jsou všechny vyskytující se předměty.
Atomie  jsou všechny organizmy živočišného i rostlinného původu.
U organizmů živočišného původu, u kterých se vyvinula  véskute čnost , je  véskute čnost  atomií jejich struktury.
Atomie  jsou různá společenství organizmů živočišného původu, např.: tlupa paviánů, smečka vlků, stádo bizonů, kmen indiánů, stát občanů, politická strana, klub poslanců , Svaz včelařů, armáda vojáků, parta zlodějů, apod.
Atomie  jsou rovněž různá seskupení organizmů rostlinného původu, např. Boubínský prales, záhon cibule na zahradě nebo pole cukrové řepy.
PŘÍKLADY ATOMIÍ PŘEDSTAV I.
Jako příklady  atomií  představ je možné uvést všechny představy výše uvedených příkladů  atomií .
REÁLATOMIE
Reálatomie  je fragment  reálskute čnosti , který může  ideální organizmus   vnímat ,  pociťovat  nebo si představovat tak, že se mu jeví jako prostorově, časově nebo prostorově i časově jednoznačně ohraničený, vymezený nebo jinak určený celek, útvar, seskupení, sestava, řetězec, shromáždění, spolčení apod., přičemž  vnímání ,  pociťování  i představování si může v představivosti  ideálního organizmu  probíhat současně.
Jako příklady  reálatomií  mohou posloužit všechny výše uvedené příklady  atomií . Podmnožina  atomií  je nepatrnou částí nekonečné množiny  reálatomií .
MYŠLENÍ
Odhlédneme-li od terminologicky bezbřehé psychologie myšlení, potom lze stručně popsat to, co probíhá ve strukturách nejvyspělejších dosud známých druhů organizmů s  véskute čností  následujícím způsobem:
V bdělém stavu v průběhu normálního prožívání  vnímá  zdravý a dospělý organizmus s  véskute čností  velké množství  atomií  ve svém okolí prostřednictvím svých  vjemových orgánů , přičemž drtivá většina  vjemů  těchto  atomií  je již v  atomiích  představ včleněna v jeho paměti, přitom  vjemy  neznámých zajímavých  atomií  v jeho okolí včleňuje organizmus jako  atomie  představ do své paměti a některé známé a zajímavé  atomie  v jeho okolí opakovaně  vnímá  a jejich  atomie  představ ve své paměti obnovuje, doplňuje, upřesňuje apod., tj. připomíná si je.
Ve své  véskute čnosti  může organizmus operovat  vnímanými  a  pociťovanými   atomiemi , např. používáním svého pohybového ústrojí. Člověk může např. prostřednictvím  atomií  I. a II. signální soustavy operovat i  atomiemi , ve kterých je součástí jejich struktury. Organizmus může dále operovat  atomiemi  představ některých  vnímaných  a  pociťovaných   atomií  a dále může operovat  atomiemi  představ, které si vyčlení ze své paměti. Organizmus může provádět všechny uvedené operace současně, každou z nich zvlášť nebo jen některé v různých kombinacích.
PŮSOBENÍ
Slovem  působení  je v článku označován každý prostorově, časově, případně prostorově i časově nebo jinak jednoznačně určený vztah, vazba, spojení, závislost, ovlivňování, souvislost, přitahování, odpuzování, kontakt apod. mezi  atomiemi ,  které může organizmus patřící mezi druhy s vyvinutou  véskute čností   vnímat ,  pociťovat  nebo si představovat. Člověk přitom může používat různé pomůcky, přístroje, zařízení apod.  Vnímání ,  pociťování  i představování si může v představivosti organizmu probíhat současně.
Vznikání  působení  mezi  atomiemi  se může uskutečňovat spojováním  atomií  do obvykle větší struktury  atomie , včleňováním jedné nebo více  atomií  do struktury obvykle větší  atomie , vzájemným prolínáním  atomií , vzájemným promísením  atomií , srážením  atomií , skládáním  atomií , smršťováním  atomií , soustřeďováním  atomií , slučováním  atomií , shromažďováním  atomií , řetězením  atomií  apod. Zanikání  působení  mezi  atomiemi  se může uskutečňovat rozdělováním struktury  atomií  na obvykle menší  atomie , vyčleňováním jedné nebo více  atomií  ze struktury obvykle vetších  atomi e, rozplýváním struktury  atomií , rozpouštěním struktury  atomií , rozpínáním struktury  atomií , rozpojováním struktury  atomií , rozkládáním struktury  atomií , rozbíjením struktury  atomií , rozcházením struktury  atomií , rozháněním struktury  atomií  apod. Vznikání a zanikání  působení  mezi  atomiemi  se může uskutečňovat také prostřednictvím  působení  jiných  atomií . Různé varianty vznikání a zanikání  působení  mezi  atomiemi  mohou probíhat současně v různých kombinacích.  Působení  mezi dvěma  atomiemi  lze rozlišovat na jednostranné a oboustranné.
PŘÍKLADY PŮSOBENÍ
Působení  mezi  atomiemi  může trvat různě dlouhou dobu. Např. už hodně dlouhou dobu existuje Metagalaxie, která má strukturu obsahující velké množství rozmanitých těles, která na sebe vzájemně  působí  gravitačními a odstředivými silami. Naproti tomu v nepatrných časových intervalech může probíhat oboustranné  působení  při srážkách elementárních částic mikrosvěta. Text, který člověk čte,  působí  jednostranně na člověka, přičemž oboustranné  působení  nastane, když si člověk začne do textu psát poznámky. Stroj na krájení salámu  působí  jednostranně na šišku salámu tak, že ji krájí na tenké plátky, pomineme-li to, že se stroj při jeho  působení  na salám opotřebovává. Tři lidé na sebe vzájemně  působí  mluvením při diskusi, ale mohou na sebe vzájemně  působit  také tak, že se začnou vzájemně prát. Cihly, z nichž je postavena zeď, jsou mezi sebou spojeny pevným  působením  malty, která s nimi tvoří strukturu  atomie  – zdi. Neurony v mozkové tkáni, propojené výběžky svých nervových vláken, na sebe vzájemně  působí  prostřednictvím nervových impulzů.
Při fotbalovém utkání na sebe oboustranně  působí  dvě jedenáctky fotbalistů. V předvolební kampani  působí  politické strany převážně jednostranně na občany státu, přičemž obvykle  působí  také vzájemně mezi sebou. Armády znepřátelených států na sebe  působí  například ve válce o území. Příkladem neobyčejně obsáhlého, komplikovaného, složitého a rozmanitého  působení  je komplexní  působení  mezi lidstvem a světem, ve kterém lidstvo žije jako  atomie  jeho struktury.
PŘÍKLADY ATOMIÍ PŘEDSTAV II.
Jako další příklady  atomií  představ je možné uvést všechny výše uvedené příklady  působení , které se vesměs mohou vyskytovat převážně v představivosti lidí.
V představivosti organizmů s málo vyvinutou  véskute čností , tj. především s málo vyvinutými vjemovými orgány a představivostí, žijících např. téměř v úplné tmě někde v hlubinách oceánů, se vyskytují relativně jednoduché  atomie  chuťových a hmatových představ a  atomie  představ  působení  se u nich možná nevyskytují. Zcela určitě se  atomie  představ  působení  vyskytují v představivosti savců a dalších druhů organizmů s dobře vyvinutou  véskute čností .
V představivosti lidí se vyskytují  atomie  řetězců na sebe navazujících představ, např. představa řečnického projevu politika, kterou má politik připravenou před projevem v televizi. V představivosti lidí se mohou vyskytovat  atpmie  komplikovaných a složitých seskupení představ, např. soustava představ Einsteinovy obecné teorie relativity nebo představa výše uvedeného  ideálního organizmu . Příkladem složitější logicky uspořádané soustavy  atomií  představ může být i v tomto článku popisovaná a vysvětlovaná Teorie  v ševývoje.
K  atomiím  představ je možné poznamenat, že veškerá komunikace představ mezi lidmi se uskutečňuje prostřednictvím rozmanitých, nepřetržitě se vyvíjejících komunikačních prostředků. Přitom drtivá většina komunikovaných představ má formu v různé míře kombinovaných řetězců a seskupení představ, tj. v podstatě v různé míře kombinovaných „vyprávění příběhů“ a „popisů stavů“. Přitom jsou  atomie  představ, jejich řetězce i seskupení vždy komunikovány tak, že racionalita informací je v různé míře a poměru zkreslena fantazií, emocionalitou a použitou komunikační technikou.
ABSTRAKTNÍ MYŠLENÍ
Struktura nejvyspělejších dosud známých organizmů s  véskute čností  obsahuje  atomii  paměti,  atomii  vůle a  atomii  představivosti.
Strukturu paměti popisuje jedna starší fyziologická teorie paměti organizmů s centrální nervovou soustavou. Tato teorie bude pravděpodobně dříve či později potvrzena přímým pozorováním nebo měřením.
Podle této teorie má paměť podobu různě intenzivních, různě dlouhých a různě tvarovaných nervových impulzů, které neustále obíhají paměťovými smyčkami nervových vláken, tvořených výběžky rozmanitých paměťových neuronů.
Pravděpodobně podobnou strukturu jako paměť organizmů s véskutečností má i jejich vůle a představivost.
Působení  uvedených  atomií  ve struktuře organizmů s  véskute čností  lze popsat pomocí následujícího příkladu:
Nervové impulzy z pocitového ústrojí putují nervovými vlákny do vůle organizmu. Po včlenění nervových impulzů z pocitového ústrojí do vůle organizmu se z vůle organizmu vyčlení nervové impulzy, které putují nervovými vlákny do paměti organizmu. Po včlenění nervových impulzů do paměti organizmu se z paměti organizmu vyčlení nervové impulzy, které putují nervovými vlákny do představivosti organizmu. Včleněním nervových impulzů do představivosti organizmu vznikne v představivosti organizmu nejméně jedna představa, např. představa požírání potravy u organizmu pociťujícího hlad.
Příklad tvořivého abstraktního způsobu myšlení člověka lze zjednodušeně popsat tak, že člověk svou vůlí může  působit  na svou paměť, která  působením  na jeho představivost v jeho představivosti vytvoří představy. Na svou představivost může člověk dále  působit  svou vůlí tak, že z paměti vyčleněné představy v jeho představivosti na sebe nechá vzájemně  působit , čímž může vzniknout v představivosti člověka dosud neznámá představa, kterou může člověk  působením  vůle včlenit do své paměti.
Existence dosud neznámé představy v paměti člověka může mít za následek to, že člověk svou vůlí začne  působit  na paměť a řetězce dalších  atomií  v jeho struktuře tak, že vytvoří vynález, originální umělecké dílo, vědeckou teorii apod.
REÁLPŮSOBENÍ
Poslední slovo, jehož význam je pro popis a vysvětlení podstaty teorie  v ševývoje  nezbytné popsat a vysvětlit, je slovo  reálp ůsobení . Slovem  reálpůsobení  je v článku označován každý prostorově, časově, případně prostorově i časově nebo jinak jednoznačně určený vztah, vazba, spojení, závislost, ovlivňování, souvislost, přitahování, odpuzování, kontakt apod. mezi  reálatomiemi,  které může  ideální organizmus   vnímat ,  pociťovat  nebo si představovat jako prostorově, časově nebo jiným způsobem jednoznačně určená vazba, spojení, uspořádání. vztah, ovlivňování, řetězení, kontakt apod. mezi  reálatomiemi .
Jako příklady  reálp ůsobení  mezi  reálatomiemi  mohou posloužit všechny výše uvedené příklady  působení  mezi  atomiemi . Podmnožina  působení  mezi  atomiemi  je nepatrnou částí nekonečné množiny  reálp ůsobení  mezi  reálatomiemi .
PODSTATA TEORIE VŠEVÝVOJE REÁLSKUTEČNOSTI
Podstata teorie  vševývoje reálskutečnosti  spočívá v tom, že se  vševývoj  uskutečňuje vznikáním, průběhem a zanikáním  reálpůsobení  mezi  reálatomiemi
PŘÍKLAD POUŽITÍ TEORIE VŠEVÝVOJE K TVOŘIVÉMU LOGICKÉMU MYŠLENÍ

Atomie  Č.1
LABYRINTOVÁ UCPÁVKA používaná např k těsnění hřídelů u parních turbín.
Atomie  Č.2
ŠROUBOVÝ KOMPRESOR
Atomie  Č.1 +  Atomie  Č.2
RYZE ROTAČNÍ SPALOVACÍ MOTOR
Skloubením uvedených  atomií  vznikne ryze rotační spalovací motor, ve kterém jsou v ose dělené podlouhlé skříní uloženy dva rotory, které do sebe zapadají závity, a to prakticky stejně jako do sebe zapadají závity šroubového kompresoru. Skříň má tvar dvou komolých kuželů spojených menšími podstavami. Kuželovitému tvaru skříně odpovídá tvar rotorů. Mezi rotory a skříní jsou uzavřené dutiny ve tvaru osmičky, které se při otáčení rotorů posouvají od sání k výfuku, přičemž se jejich objem postupně zmenšuje tak, že uprostřed skříně je minimální. Uprostřed skříně jsou do motoru zaústěny vstřikovací trysky nebo elektrická zapalování.
Na stejném principu je možné vyvinout kompresor, vývěvu nebo jiný stroj využívající plynulé změny objemu vzdušiny.
Ing. Miloslav Dědek






The post ZAJÍMÁ VÁS NÁVOD K TVOŘIVÉMU KREATIVNÍMU MYŠLENÍ? TO JE TEORIE VŠEVÝVOJE appeared first on MegaZprávy.cz .
Jak poznat nevěru?

Máte podezření, že vás váš protějšek podvádí?

Rychlá půjčka ihned

Není nic jednoduššího než si vybrat rychlou půjčku na www.finmoney.cz.

Špionážní technika

Jak zjistit pravdu? Pomocí profesionálních pomocníků.

Jirkovo rychlé půjčky

Srovnejte si online půjčky z pohodlí vašeho domova. 100% přes Internet

Slevové kupóny

Ušetřete nemalé peníze na online nákupech. Slevové kupóny do e-shopů.

Účetní program AdmWin

Nabídky, zakázky, objednávky, sklady, faktury, dod.listy, účtenky EET

Inzerujte zde!

Máte zájem o reklamu? Kupte si textový odkaz na této pozici!



Dnes nejprohlíženější