Mea culpa, mea culpa, přiznávám, je pravda, že jsem občasný grafoman. Je to o to horší, že mám omezený výběr témat (protože žádné z nich nelze vyčerpat). Třeba zátěž nebo zbytečné otázky. Tohle je další porce, tentokrát o zátěži - otázky jsou už jen jako kolorit.
Nejviditelnější se mi v momentální covidové éře jeví zátěž minulosti, úhledně zabalená do optimistického staniolu slibů s podtitulem "Chcete se vrátit do stavu, na který jsme byli zvyklí - my Vás tam dostaneme". Tato zátěž se nazývá strnulost myšlení. Její projevy sílí úměrně s tím, jak roste objem znalostí o covidu a jak roste počet slibných (leč dílčích) řešení, jako je kupř. vývoj vakcín.
Promo článek:
Promo článek
číst dál