Po havárii ve Fukušimě je jaderný „restart“ Japonska, včetně dokončení dvou rozestavěných bloků, zatím velmi pomalý.
ilustrační foto | Shutterstock.com
Zabít dvě mouchy jednou ranou. Tak by se dal charakterizovat japonský záměr obnovit provoz jaderných reaktorů, čímž by Japonsko pomohlo snížit závislost na dovozu fosilních paliv z Ruska. Nejen svou – tímto krokem by podle slov premiéra Fumia Kišidy pomohlo i spojencům a samotné Ruskem napadené Ukrajině.
„Restartování jednoho jediného jaderného reaktoru by mělo na světový trh stejný efekt jako dodání jednoho milionu tun zkapalněného zemního plynu ročně,“ připomenul potenciál „nahození“ odstavených bloků jaderných elektráren na japonských ostrovech premiér Kišida. Potíž je v tom, že proces je zdlouhavý a z těch bloků, které by mohly teoreticky znovu dodávat proud do sítě, jich je v provozu jen třetina.
Přitom dvacet rychle zprovozněných jaderných bloků by už pro energetickou bilanci Japonska znamenalo opravdu hodně. Navíc většina veřejnosti, natožpak představitelů byznysu, tuto myšlenku podporovala z ekonomických důvodů a v době konfliktu na Ukrajině otázka energetické bezpečnosti a vysokých nákladů rezonuje ještě silněji.
Kurz jenu vůči dolaru je totiž na dvacetiletých minimech, což ještě více prodražuje dovoz komodit. Není divu, že 57 procent dotazovaných podniků v dubnovém průzkumu chtělo, aby vláda jaderný restart urychlila. V březnu si to v jiném průzkumu myslelo 53 procent Japonců oproti 44 procentům loni v září.
Embargo, ropná krize a Fukušima
Závislost na dovozu surovin a paliv přišla Japonsko již několikrát v historii velice draho, a to doslova i v přeneseném slova smyslu. Získání kontroly nad zdroji bylo jedním z hlavních vysvětlujících motivů japonského imperialismu, který skončil pro Japonsko totální porážkou a bombami v Hirošimě a Nagasaki. Poválečný hospodářský rozmach se nesl zcela v duchu mírumilovného merkantilismu, kdy si Japonsko dokazovalo svoji sílu nikoli armádou a válečným námořnictvem, ale činorodou snahou o tvorbu obchodních přebytků a později i velkými investicemi v zahraničí.
Před nedostatkem domácích alternativních zdrojů a závislostí na dovozu ale jen tak neutečete a za obojí Japonsko vytrestala první ropná krize v roce 1973. Tehdy již sice mělo v provozu pět jaderných reaktorů, ale dvě třetiny elektřiny stále vyrábělo z ropy dovážené z Blízkého východu.
CELÝ ČLÁNEK JE DOSTUPNÝ PŘEDPLATITELŮM TÝDENÍKU HROT.
STAŇTE SE JEDNÍM Z NICH, NEBO ČLÁNEK ODEMKNĚTE ZAKOUPENÍM CELÉHO VYDÁNÍ.
Zdroj
