Gruzie odolala eskalaci vztahů s Ruskem a sklízí plody
Ljubov Stěpušova
1. února 2023
Přes administrativní nátlak Západu odolala Gruzie novému růstu napětí s Ruskou federací a vytvořila s ním výhodné hospodářské vztahy. Přestala sloužit zájmům Západu.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl, že má ke Gruzii úctu za to, že tato nevelká země a její vláda mají odvahu říci, že se budou řídit vlastními zájmy a zájmy svého hospodářství. Uvedl to v průběhu každoroční závěrečné tiskové konference dne 18. ledna.
Skutečně to vypadá, že Tbilisi zaujímá vyvážený postoj ve vztazích s Moskvou. Například vedení Tbilisi nezrušilo kontrakt s ruskou firmou Metrovagonmaš na nákup vagonů pro metro v Tbilisi.
Business Media informují, že zástupce primátora Tbilisi Irakli Chmaladze vysvětlil, že by nákup přechodem k jinému dodavateli zdražil o 30 až 35 %. Proto se pokračovalo v jednání se stávajícím dodavatelem, aby byly zájmy Gruzie co nejvíce zohledněny.
Již před tím náměstkyně premiéra Tea Culukianiová ohlásila, že Tbilisi neuvažuje o vojenské pomoci Kyjevu a „nepřipustí své zavlečení do vojenského střetu“. Polskému Sejmu klade za vinu nepřátelské chování vůči Gruzii. Jedná se o rezoluci, v níž polský Sejm vyzývá Gruzii, aby povolila gruzínskému zločinci Saakašvilimu léčit se v zahraničí.
Velvyslanec Ukrajiny řekl o možné evakuaci občanů Ukrajiny z Gruzie, pokud by byly obnoveny přímé lety z RF, což se projednává.
Předseda vládnoucí strany Gruzínský sen Irakli Kobachidze uvedl: „Mohu říci, že Ukrajinci by potřebovali evakuaci, pokud bychom na Ukrajinu poslali Buky. Byla by to přímá účast Gruzie ve vojenském konfliktu. Byl to Kasjanov, velvyslanec Ukrajiny v Gruzii, který nás nabádal ke vstupu do války a v tomto případě bychom z Gruzie museli evakuovat nejen Ukrajince, ale i Gruzínce.“
Kobachidze si myslí, že EU ponouká Gruzii k tomu, aby otevřela druhou frontu proti RF, ale Gruzie je neutrální země.
V Gruzii se objevily proruské strany
Gruzínská strana Konzervativní hnutí zorganizovala konferenci na téma „Krize na Ukrajině: Následky pro Gruzii, Rusko a další země bývalého Sovětského svazu „. V tiskové zprávě se říká, že Gruzie je pod neustálým nátlakem a provokacemi kvůli zavlečení do konfliktu na Ukrajině. Avšak gruzínský lid si uchovává neutralitu, což je optimální strategie.
Internetové noviny Ridus citují předsedu strany Giorgiho Kardavu: „My všichni dobře rozumíme, že se nejedná o konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou. Bohužel, v tomto střetu působí Ukrajina jako proxy sila kolektivního Západu. Nyní lze říci, že tato civilizační konfrontace příznivců jednopolárního světa v čele s USA a Ruskem a dalšími zeměmi se snaží být středobodem.“
V kterémkoliv jiném postsovětském státu, krom Běloruska, dokonce i v zemích Eurasijského hospodářského svazu, by taková slova byla důvodem ke stíhání a démonizaci.
V Gruzii se ukotvil konsenzus elit
V roce 2021 přijel do Gruzie Saakašvili, aby zorganizoval převrat a ustavil prozápadní vládu. Stalo se to, že konsenzus gruzínských elit dokázal zabránit nové eskalaci vztahů s RF. Saakašvili byl zadržen, odsouzen a sedí. Kdyby měl úspěch, potom by ve stupňujících se událostech na Ukrajině Tbilisi bez rozpaků bralo nazpět Abcházii a Jižní Osetii. Otevřelo by to pro Rusko druhou kavkazskou frontu. Právě proto nezískala Gruzie status kandidáta EU, přičemž Moldavsko a Ukrajina ano.
Ekonomika Gruzie roste rychleji než čínská
Gruzie nelituje, protože obchod a cestovní ruch s RF i tranzit z EU jsou příznivé. Zásluhou toho vzrostl v roce 2022 HDP Gruzie o 10,1 %, jak odpovídá předběžným údajům zveřejněným Národní statistickou službou Gruzie dne 31. ledna. Za prvních devět měsíců vydělala Gruzie přibližně 2,2 miliardy dolarů, včetně peněz z převodů a z turismu s Ruskem.
Obchodní obrat mezi Gruzií a Ruskem se v lednu až listopadu 2022 zvýšil o 49,2 % ve srovnání se stejným obdobím 2021 a byl 2,2 miliardy dolarů. Export z Gruzie do Ruska se zvýšil skoro o 9 %.
Z Gruzie do Ruska bylo v lednu až listopadu 2022 vyvezeno 84,5 tisíce tun minerálních a sladkých vod, skoro 69 tisíc tun přírodního hroznového vína a 57,4 tisíce tun železných slitin, dále pak 10,5 tisíc tun alkoholických nápojů atd.
Gruzii čeká hospodářský růst, podle předpovědi MMF dosáhne v roce 2023 výše 6 %.
Moldavsko mělo v roce 2022 pokles HDP o 10 % a Ukrajina o 30 %.
Převzato z Pravda.ru
***
Dotěrný Evropský soudní dvůr se nemůže odpoutat od Ruska
Alexandr Mezjajev
7. února 2023
Západ soustavně vyzývá k izolaci Ruska, k jeho vyhoštění ze všech mezinárodních institucí. Existuje záležitost, která předvádí zvláště propracovanou formu rozštěpeného myšlení. V březnu 2022 Rusko oficiálně odešlo z Evropského soudu pro lidská práva (ESCP). Poté nastala směšná situace. Tato instituce vyloučila Rusko ze svých řad a začala tvrdit, že bez ohledu na vyhnání musí Rusko i nadále dodržovat jeho rozhodnutí. ESCP spadá pod Radu Evropy.
Zdálo by se, že jeden rok postačí k tomu, aby se přestaly dělat hlouposti. Jenže v novém soudním roce se ukázalo, že vše pokračuje. Je vidět, že hysterie je chronickou nemocí evropských úřadů, soudce nevyjímaje.
Nový soudní rok začal ohlášením rozhodnutí Velkého senátu proti Rusku a tiskovou konferencí prezidentky ESLP Siofry O‘Learyové (Irsko). Když už Rusko není členem Rady a neúčastní se ani Evropské úmluvy o lidských právech, rozhoduje ESLP i nadále v neprospěch Ruska. Zde je zajímavé i to, že soudce pro tuto věc za RF je soudkyně z Německa. Jmenována byla oficiálně bez souhlasu Ruska. Je to jakási frau Anja Seibert Fohr.
Velká komora ESLP určila, že žaloby Ukrajiny a Nizozemska jsou možné. Znamená to, že je možné obvinit Rusko „z únosu dětí“ , jak na Západě nazývají odvezení dětí z Donbasu na léčení do Ruska. Jsou i jiná divoká obvinění.
Prezidentka ESLP oznámila, že Rusko bylo vyloučeno z Rady Evropy jakožto „stát agresor“. Hlavní soudkyně ESLP tak předvedla, že hlavní soudní orgán Rady Evropy nebude nestrannost ani imitovat. Když soudkyně O‘Leary ani nezpozorovala, že Rada Evropy vyloučila stát, který už není jejím členem. A označit stát za viníka bez soudu je už příliš. To je projev právní války proti Rusku. Náruživí soudci ruského státu jsou ochotni rozdupat samotné základy justice.
Předsedkyně ESLP řekla, že bude pokračovat v projednávání žalob, v nichž je účastno Rusko. K 1. únoru 2023 takových bylo skoro 17 tisíc a byly to hlavně žaloby ruských občanů. Ale existuje i případ, kdy RF žaluje Ukrajinu za válku kyjevského režimu proti obyvatelům Donbasu. Jestliže předsedkyně označila Rusko za agresora, o jaké nestranné a nezávislé projednávání může jít? Mimochodem, totéž platí i o čtyřech žalobách Ukrajiny proti Rusku a o dvou mezistátních žalobách Gruzie proti Rusku.
Podle předsedkyně ESLP jsou „hlavní prioritou“ práce soudu žaloby na Rusko. Na většinu budou uplatněna typová rozhodnutí, která byla již vynesena v analogických případech.
Je zde jedna udivující okolnost. Rusko, nehledě na otevřeně vedenou válku proti sobě, oznámilo, že zaplatí své příspěvky Radě Evropy za leden až březen 2022 ! Mírně řečeno je toto rozhodnutí sporné. Nedá se vysvětlit ani právním perfekcionismem. V judikatuře se vyskytují pojmy jako vyšší moc nebo závažná změna okolností, která vylučuje jakoukoliv odpovědnost, tím spíše finanční závazky.
Před několika dny podal Vladmir Putin do Státní dumy návrh zákona o ukončení celé řady mezinárodních dohod Rady Evropy, mezi nimi i Evropské úmluvy o lidských právech a mnoha doplňujících protokolů. Patnáctý, poslední protokol k evropské úmluvě vstoupil pro RF v platnost v srpnu 2021. Bohužel to ukazuje na snahu Ruska být členem evropského právního systému až do smutného konce.
Přitom Rusko zůstává účastníkem mezinárodních univerzálních dohod o lidských právech a základních svobodách. V oboru lidských práv se nedá spoléhat na mezinárodní smlouvy více než na ruské právo. Hlavní práce musejí být udělány v ruském národním právu.
Převzato z Fondsk.ru
***
Ztrácí Rusko vliv v Asii?
Kamran Gasanov
9. února 2023
Australský Lowy Institute zjistil, že se Rusko v seznamu nejvlivnějších zemí v Asii umístilo až na pátém místě. Před ním jsou USA, Čína, Japonsko a Indie.
Experti australského institutu každým rokem hodnotí podle 130 kritérií osm klíčových trendů: Vojenský potenciál a spolupráci v obraně, hospodářství a ekonomické vztahy, vliv diplomacie a kultury a stabilitu a zajištění zdroji. Vzhledem k hospodářské stabilitě, zdrojům a odolnosti vůči sankcím a jadernému vyzbrojení spadá Rusko do seznamu vůdčích zemí v Asii. Avšak proto, že index zahrnuje mnoho kritérií, bohužel Rusko pouští před sebe jiné regionální síly.
Rusko – to je Asie?
Jedna z hlavních příčin nižšího obrazu Ruska v Asii není politika, ani trend země. Je to geografie. Podle Australanů je Rusko na periferii Asie a jeho vliv v regionu je tím skutečně omezen. Prostý pohled na mapu ukáže, že veškeré dopravní trasy mezi Evropou a Asií, mezi EU a Čínou a mezi EU a Japonskem, třemi největšími obchodními hráči, jdou mimo RF.
Zato maličký Singapur, kontrolující strategický Malacký průliv, se dobře na tranzitu přiživuje. Nehledě na svoji nepatrnou velikost zaujímá podle vlivu v Asii osmé místo.
Další důležitá věc je to, že tři země mají víc obyvatel než Rusko. Japonsko se jim velmi blíží.
Podíl Ruska na HDP v regionu
Problémy, které omezují vliv Ruska, jsou také ekonomika, finance a měkká síla. Podle HDP, ať už to počítáme nominálně, nebo podle parity kupní síly, stojí Rusko až za USA, Čínou, Japonskem a Indií.
Dolar a jen jsou ve skutečnosti rezervní měny a rupie hraje tuto roli pro země svého subregionu. Kromě toho jsou Tokio, Šanghaj a New York světovými finančními velkoměsty. Ruská města v seznamu vůbec nejsou. V exportu jsou Čína, USA a Japonsko rovněž světovými velmocemi.
Měkká síla Ruska
V diplomacii a měkké síle je na tom Rusko dobře. Vytvořilo řadu svazů a bloků, jako je Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti – CSTO, Eurasijský ekonomický svaz – EEU, Šanghajská organizace pro spolupráci – ŠOS a seskupení BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jihoafrická republika), dále systémy partnerství s neutrálními zeměmi, jako je Ázerbájdžán, i s těmi, které mají vazby na USA a NATO, jako je Turecko, Saúdská Arábie, Katar a Spojené arabské emiráty.
V posledních letech se upevňuje vliv Ruska na Blízkém východě a v Africe. Avšak v měkké síle není i přes ohromný potenciál tolik realizováno. Indie s jejím Bollywoodem a Jižní Korea s jejími capepops se vyšvihly a Rusko s Dostojevským, Čajkovským a baletem není ani v první desítce.
Dnes není situace ani u největších asijských gigantů ideální. Čína se právě vymanila z následků lockdownu. Japonsko stárne a USA se zprotivily celému světu svojí destruktivní činností. Přitom Rusko je na pátém místě, ač se proti němu kvůli Ukrajině postavilo 50 zemí.
Při pohledu do budoucna je potřeba chápat, že budoucnost světové politiky se nachází v Asii. Podle hlavních ukazatelů – finance, demografie, ekonomika a armáda – se posouvá zejména do Asijsko-pacifického regionu. Pokud jsme nyní soustředěni na sankce a události na Ukrajině, musíme si uvědomit, že zítra budeme muset vést boj tisíce kilometrů od Donbasu. Musíme o tom uvažovat a zabývat se rozvojem Dálného východu tak, aby to neudělali jiní.
Převzato z Vestikavkaza.ru
