O původu peněz (IV.)

O původu peněz (IV.)

BAWERK.EU
VI. O genezi prostředku směny
Již dlouho je předmětem všeobecného pozorování v centrech směny, že po jistých komoditách zde existuje větší, konstantnější a efektivnější poptávka, než po jiných komoditách méně žádoucích v jistých ohledech. První odpovídají potřebě části těch, co jsou schopní a ochotní obchodovat, což vede hned universálnosti, a z důvodu relativní vzácnosti daných statků, vždy k nedostatečnému uspokojení. Dále platí, že osoba, která si přeje získat jistý určitý statek směnou pro sebe, je ve výhodnější pozici, jestliže přináší komodity tohoto druhu na trh, než když navštěvuje trhy se statky, které nemohou ukázat takové výhody anebo přinejmenším ne výhody ve stejném stupni. Takto vybavená osoba má perspektivu získat takový statek, jaký si konečně přeje získat, nejen s větší lehkostí a jistotou, ale také z důvodu stabilnější a převažující poptávky po jejích vlastních komoditách, za ceny odpovídající obecné ekonomické situaci — za tržní ceny. Za těchto podmínek, když kdo-koliv přinese na trh statky ne tak moc prodejné, nejdůležitější idea v jeho mysli je ta, aby je směnil, nejen za to, co chce získat, ale pokud to nemůže být provedeno přímo, tak pak i za jiné statky, které přestože je nechce pro sebe, jsou nicméně mnohem prodejnější, než jeho vlastní statky. Tím, že tak činí, jistě nedosáhne ihned konečného cíle svého obchodování, totiž akvizice statků potřebných pro něj samotného. No, přiblížil se ke svému cíli.

Křivolakou cestou zprostředkované směny, získá perspektivu dosažení svého účelu jistěji a ekonomičtěji, nežli kdyby se, sám omezil jen na přímou směnu. Nyní pokud jde o fakta, tak toto se zdá být případem všude. Lidé byli vedeni rostoucí znalostí svých individuálních zájmů, každý podle svého ekonomického zájmu, bez úmluvy, bez právního přinucení, ba i bez jakéhokoliv ohledu ke společným zájmům, směnit statky určené ke směně (jejich „zboží“) za jiné statky určené ke směně, které jsou ale více prodejné.
S rozvojem obchodu v prostoru a s prodlužováním pořád delších časových intervalů stran zajištění uspokojujících materiálních potřeb, by se každý jednotlivec dozvěděl z vlastních ekonomických zájmů, že je třeba věnovat pozornost tomu, že směňuje barterem méně prodejné zboží za tyto speciální komodity, které vykazují kromě atraktivity toho, že jsou vysoce prodejné v jednotlivé lokalitě, i širokou prodejnost jak v čase, tak prostoru. Toto zboží by bylo způsobilé svou vzácností, lehkou přenositelností a vhodností pro uchování (ve spojení s okolností ohledně toho, že odpovídá trvalé a široce distribuované poptávce), zajistit držbu moci nejen „zde“ a „nyní“, ale nejvíce jak možno obecně v prostoru a čase, nad všemi jinými trhy zboží, a to za tržní cenu.
A tak se přihodilo, že člověk se stane zběhlým v těchto ekonomických výhodách, hlavně tím, že se tento náhled stane tradičním a zvyk ekonomickou aktivitou. Ty komodity, které jsou relativně nejvíce prodejné jak prostorově a časově, se na každém trhu stanou zbožím, které je nejen v zájmu každého akceptovat ve směně za svoje méně prodejné zboží, ale které je takovým, že je pohotově člověkem přijímáno. A jeho nadřazená prodejnost závisí jenom na relativně podřadné prodejnosti každého jiného druhu komodity, od čehož samotného bylo schopny získat to, že je obecné akceptováno jako prostředku směny.
Je zřejmé, jak je velmi důležitým faktorem zvyk při genezi takového obecného užitečného prostředku směny. Ten leží v ekonomických zájmech každého obchodujícího jednotlivce směňujícího méně prodejné komodity za více prodejné komodity. Ale ochota akceptovat pro-středek směny již předpokládá znalost těchto zájmů u části ekonomických subjektů, u kterých se očekává přijímání komodity při směně jejich zboží a která je pro ně samotné pravděpodobně zcela neužitečná. Je jisté, že tato znalost nikdy nevyrůstá v každé části národa ve stejný čas. Je to jenom v prvním případě omezené množství ekonomických subjektů, které rozpoznají výhodu v takové proceduře, výhodu, v které a jí samotné je nezávislost na obecném uznání komodity jako prostředku směny, ježto jako směna vždy a za všech okolností přináší ekonomickému agentu dobrý prostředek přibližující ho k cíli, získání užitečné věci, kterou opravdu potřebuje. Ale připouští se, že zde není žádná lepší metoda poučení někoho o ekonomických zájmech, než to, že si člověk všimne ekonomického úspěchu těch, kdož používají správné prostředky pro zajištění vlastních zájmů. Proto je také jasné, že nic nemůže být tak příznivé pro genezi prostředku směny jako akceptace ze strany nejvíce bystrých a schopných ekonomických subjektů, pro jejich vlastní ekonomické zisky a během významné časové periody, neobyčejně prodejného statku preferovaného před ostatními. Tímto způsobem praxe a zvyk jistě přispěly nemálo k působnosti zboží, které bylo nejvíce prodejné v jakýkoliv čas, k tomu, aby nebylo akceptováno jenom mnoha, ale nakonec všemi ekonomickými subjekty ve směně za jejich méně prodejné zboží. A to nejen tak, ale aby bylo akceptováno od začátku se záměrem směnit je opět znovu. Zboží, které se tak stalo obecně přijímaným prostředkem směny, bylo nazváno v němčině Geld, z gelten, tj. platit, splnit, zatímco jiné národy odvodily své označení pro peníze (5) většinou od použité substance (6), tvaru mincí (7), nebo i od jistého druhu mince.(8)
Není nemožné, aby prostředek směny, který slouží pro všeobecné blaho v tom nejpádnějším smyslu slova, byl ustanoven také právním způsobem, tak jako jiné společenské instituce . Ale to není ani jediný, ani primár-ní technika, pomocí níž vznikají peníze. To se mnohem více vystopuje v procesu vylíčeném výše, nehledě že charakter tohoto procesu by byl velmi nekompletně vysvětlen, jestliže bychom peníze nazývali „organickými“ nebo označenými penězi, jako něco „prvotního“ anebo jako „pradávný produkt“ a podobně. Dámeli stranou předpoklady, které jsou historicky mylné, můžeme přijít k plnému pochopení původu peněz jen tím, že se naučíme dívat na vznik sociální procedury, kterou se zabýváme, jako na spontánní výstup, s neuvažovaným výsledkem, zvláštní, individuální úsilí členů společnosti, kteří trochu po troše pracovali na svém způsobu rozlišování rozdílných stupňů prodejnosti komodit. (9)
(5) Srovnej s mým článek „Money“ v Handwurterbuch der Staatswissen-schaften (Dictionary of Social Science), Jena, 1891, iii, str. 730 a dále.
(6) Hebrejsky Keseph, řecky argurion, latinsky argentum, francouzsky ar-gent atd.
(7) Anglicky money, španělsky moneda, portugalsky moeda, francouzsky monnaie, hebrejsky maoth, arabsky fulus, řecky nomisma atd.
(8) Italsky danaro, rusky dengi, polsky pienondze, česky a slovinsky peni-se, dánsky penge, švédsky penningar, maďarsky pens atd. (tj. denare = Pfennige = penny).
(9) Srovnej ohledně tohoto bodu s mými Grunsatze der Volkswirtschaftslehre, 1871, str. 250 a dále.
Jak poznat nevěru?

Máte podezření, že vás váš protějšek podvádí?

Rychlá půjčka ihned

Není nic jednoduššího než si vybrat rychlou půjčku na www.finmoney.cz.

Špionážní technika

Jak zjistit pravdu? Pomocí profesionálních pomocníků.

Jirkovo rychlé půjčky

Srovnejte si online půjčky z pohodlí vašeho domova. 100% přes Internet

Slevové kupóny

Ušetřete nemalé peníze na online nákupech. Slevové kupóny do e-shopů.

Půjčka do výplaty online

Výhodná nabídky půjčky do výplaty až 30 000 Kč. Vyřízení online.

Účetní program AdmWin

Nabídky, zakázky, objednávky, sklady, faktury, dod.listy, účtenky EET

Inzerujte zde!

Máte zájem o reklamu? Kupte si textový odkaz na této pozici!



Dnes nejprohlíženější