Henry Kissinger je jedním z nejvýznamnějších globalistů. Právě díky němu a jeho desítky let trvajícímu velkému přátelství s Putinem, se mi velmi dlouho jen těžce dařilo – a vlastně dosud daří – plně pochopit úlohu v Ruska v globalistických snahách. Co vše je plánované a co je spíš náhodný vývoj událostí? Na mnohé stále nemohu nalézt odpovědi.
O to spíš, že také Klaus Schwab je velkým přítelem Kissingera, s nímž se zná již od roku 1960, přičemž právě Kissinger byl tím, kdo pomohl získat Schwaba pro CIA a později ho uvést do vysoké politiky. A i díky Kissingerovi založil Klaus Schwab WEF.
Právě vše výše uvedené vytváří víc otázek než odpovědí. Jisté ovšem je, že Henry Kissinger je pravidelným čestným hostem Klause Schwaba na jeho summitech WEF. A zdá se, že jeho slovo má větší váhu než kdo tuší, pokud si uvědomíme, jak mocně dosud ze zákulisí ovlivňoval světovou politiku.
Zkušený americký státník Henry Kissinger vyzval Západ, aby se přestal pokoušet uštědřit drtivou porážku ruským silám na Ukrajině, a varoval, že by to mělo katastrofální důsledky pro dlouhodobou stabilitu Evropy.
Bývalý americký ministr zahraničí a architekt sblížení mezi USA a Čínou během studené války, řekl na akci v Davosu, že by bylo fatální, kdyby se Západ nechal unést momentální náladou a zapomněl na správné místo Ruska v evropské rovnováze moci.
Kissinger řekl, že válka by se neměla protahovat o mnoho déle, a téměř vyzval Západ, aby donutil Ukrajinu k jednáním, jejichž podmínky zdaleka nedosahují současných válečných cílů.
„Jednání musí začít v příštích dvou měsících, než dojde k otřesům a napětí, které není snadné překonat. V ideálním případě by dělicí čárou měl být návrat ke statu quo ante. Pokud by válka pokračovala i za tímto bodem, nebylo by to o svobodě Ukrajiny, ale o nové válce proti samotnému Rusku,“ řekl.
Na Světovém ekonomickém fóru prohlásil, že Rusko je nedílnou součástí Evropy již 400 let a v kritických dobách zajišťuje evropskou rovnováhu mocenské struktury. Evropští lídři by neměli ztrácet ze zřetele dlouhodobější vztahy, ani by neměli riskovat, že Rusko dotlačí k trvalému spojenectví s Čínou.
„Doufám, že Ukrajinci budou čelit svému hrdinství moudrostí,“ řekl a dodal se svým slavným smyslem pro reálnou politiku, že správnou rolí země je být neutrálním nárazníkovým státem a ne hranicí Evropy.
Tyto poznámky přišly v době, kdy sílily náznaky, že západní koalice proti Vladimiru Putinovi se tváří v tvář zhoršující se potravinové a energetické krizi prudce rozpadá, a že sankce by mohly dosáhnout svých limitů.
Sankce a energetická krize byly ovšem také na pořadu diskuze.
„Vidíme to nejhorší z Evropy,“ řekl německý vicekancléř Robert Habeck v rozzlobeném výbuchu v Davosu a obvinil Maďarsko a další vzpurné státy, že paralyzují zbytek pokusů EU vypracovat plnohodnotné ropné embargo.
Habeck, který je také ministrem hospodářství, řekl, že Německo je víceméně připraveno vydržet šok z úplného zastavení dovozu ruské ropy, ale jiní chtěli pokračovat, jako by se nic nezměnilo. „Očekávám, že všichni budou usilovat o řešení a nebudou sedět a dále rozšiřovat své partnerství s Putinem,“ řekl.
Jurij Vitrenkio, šéf ukrajinského energetického konsorcia Naftogas, uvedl, že odpůrci požadují výjimky z embarga pod falešnou záminkou. „To, co opravdu chtějí, je volný průchod pro zlevněnou ruskou ropu,“ řekl.
Jedenáct republikánských senátorů a 57 kongresmanů v USA hlasovalo proti kolosálnímu balíčku pomoci Ukrajině ve výši 40 miliard dolarů, což je první známka zmenšující se soudržnosti ve Washingtonu.
„Putin očekává, že Západ ztratí pozornost, a to je naše skutečná výzva. Lidé jsou stejně znepokojeni – nebo dokonce více znepokojeni – rostoucími cenami benzínu a potravin,“ řekl senátor Christopher Coons.
„Nejsem si jistý, jestli jednota vydrží. Možná neprojde další hlasování,“ řekl Eric Cantor, bývalý člen Sněmovny reprezentantů a klíčová postava sankční politiky proti Íránu.
Nikdo si není jistý, zda se USA pokoušejí potrestat Rusko za jeho agresi, nebo zda je cílem použití politiky, která nabízí Kremlu „cestu ven ze sankcí“, pokud změní kurz. Zásadní neshody ohledně válečných cílů Západu na Ukrajině byly dosud maskovány vlnou solidarity a emocí, ale tyto rozpory jsou stále zjevnější.
Prezident Volodymyr Zelenskyj přednesl svou obvyklou tour de force ve videoprojevu na fóru a řekl: „Toto je rok, kdy se dozvídáme, zda světu vládne hrubá síla. Pokud tomu tak je,“ dodal svým typickým způsobem, „v Davosu nebudou žádná další světová ekonomická fóra.“
Ale také řekl, že Rusko by mělo být zcela vyloučeno z civilizovaného světa, a že veškerý obchod by měl být zastaven, dokud nebudou ruské ozbrojené síly vyhnány z Ukrajiny. „Sankce by měly být maximální, aby Rusko a každý další potenciální agresor, který chce vést brutální válku proti svému sousedovi, věděl o bezprostředních důsledcích svých činů,“ řekl.
Je sporné, zda Západ dokáže udržet jednotnou frontu v honbě za tak dalekosáhlými válečnými cíli. Cantor řekl, že by to vyžadovalo sekundární sankce proti jiným zemím, které by dostaly Západ do přímého konfliktu s Čínou, Indií a téměř 60 státy, které odmítly podpořit rezoluci OSN odsuzující ruskou invazi.
Indický ministr energetiky Šrí Hardeep Purí důrazně odmítl návrhy, aby jeho země přestala kupovat ruskou ropu. „Evropané nakoupí více ruské energie za jedno odpoledne než my za čtvrt roku,“ řekl v Davosu.
Cantor řekl: „Potřebujeme multilaterální podporu. Již jsme byli obviněni z toho, že jsme proměnili světovou rezervní měnu ve zbraň. Dokonce i spojenci a přátelé se začínají ptát, zda bychom i my mohli být jednoho dne těmito sankcemi ovlivněni, pokud je použijete tímto způsobem,“ řekl.
V americkém Kongresu panuje neshoda ohledně konečného cíle války. Senátor Joe Manchin řekl, že USA by měly pokračovat, dokud nedojde k jasnému „vítězství“, které by obnovilo celé ukrajinské území a vedlo ke svržení Vladimira Putina, zatímco ostatní členové kongresové delegace v Davosu chtějí vyjednaný výsledek.
Saúdská Arábie a země OPEC daly jasně najevo, že nevyužijí svou volnou kapacitu k pokrytí ztráty ruských dodávek ropy, které byly na konci dubna odhadovány na přibližně jeden milion barelů denně. To velmi ztěžuje zacelení mezery, pokud Evropa přestane kupovat ruskou ropu.
Francisco Blanch z Bank of America řekl, že trh s ropou je nyní extrémně napjatý. „Zásoby ropy klesly na nebezpečně nízkou úroveň v Evropě, Severní Americe a OECD Asii. Dodávky destilátů a dokonce i benzínu také klesly na nejistou úroveň, protože trh směřuje k vrcholu americké řidičské sezóny,“ řekl.
Pokud nedojde ke globální recesi a prudkému propadu poptávky, ceny ropy by mohly brzy vyletět do závratných výšin. „Nežijeme ve snovém světě: potřebujeme nahradit ztracenou ropu jinou ropou,“ řekl Fatih Birol, šéf Mezinárodní energetické agentury.
Birol uvedl, že blok bohatých zemí OECD uvolňuje 1,5 milionu barelů ropy denně, aby stabilizoval trh a dosud snížil své zásoby o 9%. A to ještě předtím, než evropské embargo proti Rusku vůbec začalo. „Letošní zima bude v Evropě těžká,“ řekl.
Ohodnoťte tento příspěvek! [Celkem: 0 Průměrně: 0 ]
