V roce 1968 jsem chodil do deváté třídy. Společnost se probouzela k demokratické diskuzi. Probudila se také naše ředitelka školy, paní soudružka Baxová, živoucí postava Fučíkovy „Reportáže na oprátce“. Přestala též chodit v proletářském huberťáku a vytáhla ze skříně dosud nevhodný kožich. Měli jsme ji, či ona měla nás, na „občanskou výchovu“.
