Už se poprali, vykřikl jsem zbrkle, když se v sobotu v noci hlouček poslanců semkl kolem Andreje Babiše na řečništi, aby zamezil jeho vyvedení ze sálu. Překročil totiž časový limit v rámci demokratického stanného práva, které mělo zabránit nevyčíslitelným hospodářským škodám, kdyby důchodci dostali standardně přidáno. Nepoprali, ustoupili, aby pak přihlíželi masovým popravám svých poslaneckých návrhů, které v sobotu ráno po hlasováních v desetisekundových intervalech padaly bez řečí do hromadného hrobu.
Služebně nejstarší poslanec Marek Benda (ODS), který si to chce v parlamentu odkroutit od studentských lavic až do důchodu, měl pravdu, když konstatoval, že „toto už nejsou obstrukce, ale destrukce“. Chybělo, aby upřesnil, za kým to tu zůstává ona hromádka šrotu místo parlamentarismu a demokratického hledání kompromisů. Doufejme jen, že ta hromádka čeká na recyklaci, protože způsob, jakým vláda odrbala demokracii a prosadila zrušení existujícího nároku důchodců, přímo volá po spravedlivějším uspořádání mocenských poměrů v zemi.
Fiala Zbyněk
Promo článek:
Promo článek
číst dál
