Jak se stát šampionem?

Jak se stát šampionem?

LUBOMÍR VYLÍČIL
Server Politico zařadil před pár dny, 7. prosince, pražského primátora, Zdeňka Hřiba, do seznamu 28 nejvlivnějších politických osobností. V kategorii „dreamers”. Usmívá se tam vedle takových „těžkých vah”, jako třeba Ursula von der Leyen. Jeho nominaci zdůvodnil Politico poetickými slovy že „..chce z hlavního města České republiky udělat zářivé město na kopci, maják naděje pro liberály v regionu klouzajícím k pravicovému autoritářství.”
Pojďme se proto všichni, kteří máme radost z postupu našeho borce do první ligy, společně podívat jak na to. Jak se to dělá. Jak by se mohl každý z nás stát podobným šampionem.
Prvním předpokladem je správná politická orientace. Progresivní, tak zvaně proevropská. Kterou náš favorit prokázal už vstupem k Pirátům. Ovšem samotné vnitřní přesvědčení nestačí. Je také třeba ty hodnoty také uvádět v život. Například rekordním příspěvkem na akce úchylů, jako je třeba Prague Pride. Kterému letos pražská radnice pod vedením pana primátora přiklepla pěkný a kulatý milionek. Na rozdíl od ubohých 242 tisíc před třemi lety.
Jiným, ideologicky příkladným počinem páně primátora, je jeho džihád, vyhlášený motorismu. Neboť auto je podle současných trendů nepřítel a jeho řidič zavilý škůdce. Něco jako „kulak” za doby kolektivizace. Sovětský režim dvacátých let minulého století měl pro takové ptáčky vševypovídající označení – bývšie ljudi – bývalí lidé. Dnes už ale, k žalu revolucionářů, nelze některé metody z těch dob použít. A tak nezbývá než přikročit k drobným, sabotážním opatřením, které mají řidiče znechutit natolik, aby autem raději nejezdili. O pražském okruhu asi nemá cenu mluvit. Ovšem mnohem více „proslavilo” primátora Hřiba zablokování Smetanova nábřeží. Prý oživení centra a zklidnění dopravy. Řidiči, postávající na objízdných trasách byli určitě klidní, jako želvy…
Zapálení pro správnou věc je samozřejmě chvályhodné, ale chce to víc. Dokázat, že jste také správný evropský elitář a že se s plebsem rozhodně nemíníte mazat. Že jste připraven, jak jen to okolnosti umožní, zavést demokraturu jako řemen. Za využití nejmodernější technologie. Ten plánovaný, budoucí koncentrák má přece být s „wifinou”, ne? Ale i v tomto směru náš borec čestně skóroval. Proslavil jej návrh na vyšší zdanění prázdných pražských bytů. Které měli pracovníci magistrátu odhalovat pomocí dat o odběru elektřiny.
Dalším stupněm ke slávě je viditelný boj s odpůrci liberalismu. Což jsou všichni, kteří se k zářivé budoucnosti Evropy podle představ Bruselu, stavějí vlažně nebo dokonce laxně. Jako současná vláda a její premier. Každý klacek pod nohy takovým lumpům Brusel ocení. Jako třeba Hřibův kapric s pozemky v Letňanech, na kterých chtěl premier Babiš postavit novou vládní čtvrť. Praha za ně, Hřibovými ústy, žádala maličkost. Zafinancování pražského okruhu za 60 miliard a stavbu nemocnice za 8 a půl. A své požadavky šroubovala tak, až z projektu sešlo. Ne, že by to byla pro vládu nebo stát veliká ztráta, ale Babiš tak přišel o pomník a Hřibovi v Bruselu připsali bod.
To vše by samozřejmě k prestižnímu ocenění nestačilo. Podobných aktivistů je v liberálně směřujících metropolích Evropy dvanáct do tuctu. Bylo třeba odvážně postoupit na vyšší level. Primátor Hřib tak učinil svým svérázným vstupem do politiky zahraniční. A z pozice jakéhosi „lepšího starosty” se mu podařilo neuvěřitelné. Rozhádat ČR hned se dvěma velmocemi. S Ruskem a s Čínou. Jak to dokázal?
Taktikou, která se dá nazvat „hod vidlemi z komunálu”. Stačilo opakovaně urážet obě velmoci. Na citlivém místě. Spřátelená, liberální média pak ty jeho prkotiny stokrát zesílila a v zahraničí rozmázla… Až musela uražená strana reagovat. Nebylo na tom nic sofistikovaného. Ze všeho nejvíc jeho „modus operandi” připomínal pomazání kliky u dveří nemilovaného souseda ze spodní strany lejnem.
Pokud jde o rozkmotření s Ruskem, tak Hřibova podpora akcí, okolo odstraňování sochy Koněva, je dostatečně známa. Stejně jako následné rozmazávání „ruské hrozby”, dokonce ve spolupráci s BIS. Jde o onen trapas s „ricinovým vrahem”, který přijel z Ruska, aby nebohého Hřiba zahubil, spolu s Kolářem a Novotným, jestli si ještě vzpomínáte. Skandálek s jepičím životem, který podivně vyšuměl. Ale byli vypovězeni ruští diplomaté a někde zjevně připsali Hřibovi další bodík. Ovšem mnohem více, než „přicmrndávání” ke Koněvovi, jej mezi protiruskými bojovníky proslavila jeho vlastní, sólo akce. Za „majstrštyk”, pokud jde o naštvání Rusů, lze totiž považovat Hřibův návrh na přejmenování náměstí, na němž se nachází ruská ambasáda. Z původního Pod kaštany na náměstí Borise Němcova.
S Čínou to probíhalo podobně. Od demonstrativního vyvěšování tibetské vlajky na radnici, přes pomlouvání Číny v zahraničních médiích (Welt am Sonntag) jako nespolehlivého partnera, až po sabotáž sesterské smlouvy Prahy s Pekingem. Samozřejmě, že zase kvůli Tibetu. Který sice byl až do „čínské okupace” středověkou teokracií, kde se děti prodávaly do otroctví a dlužníkům sekaly ruce… ale kdo by se trápil fakty. Tibet je zkrátka in, Čína fuj. A tak se furiantsky uzavřela nová smlouva Prahy s Tchaj-pejí, kterou v Pekingu nemají rádi. Co na tom, že měli potíže pražští filharmonici, kterým Čína odřekla turné. Komu by vadilo, že finanční centrum Šanghaj pozastavilo oficiální styky s Prahou. Ostatně, na plebsu nezáleží a peníze nejsou podstatné. Důležitější je vidět věci správně politicky…
A tím se dostáváme k zlatému hřebu Hřibovy kariéry. K ustavení tak zvaného Paktu svobodných měst. Splichtili jej loni liberální primátoři Prahy, Budapešti, Varšavy a Bratislavy. Natruc svým vládám, sdruženým ve V 4, a k praktické sabotáži jejich politiky. Učinili tak, jako z udělání, na půdě Sorosovy Central European University v Budapešti. „Naše města vytvořila alianci proti nacionalistickým a populistickým režimům, které dusí lokální demokracii,” uvedl k tomu Hřibův ideový souputník, primátor Budapešti Gergely Karácsony.
Oficiálním cílem spolku má být vzájemná spolupráce, podpora společných projektů a prosazování hodnot demokracie, svobody, lidské důstojnosti a právního státu zakotvených ve stanovách Evropské unie. Jak si to v praxi představují, naznačil záhy primátor Varšavy Rafał Trzaskowski: „Rádi bychom zajistili, aby alespoň část peněz EU […] šla přímo regionálním autoritám, mimo dosah vlád.”
Ještě otevřeněji jejich plán popsal primátor Hřib pro Politico: „Pokud chcete bojovat proti ne-liberalismu ve střední a východní Evropě, dejte mi peníze na vybudování mé progresivní oázy – tedy vystřihněte prostředníka národní vlády, pokud jde o fondy EU.” A na co že by je chtěl? Tak třeba na boj s ruskými desinformacemi. Na který, podle některých zdrojů, hodlá vyčlenit až 3 miliardy. Ale nebojte se, peníze přijdou do dobrých a spolehlivých rukou. Do kasiček spřátelených neziskovek, jako Člověk v tísni, Lékaři bez hranic, Eduin a podobně…
A jsme u jádra věci. Nejen že se tu vytváří stát ve státě, město, na jehož finance a projekty z nich placené nemá stát (a tím ani voliči) zčásti vliv. Nejen že si tu odbojný starosta vede vlastní zahraniční politiku, která je s tou oficiální, voliči posvěcenou, v příkrém rozporu. Ale hrozí otevření dalšího, nekontrolovatelného kanálu, kudy by tekly zahraniční peníze na podivné, voliči neschválené projekty. Tedy v praxi – totální rozklad principu státní suverenity na části našeho území. Přesně podle návodu: Konec národních států, přichází Evropa regionů….
Takže si to shrňme. Jak se stát slavným a uznávaným? Jak se dostat do elitní osmadvacítky „nejvlivnějších politických osobností” Evropy? Tak především – musíte být přesvědčeným kosmopolitou, věřit pokrokovým ideologiím, například že islám je mírumilovný, migrace prospívá každé zemi, člověk má ke stovce různých pohlavních identit a každý den si z nich může vybírat, a naopak nesmíte litovat žádné oběti k záchraně planety. K tomu pak musíte aktivně participovat na rozkladu své země, národa a státnosti, aby se to vše už konečně rozpustilo v Evropě diverzity a všelidských hodnot. Navíc byste se měli naučit tvořivě udávat a neváhat svá udání u vrchnosti urgovat, když se vám zdá, že se s tím moc páře. A hlavně – denně jste povinováni prakticky a vynalézavě sabotovat vůli většinového občana a naopak úzkostlivě sledovat (a prosazovat) politiku svých skutečných šéfů, v dalekém zahraničí.
Má to jedinou vadu. Že se z času na čas mohou přihodit v Evropě situace, za kterých jsou podobní lidé povoláváni před tzv. retribuční soudy. Jak se u nás dělo naposled mezi léty 1945 až 1947.
Jak poznat nevěru?

Máte podezření, že vás váš protějšek podvádí?

Rychlá půjčka ihned

Není nic jednoduššího než si vybrat rychlou půjčku na www.finmoney.cz.

Špionážní technika

Jak zjistit pravdu? Pomocí profesionálních pomocníků.

Jirkovo rychlé půjčky

Srovnejte si online půjčky z pohodlí vašeho domova. 100% přes Internet

Slevové kupóny

Ušetřete nemalé peníze na online nákupech. Slevové kupóny do e-shopů.

Účetní program AdmWin

Nabídky, zakázky, objednávky, sklady, faktury, dod.listy, účtenky EET

Inzerujte zde!

Máte zájem o reklamu? Kupte si textový odkaz na této pozici!



Dnes nejprohlíženější