Plamenomety byly poprvé použity v 1. světové válce na německé straně a osvědčily se jako velmi úspěšné zbraně. Jejich efekt byl z větší části psychologický, protože samotné zařízení bylo dost těžké, nešikovné, mělo malý dosah a pro obsluhující vojáky bylo i nebezpečné. V případě, že byla zasažena nádrž, kterou měl voják na zádech, sám vzplanul a uhořel. Wehrmacht, stejně jako armády ostatních bojujících stran, používal plamenometů ve 2.