Vydání beta verze umělé inteligence GPT 3 a jejího chatbota ChatGPT na konci roku 2022 zdůraznilo rychlý pokrok ve výzkumu umělé inteligence v posledních letech. Dosažený technologický pokrok by mohl v blízké budoucnosti změnit způsob komunikace, práce a chování. Jak tedy můžeme využít plný potenciál umělé inteligence již dnes?
GPT 3, umělá inteligence, která ohrožuje model společnosti Google:
Pro ty, kteří nestihli jeho vydání nebo ho ještě nezkusili používat, chatGPT je konverzační agent založený na modelu automatického zpracování jazyka GPT-3 , který vyvinula společnost OpenAI. Je vytrénovan pomocí obrovské databáze a je schopen odpovědět na téměř jakoukoliv otázku, kterou můžeme v každodenním životě položit, čímž se vyhledávač Google stává téměř zastaralým.
Před několika týdny deník New York Times informoval o aktivaci „červeného kódu“ ve společnosti Google, což je důsledek rozhodnutí vedení společnosti zavést další prostředky, aby dohonila náskok v oblasti umělé inteligence. Oznámení generálního ředitele společnosti Deepmind tato tvrzení potvrzují. Ten totiž 12. ledna 2023 sdělil deníku Times, že jeho společnost, dceřiná firma společnosti Alphabet (Google), aktivně pracuje na chatbotu, který by přímo konkuroval chatGPT. Beta verze tohoto konverzačního agenta by mohla být k dispozici již na podzim 2023.
To lze považovat za jasný důkaz technologické revoluce podobného rozsahu jako v případě rozšíření internetu v letech 1990 a 2000.
Oblasti použití umělé inteligence :
Ve víceméně dlouhodobém horizontu je velmi pravděpodobné, že technologie umělé inteligence naruší řadu hospodářských odvětví, a to vzhledem k jejich rozsáhlým a různorodým oblastem použití.
Zábava: Umělá inteligence se objevuje ve videohrách již od roku 1951, kdy se objevila matematická hra Nim, v měli dva hráči odstraňovat předměty z hromádek. Počítač v té době dokázal “skutečné” hráče vcelku pravidelně porážet. Rozvoj umělé inteligence ve videohrách se rozjel neskutečným tempem a velkým milníkem byl rozmach sportovních videoher v 80 a 90. letech 20. Století a také strategických real-time her jako Dune II nebo Command and Conquer, které by se bez umělé inteligence neobešly. Skutečným přelomem bylo ovšem zjevení jménem Deep Blue, šachvého supepočítače postaveného v roce 1997, který dokázal porazi tehdejšího mistra světa, Garriho Kasparova.
Zatímco hry, kde se pracuje s úplnými informacemi jsou pro umělou inteligenci vcelku hračka, disciplíny, kde část informací zůstává skryta, jsou pro AI těžší. Typickým příkladem je poker, nejrozšířenější karetní hra na světě, která díky rozvoji online varianty zaznamenala krátce po roce 2003 velký rozmach. Je třeba mít trochu štěstí, ale také dovednosti. V pokeru hráči uzavírají sázky proti sobě v závislosti na hodnotě svých karet a právě pro poker pravidla hry vytvářejí prostředí s neúplnými informacemi , takže počítač musí interpretovat sázky soupeřů, i když musí pracovat s neúplnými informacemi. Tento problém jako první překonal český programátor Martin Schmid se slovenským kolegou Matejem Moravčíkem, kteří vytvořili program, jenž dokázal porážet živé hráče. Nazvali ho DeepStack a vysloužili sistipendijní pobyt v Kanadě pod jedním z největších expertů na AI, Michaelem Bowlingem. Celý jeho tým následně koupila společnost Google.
Zdravotnictví: Umělá inteligence se stále častěji využívá ve zdravotnictví ke zlepšení diagnostiky, léčby a prevence nemocí. Algoritmy umělé inteligence lze použít ke zpracování velkého množství lékařských dat, včetně snímků z magnetické rezonance a výsledků krevních testů, a identifikovat tak včasné příznaky onemocnění a nové trendy. Lze je také použít k vytváření prediktivních modelů a předpovídání reakcí na léčbu a recidivy onemocnění.
Finanční služby : Systémy umělé inteligence lze využít k automatizaci procesů řízení rizik a úvěrování v souladu s předpisy, jakož i ke zlepšení obchodování a finanční analýzy. Mohou například odhalovat podvody, vyhodnocovat úvěrové riziko a automatizovat úvěrové procesy. Mohou také zlepšit obchodní operace pomocí algoritmů strojového učení k identifikaci trendů a příležitostí na finančních trzích.
Doprava : Umělou inteligenci lze využít ke zlepšení autonomního řízení, optimalizaci tras a plánování cest, stejně jako k optimalizaci systémů veřejné dopravy. Například autonomní vozidla mohou využívat systémy AI k bezpečné navigaci po ulicích a dálnicích, zatímco autonomní letadla mohou využívat systémy AI k plánování efektivnějších letů. Kromě toho lze AI využít k optimalizaci jízdních řádů autobusů a vlaků a k plánování tras veřejné dopravy.
Některé nástroje využívající umělou inteligenci
Rychlejší psaní e-mailů:
Nástroj Compose AI umožňuje nainstalovat do webového prohlížeče rozšíření, které vám urychlí a usnadní psaní e-mailů. Po instalaci rozšíření jednoduše přejdete do své online poštovní schránky a nástroj se stane asistentem pro psaní e-mailů. Nabízí návrhy na základě použitého stylu psaní a dokáže na základě dotazu napsat celý e-mail.
Syntéza informací pro lepší vzdělávání:
Zatímco ChatGPT dokáže shrnout velké množství knih vydaných před rokem 2021, umělou inteligenci lze využít i ke shrnutí podcastů a zvukových dokumentů. Například aplikace Snipd nabízí knihovnu podcastů, které lze shrnout pomocí umělé inteligence. Poslouchaný podcast tak může být automaticky „označen“ tak, aby byl zachován krátký písemný záznam obsahu. Tato stopa může být také ústní stopou, protože lze vytvářet ústní shrnutí v délce přibližně jedné minuty.
Zlepšení dovedností v oblasti kódování :
Pokud existuje nějaká oblast, ve které umělá inteligence OpenAI vyniká, pak je to jistě informatika, zejména kódování a algoritmizace. ChatGPT je totiž již nyní schopen vytvářet složité kódy s působivou rychlostí a podrobností. Je také schopen psát instrukce zcela samostatně z jediné obecné instrukce. Můžeme se tedy domnívat, že umělá inteligence bude v příštích letech schopna demokratizovat některé obory, jako je například tvorba webových stránek, a umožní lidem s malým vzděláním vykonávat úkoly, které dříve mohli vykonávat pouze vývojáři.
Může umělá inteligence změnit náš způsob života?
Již nyní můžeme pozorovat první negativní dopady příchodu inteligence do našich životů a její nové dostupnosti. Můžeme si skutečně klást mnoho otázek o vlivu umělé inteligence na vzdělávání. Zejména: nepropadneme všeobecné intelektuální lenosti kvůli tomu, že máme k dispozici nástroj dostupný na jedno kliknutí, který je schopen za jednu sekundu udělat téměř to samé, co my za 30 minut? Nejzarytější uživatelé ChatGPT to dnes jistě potvrdí: zvyk ptát se umělé inteligence v nás velmi rychle zakotví, a to natolik, že je pak obtížné se ho zbavit. Problém pak tkví v tom, že poté se jakákoli produkce našeho intelektu zdá být tak dlouhá a obtížná. Proto je třeba se snažit přemýšlet sami za sebe, abychom si udrželi intelektuální schopnosti, podnítili svou představivost a schopnost nacházet řešení.
Jako lidé se můžeme oprávněně domnívat, že náš každodenní život se zásadně promění, ať už ve vztahu k realitě, nebo k ostatním lidem, díky imisi strojů, umělé inteligence a algoritmů do našeho každodenního života. Pokud kvůli digitalizaci našeho každodenního života ztrácíme ze zřetele určitou vizi člověka, je tváří v tvář těmto změnám více než kdy jindy nutná morální reflexe, která by stanovila právní rámec, abychom nezapomněli, co je člověk a čím se liší od stroje.
The post Jak změní umělá inteligence naše zvyky? first appeared on .
