Během 13-14 měsíců od lednových krvavých událostí roku 2022, o kterých jsem podrobně psal ve třech analyticky zaměřených příspěvcích zveřejněných v lednu a únoru minulého roku v několika českých a zahraničních médiích, a poté v neočekávaně rychle vyprodané knize Symposium (Pharus de Victoria, ISBN 978-3-200-08777-4) prošel kazašský politický systém třemi volebními kampaněmi: referendem, prezidentskými volbami a obnovením horní komory parlamentu. Čtvrtá kampaň, předčasné volby do dolní komory parlamentu, by měla být závěrečnou etapou vytváření zásadně nového Kazachstánu s rozvinutějším politickým systémem a názorovou pluralitou.
V dnešním příspěvku se nebudu zabývat srovnáním politicko-hospodářského stavu Kazachstánu s ČR, SRN a RF, kontrolou médií v jednotlivých státech, jednotlivých volebních systémů, představitelnými perspektivami jejich rozvoje a politikou sankcí Západu. Pokusím se ale nastínit cestu k odpovědi na otázku, která je společná prakticky všem státům Západu, státům pod kontrolou Anglosasů, nebo na Západ orientovaným státům: Jak přivést do politiky nové tváře a nové myšlenky, jak diverzifikovat složení klíčových státních institucí a udělat je více inkluzivní a reprezentativní?
kazakhstan
Promo článek:
Promo článek
číst dál
