Samohybné dělostřelectvo se poprvé objevilo během první světové války. Ovšem až do počátku druhé světové války se mu nevěnovalo moc pozornosti, a tak vývoj nových strojů zaostával. Potřeba samohybného dělostřelectva vyvstala v podstatě až na konci roku 1939, kdy si Němci uvědomili, že standardní tažené dělostřelectvo již nestačí rychlosti jejich mechanizovaných svazků. Než však zahajovat zcela nový vývoj, rozhodli se Němci pro poměrně chytrý tah.
