Slovo dezinformace je nadužíváno. Jsou ho plné weby a tištěná periodika. V předchozím článku Potřebujeme slovo dezinformace? jsem zdůvodnil to, že český jazyk je dostatečně bohatý na to, aby popsal stav, kdy názor neodpovídá skutečností. Český jazyk, k popsání nesouladu tvrzení se skutečností, disponuje slovy:
Lež, klam, nepravda, omyl, smyšlenka, falešná informace, pomluva, podvod, podfuk, blud, bouda, švindl, poplašná zpráva, chyba v tvrzení apod.
Pro samotnou činnost šíření tvrzení neodpovídajících skutečnosti, má Český jazyk slova:
Lhaní, podvádění, uvádění v omyl, odvádění pozornosti, propagace, psychologické operace, manipulace, balamutění, napálení atd.
Pro šiřitele nepravdivých informací má pojmenování slovy:
Lhář, podvodník, pomýlený člověk, blázen, magor, fantasta, propagandista, ideový manipulátor, idealista, podivín apod.
Z uvedených důvodů není používání slova dezinformace, dezinformování a dezinformátor opodstatněné.
Ale … podívejme se na slovo dezinformace z opačné stránky. Co když slovo dezinformace obsahuje něco, co výše uvedená slova neobsahují.
Obsah pojmu dezinformace je často vyjadřován weby, které zdůrazňují v chápaní dezinformace průsečík dvou prvků: misinformace a malinformace , česky chybovosti a úmyslu někoho poškodit.
Obr.1
Obrat o 180° – slib z předešlého článku o dezinformacích
Jak jsem slíbil, tak se pokusím splnit. Dle pojetí na obrázku není dezinformace lež a není pouhý omyl. Je to omyl s úmyslem poškodit. Co je pak pomluva? Co je podvod? Není to použití pravdivé informace s cílem získat osobní profit u podvodu a satisfakci při pomluvě? Jak je to s využitím částečné pravdy u pomluvy, podvodu i propagandy? U propagace výrobku, události, politické strany, politika je možné použít pouze ověřená fakta, nebo si autor výroku může pomoct doplněním o emoce, fantazii, názornost smyšleným příběhem, nebo vyslovit názor na základě neověřeného, nebo vymyšleného faktu.
Příklad: „Milá paní Nováková, posílá mě za vámi váš vnuk. Pokazilo se mu auto, zavolal si odtahovou službu a potřebuje ji ihned zaplatit, ale nemá u sebe hotovost. Vy bydlíte nedaleko místa poruchy automobilu. On čeká u auta a mne poslal za vámi, abych vás poprosil o půjčku 3700,- Kč. Ještě dnes je vybere z bankomatu a přinese vám je. Předem vám moc děkuje“.
Výše popsaná situace je jeden z praktikovaných podvodů. Co obsahuje výše vyslovená žádost podvodníka? Splňuje dva požadavky z definice pro dezinformaci. Obsahuje informaci neodpovídající skutečnosti a obsahuje i cíl, vymámit od starší ženy 3.700,- Kč.
Jiný příklad. Některý ze států světa upadne v nemilost u jiného státu a je jedno, zdali to bylo oprávněně, nebo nedopatřením. Je to zkrátka nepřítel. Náhodou někdo udělá fotku, na které zachytí známého politika na ulici, a jak by čert nechtěl, vyfotí ho rovnou před vchodem velvyslanectví znepřáteleného státu. Autor snímku původně nechtěl fotit politika a politik neměl v úmyslu navštívit ambasádu. Více méně si ani neuvědomil, že tam nějaké velvyslanectví sídlí. Náhodou se fotka dostala do rukou politiků z jiného tábora. V předvolebním boji, kdy žádný z politiků nezná bratra v lítém stranickém boji o převzetí odpovědnosti za blaho občanů, najala politická strana novináře, který zveřejnil fotku politika před velvyslanectvím znepřáteleného státu. Fotku doplnil o komentář: „Pan poslanec odchází z velvyslanectví nám nenakloněného státu?“ I tato používaná metoda, v jiné podobě, která je využívaná ve volebním klání, naplňuje dva požadavky definice dezinformace. Jak uvedení nepravdivé informace, tak i zlý úmysl. Historicky se však tomuto vyjádření říkávalo pomluva.
Snad válka dodá větší opodstatněnost slovu „dezinformace“
I když jsou bojové operace pečlivě plánovány, je válka velký chaos. S použitím zbraní usilují strany o vlastní přežití a zničení té druhé. Plánovač vojenských operací počítá s jednotkami na zítra ráno, ale ještě neví, že už dnes večer mu budou tyto jednotky zničeny. Každý velitel usiluje o dokonalou orientaci v terénu. Dnes mu v tom pomáhá globální družicový polohový systém (GPS, Galileo, GLONASS a další systémy).
Vždy tomu tak nebylo a dezorientace v terénu znamenala zabloudit a nepřivést armádu na správné místo ve správný čas. Chybějící síly způsobily prohru. Zorientovat se v bojové situaci, v konkrétním rozložení sil a odhadnout rozložení sil za několik hodin nebo dnů je ještě důležitější. Proto bojující strany dělají vše pro to, aby byl protivník dezorientován. Jinak řečeno, aby neměl správné informace pro provedení analýzy stavu současného a odhad více stavů bojiště v nejbližší budoucnosti.
Pokud má velitel správné informace a schopnosti, dokáže se v situaci zorientovat a navrhnout dobrý plán. Pokud informace nemá, neanalyzuje, ale hádá. Plány tvoří s vyšší nejistotou, s vyšší neurčitostí. Proto používá všechny prostředky průzkumu protivníka a přijímá hlášení od podřízených velitelů vlastních vojsk.
Cílem plánu je dosáhnout správný poměr sil. Pro útok je potřebné přečíslit protivníka třikrát až sedmkrát. Závisí to od terénu, kvality technického vybavení, vycvičenosti vojsk a dalších vlivů. Pro obranu je potřebné docílit snížení přečíslení protivníkem. Pro určení poměru sil jsou potřebné informace. Pro každou stranu je značnou výhodou, když protivníkovi ztíží průzkum. Vojska utajují své záměry, maskují rozmístění vojsk, přesouvají se s nejvyšším možným utajením. S rozvojem letectví, kosmického průzkumu a širokého nasazení průzkumných bezpilotních prostředků je to stále těžší. Ztrátě orientace protivníka pomůže, když ho přesvědčíme, aby přijal falešnou informaci a vyhodnotil ji jako informaci pravdivou. Utajením mu neposkytneme informaci a ještě mu vnutíme informaci, která ho zavede v analýze nesprávným směrem. Dezorientujeme protivníka utajením a podsunutím falešné informace.
Tady v tomto momentě je možné mluvit o neinformování a dezorientaci. A tady někde mohla být použitá analogie a vznik slova dezinformace. Přenesením tvaru slova dezorientace na slovo dezinformace. Ale … Pokud je dezorientace opakem orientace, pak dezinformace je opakem informace. Armády utajují, skrývají informace. Pak druhé straně informace chybí. Místo informacemi disponuje neinformacemi.
Aby se protivník ještě více neorientoval v situaci na bojišti, je k zatajování informací přidáno podsouvání falešných informací, a to vše je děláno za účelem získání výhody nad protivníkem. Jak válčící strany usilují o přeformátování myšlení protivníka s cílem získat výhodu v poměru sil, si ukážeme na příkladech. Ve 2. světové válce byla vytvářena falešná předmostí, nebo se aspoň budovalo zdání, že řeka bude překročena na určitém místě. Cílem bylo oklamat protivníka a přinutit ho, aby na falešné místo soustředil obranné síly. Přitom strana, která klame protivníka, plánuje rozvinout útok na úplně jiném místě. Druhý příklad. Operátor radiolokátoru protiletecké obrany vidí na obrazovce tečku protivníkova letadla. Může na něj zaměřit protiletadlový kanon, nebo raketu. Najednou tečka, znázorňující letadlo, na obrazovce uskočí o dva centimetre, co ve skutečném prostoru odpovídá několika stovkám metrů. To proto, že pilot zapnul prostředek radioelektronického boje. Zobrazení na obrazovce radiolokátoru bylo přeformátováno. Souřadnice skutečného místa letounu zmizely a na obrazovce naskočily souřadnice, na kterých se letadlo nenachází. V takovém případě je střelba navedena na prázdné místo a letoun z oblasti dostřelu uniká bez škrábnutí. Co se stalo? Obsluze radiolokátoru byla odňata informace o skutečnosti a vložena falešná informace o tom, kde se nachází letadlo.
Než vyslovím poslední pokus opodstatnit slovo dezinformace, uvedu jeden příklad vysvětlení informace. Představte si sklenici na vodu. Je to roztavený křemičitý písek. Tvar tohoto roztaveného křemičitého písku podává informaci o sobě a sám je držen v tomto tvaru touto informací. Když nám sklenice spadne a roztříští se na několik kousků, ztratí svoji původní informaci, která držela její tvar. Když tento zbytek skla projde sběrným ekodvorem a opět se dostane do sklářské pece, nový sklář mu dá nový tvar. Řekněme, že vytvoří skleněnou figurku labutě. Opět je to křemičitý písek, ale obsahuje novou informaci, kterou do ní vložil sklář.
Společnosti rovněž drží pohromadě pomocí informací. Jsou nastavena pravidla, jak mají vypadat ekonomické vztahy ve společnosti, jak bude rozdělena moc, nastaví se znění zákonů, kterými se všichni musí řídit, vzniknou mravní normy atd. Časem může dojít ke změnám ve společnosti. Rozvine se technika, někteří lidé zbohatnou, jiní zchudnou, vzniknou problémy a část lidí usoudí, že informace, která udržuje společnost v konkrétním stavu, už jim nevyhovuje. Tato skupina vytvoří ve svých představách jiný model uspořádání společnosti. Proto, aby dosáhla změny, musí ze společnosti odstranit původní informaci a uspořádat jí znovu, tj. vložit do uspořádání společnosti novou představu, jinou informaci. Ale tak, jak se liší kvalita sklenice od kvality skleněné figurky, tak se budou i kvalitativně lišit dvě různé formy společnosti. Odebráním jedné informace a vložením jiné informace do uspořádání společnosti vytvoříme kvalitativní změnu společnosti.
Pokud bude vyměněných informací málo ,bude se jednat o reformy, o kvantitativní změny, o evoluci společnosti. Ale když bude výměna informací velká a zásadní, půjde o změnu kvality společnosti. Této změně říkáme revoluce. Jak některé skupiny lidí budou usilovat o změnu, tak jiné skupiny budou usilovat o zachování stávajícího stavu společnosti.
Teď možná přichází na scénu nešťastný pojem dezinformace. Ale než dojdeme k závěru, je nutné se zmínit o absolutní a vyčerpávající pravdivosti výroku, názoru a teorie. K levé straně obrázku popisující obsah dezinformace. Tato strana nazvaná Misinformace, chybná informace, omyl naznačuje, že kromě dezinformací ostatní výroky obsahují pouze čistou absolutní pravdu. Tady je potřebné zdůraznit, absolutní pravda je ideál poznání. V praktickém životě to tak není. Každý výrok se pohybuje mezi absolutním omylem a absolutní pravdou. Je více méně pravdivý, nebo více měně nepravdivý. Vyjma velmi jednoduchých výroků, například: „V XIX. století se odehrála bitva u Borodina“. Pokud se budeme vyjadřovat k tomu, jestli vyhrála francouzská nebo ruská armáda, nastanou s pravdivosti názoru problémy.
K absolutně pravdivému poznání se blížíme. To znamená, že na každém názoru a teorii bude něco odpovídat skutečnosti a něco bude se skutečností v rozporu. A k tomu ještě přidejme to, že každý jednotlivec má postoje, předsudky, představy, touhy a hlavně zájmy. Jedněm stávající uspořádání kvality společnosti bude plně vyhovovat a jiní budou chtít změnu. Ve jménu svých zájmů a představ budou chtít ze společnosti odebrat ty informace, které utváří takovou společnost, která jejich potřeby a zájmy neuspokojuje. Budou chtít do uspořádání společnosti vložit informace, které vytvoří takovou formu společnosti, která naplní jejich představy a uspokojí jejich zájmy.
Kvalitativní změně společnosti říkáme revoluce. A co je revoluce. Je to odstranění informace, popření informace, vytvoření neinformace, dle novořeči dezinformace, plus vložení jiné informace. Obhájci stávajících poměrů vidí podobnost s dezorientováním protivníka ve válce prostřednictvím informací, která mění společnost do podoby, která jim nevyhovuje. Zkrátka pojem dezinformace smrdí revolucí. A revoluce je nepřípustná. Vše je potřebné zakonzervovat ve výsledcích revoluce poslední. Akce vyvolává reakci. Revoluční myšlenky – dezinformace je nutné potlačit. Proto boj proti dezinformacím nabývá na důležitosti. Je to akce proti revoluci.
Závěr
Dezinformace není šťastný pojem. Síly usilující o zachování poměrů, snažící se zabránit i jakýmkoliv reformám, budou všem názorům bez ohledu na míru pravdivosti dávat nálepku dezinformace. Jde o jejich přežití, prebendy a pozice. V takovém případě použijí všech prostředků, kterými budou disponovat.
Proto takové úsilí v boji s dezinformátory, dezinformujícími občany dezinformacemi. Bohužel, i když jsem se snažil, pojem dezinformace se mi obhájit nepodařilo. Dezinformace mají dehonestovat, nezmínit a nepřipustit nahradit revoluční myšlenky. Dobrá stará slova lež, podvod, omyl nestačí. Pro překonávání omylů postačí poznání a tvůrčí diskuse. Na dezinformátory je potřebný klacek. Nejlépe od mistra slova z Řeporyjí nebo od orgánů činných v trestním řízení.
Dezinformátor je kacíř v XXI. století. Inkvizice se obnovuje. Na hranice pro upalování se sbírá dříví. Lidé bděte.
