Po „okradení“ důchodců jsou na řadě další skupiny a profese (nepedagogičtí pracovníci, sociální služby, poštovní úřady a další). Modus operandi je stejný: Hrubé porušení programového prohlášení a postupné obírání těch nejzranitelnějších a nejslabších. Také likvidování občanské vybavenosti – pošt, školek, drobných obchodů a provozoven – k blahobytu nepovede. Všechny tyto akce jsou „dělány“ naprosto nelogicky, neodborně a utajeně. A domnívám se, že i protizákonně.
Ale to víte, nejsou peníze.
Měli bychom ale upřesnit, že peníze jsou. Je jich však méně a hlavně nejsou využity či určeny pro blaho našich obyvatel. Stát neřeší podfinancování vysokoškolských pedagogů ani dalších profesí, ale jako jedna z nemnoha zemí se zákonem zavazujeme posílat na obranu minimálně 2 % HDP.
Na vzdělání jde přitom asi 0,7 % HDP. Je to k nevíře. Jedním z listopadových požadavků přitom bylo právě zvýšení rozpočtu pro školství a kulturu. V situaci, ve které hrozí nemalé problémy vyplývající z nevídaného deficitu způsobeného nekompetentností vedoucí garnitury, zvýšíme skokově výdaje na obranu.
Mám silné pochybnosti o tom, že naše ministerstvo obrany je schopno případné letošní navýšení rozpočtu kvalifikovaně využít, a myslím, že se jedná o jeden z dalších iracionálních kroků nenapodobitelné ministryně Černochové a dalších, co rádi mluví o válce. Ocitáme se v situaci, kdy se česká vláda naprosto odcizila lidem a jejich potřebám a vládnoucí garnitura rezignovala na svoji úlohu a zodpovědnost.
Už nejde o to, že se nám povede hůře, ale o naprostou ztrátu pudu sebezáchovy.
