Nedělník Adama B. Bartoše (XXXVI.) Kdo s kým jde a kdo s kým nejde, kdo by s kým jít mohl a kdo s kým naopak nikdy nepůjde. A kde v tom všem stojí Miloš Zeman?

Nedělník Adama B. Bartoše (XXXVI.) Kdo s kým jde a kdo s kým nejde, kdo by s kým jít mohl a kdo s kým naopak nikdy nepůjde. A kde v tom všem stojí Miloš Zeman?

Minulý nedělník jsem vám slíbil udělat malou rekapitulaci za jednáními s dalšími stranami. Nuže, pojďme do toho.
Letošní volby budou výjimečné, i když je pravda, že se to říká zpravidla o každých volbách. Přesto máme mnozí z nás pocit, že tentokrát budou ale opravdu důležitější než kdy jindy. Pro vlastenecké strany by to mělo být impulsem k tomu, aby zanechaly rozmíšek a spolupracovaly spolu – naneštěstí mám ze všech těch jednání dojem, že scéna je ještě roztříštěnější, než dříve. A to i přesto, že jsou letos v módě „koalice“, všemožné „aliance“ a všemožná spojování. A tak, i když se to trochu pospojovalo, stále je na vlastenecké scéně velká tlačenice…
Už na začátku roku se začala utvářet „ Aliance pro budoucnost “, což je přejmenovaná ODA miliardáře Sehnala. S vlasteneckými stranami má ale společné pouze to, že se některé snažila „ulovit“. Snažila se „ulovit“ i nás, ale nakonec jsme se nedohodli. Podmínky spolupráce byly sice férové, ale programově jsme každý někde jinde. Z „vlasteneckých“ stran se k ní přidal pouze Zicklerův Řád národa a pokud se dá za vlasteneckou považovat Demokratická strana zelených , pak tedy i DSZ. S těmito stranami už tedy nelze jednat, už si plácly se Sehnalem.
Letos se to před volbami aliancemi jen hemží, a to nejen ve smyslu a významu toho slova, ale i aliancemi v samotném názvu stran. Vedle Sehnalovy Aliance je tu také Aliance kulatého stolu , což není strana, ale spolek, a v zásadě jde o projekt Sládkových republikánů, kteří nechtějí kandidovat pod hlavičkou SPR-RSČ Miroslava Sládka . Původní idea zakladatelů této aliance byla spojit národní demokraty, dělníky a republikány, potažmo další strany, ale nás v ND tento projekt nepřesvědčil. Je nepromyšlený, poněkud amatérský. Pokud vím, tak nepřesvědčil ani DSSS, takže ve své podstatě ztroskotal. Dost tomu napomohlo i chování Denise Novaka, který nezvládl jednání s námi a s bouchnutím dveřmi utekl. Možná ho zklamalo to, že jsme chladně reagovali na jeho nabídku spolupráce s jedním agentem nejmenované zahraniční zpravodajské služby, kterého nám chtěl doporučit jako odborníka.
Pak je tu Volný blok , kterému jsem se věnoval už několikrát, ale budu muset i dnes, protože i kolem Volného bloku se stále něco děje, i když to není úplně to, co by si asi VB přál. VB totiž tvrdí, že se mu „podařil malý zázrak“, když prý “dal dohromady vlastenecké strany”, nic ale není vzdálenějšího pravdě. Volný blok je pouze přejmenovaná Suverenita Jany Volfové , ve které Jana Volfová stále hraje prim, a to i když jejím členem je Lubomír Volný. Ten kvůli tomu opustil své Jednotné , kteří se tak rozštěpili do asi třech skupin. K Volnému bloku se připojil pouze Domov , což je ale záložní strana, kterou vede partner Jany Volfové, takže je to pořád jen rodinný podnik, odtud asi ten název. Lubomír Volný ještě dává k dobru stranu pana Štědroně, ale už neříká, že je to strana, ve které je pan Štědroň sám (nic ve zlém). A pak Marek Obrtel za Národní domobranu , což není ale žádná strana. Tím výčet sjednocení Luboše Volného končí. Skutečné strany jako ND, DSSS či sládkovci mají ve VB stopku, Volný se obklopil pouze spolky a různými iniciativami, zřejmě proto, aby se s nimi Jana nemusela při případném volebním úspěchu dělit o peníze. Dobře to má promyšlené, otázka je, jestli to bude stačit…
Všeobecně se očekávalo, že kulaté stoly pomohou toto spojenectví dvou Janiných stran rozšířit. Nepovedlo se. V přímém přenosu snad nebyl nikdo, kdo by panu Volnému vyřkl podporu, strany a spolky si spíše vzaly čas na rozmyšlenou, některé rovnou odmítly. Pan Volný mohl za své vítězství vydávat pouze podporu pana Zítka ( Srdcem pro vlast ), vytlačení z politické arény Jirky Černohorského, kterého uhranul při své kulaté seanci a pak ještě příklad pana Vandase, který prý – na rozdíl ode mne – nabídku “ustál” a pochopil a údajně dokonce i přislíbil podporu Volnému bloku s tím, že DSSS sama nebude kandidovat. Ani to vše dohromady se nedá považovat za nějakou přílišnou výhru, jenže od té doby se navíc stalo několik dalších věcí:
Jirka Černohorský si sice s Lubošem Volným v přímém přenosu plácl, ale ti, co sledují jeho videa (já na to čas nemám), tvrdí, že už ho zas chytají roupy a Volného začíná kritizovat. S DSSS to prý také není tak, jak pan Volný tvrdí. Můj dobrý známý Tomáši Vandasovi volal, aby se přeptal, zda je to vše pravda. Jistěže není. Tomáš Vandas sám sice kandidovat prý nebude, ale své lidi na kandidátku Volného bloku chce, pan Volný je ale nechce. Takže žádná dohoda zatím nevznikla a pokud to tak pan Volný přesto prezentuje, pak zkrátka neříká pravdu. Pan Zítko také nakonec změnil názor, i proto se objevil na našem čtvrtečním jednání ND a ANS. Hádám, že se mu nezamlouvalo, že prvních šest míst na kandidátce si nárokuje Jana Volfová pro své „kádry“ a těm, kteří byli pozváni ke kulatým stolům, nabízí Volný blok pouze místa od sedmého dále. Sedmička je sice šťastné číslo, ale staví-li Volný své „sjednocení“ na principu „prvních šest míst bere Jana“, pak docela chápu účastníky kulatých stolů, že pana Volného jeden po druhém opouštějí. Takže shrnutí: kulatými stoly si Volný spíše všechny popudil a odstrčil je od sebe.
To je i případ Cesty (odpovědné společnosti) , které se také Volného přístup hrubě nelíbí. Její zástupci (jak z fotografie patrno) byli také na našem jednání ve čtvrtek. Pravda je, že se zatím nedomluvili ani s námi, ale není všem dnům konec. Padly nějaké návrhy a obě strany budou přemýšlet a do příštího týdne si dáme vědět.
Další spojenectví vzniká na ose Trikolóra – Svobodní – Soukromníci . Po nečekaném úprku Václava Klause mladšího z politiky, po avizovaném vstupu Václava Klause staršího, který se ale stále nekoná a Václav Klaus se naopak odmlčel (chystám se o tom napsat nedělník, ale dejte mi ještě čas) a hlavně po smrti či zmizení Petra Kellnera se zdá, že se od tohoto politického výhonku nedá nic čekat.
Pak je tu ještě Otevřeme Česko – Chcípl pes , který také chce jít do voleb a uvidíme, s kým se bude chtít spojit. Proslýchá se, že si rozumí s Rozumnými Petra Hanniga . Přirozeně budeme jednat i s „chcíplým psem“.
Když mluvím o nás v množném čísle, myslím tím Národní demokracii a Alianci národních sil . V podstatě další předvolební alianci, která – na rozdíl od všech jmenovaných – staví ale svůj program na národním principu, čímž se od ostatních jmenovaných odlišuje (i proto a jistě ne náhodou máme slovo “národní” ve svých názvech). Nebrání nám to však v tom, abychom spolupracovali s dalšími stranami, které tam slovo “národní” nemají, pokud to tedy nejsou strany, které se naopak slova “národní” bojí jako čert kříže. S těmi přirozeně nejednáme a jednat nebudeme.
Zapomněl jsem na někoho? Je tu ještě někdo, s kým by stálo za to jednat? Spolků, iniciativ, facebookových skupin apod. je mnoho, bavím se teď spíše o politických stranách. SPOZ už v podstatě nefunguje, BOS se zmítá ve vnitřních pnutích (koketuje s SPD, ale ta ho nechce), další strany mne už nenapadají.
Když si tedy uděláme rekapitulaci rekapitulace, zjistíme to, co jsem psal už před několika měsíci. A sice, že vedle parlamentních stran jsou tu neparlamentní opoziční strany na první pohled vlasteneckého ražení, ale při bližším zkoumání se ukazuje, že je můžeme rozdělit do třech skupin 1) populisté 2) ekonomičtí liberálové a 3) nacionalisté. První skupina je prezentována parlamentní SPD, respektive jejími odštěpenými poslanci L. Volným a M. Bojkem, toho času pod křídly velké „mámy“ Volfové. Skupinu druhou představuje Trikolóra, na kterou se ale její zakladatel Klaus ml. vykašlal a kde jako siroty zůstali všichni ti, co za ním přeběhli z jiných stran (převážně z ODS, ale i z SPD apod.). Momentálně se snaží posílit své preference spojením se Svobodnými a Soukromníky. Třetí skupinu představuje ND a ANS, které jasně deklarují svůj záměr kandidovat společně. Správně by k nám měli patřit i republikáni a dělníci, ale tyto strany naši nabídku odmítly a zkoušejí štěstí jinde a jinak.
Pak je tu spousta nových straniček (Občanské hnutí, Srdcem pro vlast, Manifest.cz) či spolků – některé z nich se teprve registrují (čili nemají žádné zkušenosti) – a proto mnohdy ani nevědí, ke kterému z těchto tří proudů by měli nejblíže – zda k populistům, kapitalistům či nacionalistům. Těžko jim to ale zazlívat, protože se teprve hledají.
Proto jsem si – i při vší úctě k nim – dovolil celou věc zjednodušit na volbu právě mezi těmito třemi gravitačními poli – Volným blokem na jedné, ANS + ND na druhé a Trikolórou na třetí straně. Nové spolky a straničky se totiž musí rozhodnout, kdo jim je ideově nejbližší a k tomu by se měly připojit.

Pojďme se nyní podívat na všechny ony tři proudy z hlediska jejich případného “spojovacího” potenciálu. Na mysli tím mám to, zda jsou ještě schopny se s někým spojit (případně s kým), či nikoli.
Skupina kolem Jany Volfové kolem sebe zatím nedokázala shromáždit žádné další subjekty, takže celý Volný blok zůstává jen rodinnou firmou Jany Volfové a jejích bývalých kádrů z ČSSD. To může znamenat překvapení pro voliče, že těch prvních šest míst obsadí lidé jako pan Dryml a další zprofanovaní poslanci sociální demokracie. V parlamentu se také mluví o vlivu skupiny PENTA na tento volební subjekt, takže – pokud by to byla pravda – byl by pan Volný beranidlem různých zájmových skupin, což by měl do budoucna objasnit, chce-li si získat důvěru vlasteneckých voličů. Ať je to však s PENTOU jak chce, jisté je jedno – že Volný blok dosáhl maxima svého spojovacího potenciálu, protože v přímém přenosu předvedl, že se spojovat nechce a nehodlá . Nechce se spojit ani s nacionalisty, ani s ekonomickými liberály (s Trikolórou), jak několikrát ve svých videích řekl. Tento na první pohled nepochopitelný krok by byl rázem vysvětlitelný v případě, že by platilo ono podezření zmíněné výše. Má-li Jana Volfová úkol od jisté zájmové skupiny (a pan Volný je jen jejím maňáskem), pak to rázem vysvětluje, proč projevuje tak málo ochoty se s kýmkoli relevantním spojovat a případné spojence hledá jen mezi spolky a facebookovými skupinami.
Dále tu máme ekonomické liberály bez vůdce. Trikolora s podporou Svobodných a Soukromníků. Projekt, který se zrodil „u Klausů v kuchyni“, ale který opustil jak Klaus mladší, tak – zdá se – Klaus starší. Tedy vojsko bez generála, respektive s generálem v sukních – paní poslankyní Majerovou. Jaký je jeho spojovací potenciál? Zdá se, že si vystačí se Svobodnými a Soukromníky a další spojence už nehledají. Václav Klaus starší sice řekl, že by se měli pospojovat i s dalšími neparlamentními stranami, ale na náš dopis, koho přesně tím měl na mysli a zda i Národní demokracii, doposud neodpověděl. Z toho všeho nekonání a mlčení vyvozuji, že projekt Trikolora se zasekl a rovněž i jeho spojovací potenciál narazil na strop .
Nacionálně zaměřené voliče reprezentuje ND a ANS, která ale stále otevírá dveře dalším subjektům. Republikáni se ale shlížejí ve svém kulatém stolu a nechtějí opustit tuto myšlenku (i když se ukázala jako neschopná) a DSSS stále čeká, až je na kandidátku vezme Tomio Okamura. I když obě strany už naši nabídku v podstatě odmítly, dveře mají stále ještě otevřené. Vedle toho jednáme i s dalšími. Tento týden jsme jednali s Cestou, příští týden s několika dalšími subjekty (zatím nebudu dopředu zveřejňovat). I když víme, že jednat se nedá donekonečna (protože čas běží a volby se kvapem blíží), chceme udělat maximum, abychom věděli, že jsme na nic (na nikoho) nezapomněli, že jsme každou možnost zvážili a zkusili, jinými slovy, vyjednali maximum. V tomto smyslu vidím, že ND a ANS má naopak potenciál dalšího spojování vysoký, protože z naší strany je velká ochota jednat s kýmkoli, kdo si uvědomuje vážnost situace.
Někdo by se mohl zeptat, zda je vůbec reálné, aby se spojily všechny tři zmiňované proudy – populistický, ekonomicko-liberální a nacionalistický. Všechno jde, když se chce, odpovídám, ale ze strany těch dalších zatím nevidím vůli. My – jako Národní demokracie – jsme udělali maximum. Volného jsme oslovili, ale ten nás odmítá. Klausovi staršímu jsme napsali dopis, ale už dva měsíce čekáme na odpověď.
Osobně si ale umím představit, že by náš „nacionalistický proud“ mohl najít společnou řeč se stranami, které se – podobně jako my – stavějí proti koronavirové hysterii. Nebudu ale předjímat a předbíhat. Uvidíme, co přinese příští týden.
Na fotografii výše vidíte naši obvyklou sestavu ND a ANS a dále hosty ze Srdcem pro vlast (Pavel Zítko, Robert Šmuk) a z Cesty odpovědné společnosti (Antonín Baudyš, Jan Kubín). Jednání bylo vzrušené a buďte rádi, že nebylo naživo jako při kulatých stolech :)
A protože jsem se v tomto nedělníku už nestihl pověnovat skandálnímu vyvěšování izraelské vlajky na Pražském hradě, oglosuji to alespoň následujícím obrázkem, který jsem našel – jak jinak – na webu cd89.cz
To je ode mne prozatím vše, přeji vám pěknou neděli a zase za týden!
Adam B. Bartoš, předseda Národní demokracie

The post Nedělník Adama B. Bartoše (XXXVI.) Kdo s kým jde a kdo s kým nejde, kdo by s kým jít mohl a kdo s kým naopak nikdy nepůjde. A kde v tom všem stojí Miloš Zeman? appeared first on NÁRODNÍ DEMOKRACIE .

Jak poznat nevěru?

Máte podezření, že vás váš protějšek podvádí?

Rychlá půjčka ihned

Není nic jednoduššího než si vybrat rychlou půjčku na www.finmoney.cz.

Špionážní technika

Jak zjistit pravdu? Pomocí profesionálních pomocníků.

Jirkovo rychlé půjčky

Srovnejte si online půjčky z pohodlí vašeho domova. 100% přes Internet

Slevové kupóny

Ušetřete nemalé peníze na online nákupech. Slevové kupóny do e-shopů.

Účetní program AdmWin

Nabídky, zakázky, objednávky, sklady, faktury, dod.listy, účtenky EET


Dnes nejprohlíženější