Veřejnost byla nedávno dotčena případem, kdy si nějaký zakomplexovaný debil s kvérem potřeboval něco dokázat a zastřelil psa, protože si údajně myslel, že je to liška.
Stalo se tak poblíž nějaké stezky pro pěší nebo pro cyklisty a lidé si kladli otázku, jak dlouho to bude trvat, než ty vylízaný myslivecký hovada zastřelí nějakého náhodného chodce nebo dokonce cyklistu, což jak jistě uznáte, by bylo ohromné neštěstí. Ještě ale než se první Spandexy zbarví krví po zásahu z kulovnice, nastolím jinou otázku. Schválně jak dlouho to bude trvat a ozbrojený náhodný občan odpráskne nimroda.
Dosud zhruba 900 lidí podepsalo petici , ve které autoři celkem trefně popsali některá temná zákoutí lidové myslivosti, přičemž za nejzdařilejší pokládám větu „(…) v tzv. lidové myslivosti spatřujeme pozůstatek bolševické zvůle vyvolených (…)“. Na margo bezmozků, kteří se pohybují ve veřejném prostoru pak opět zcela výstižně „(ž)ádáme změnu příslušných zákonů tak, aby již nebylo možné setkat se v lese s ozbrojenými myslivci, kteří i přes možný úbytek duševních sil a snížené smyslové vnímání mají zbrojní průkaz a platný lovecký lístek.“ Celkově velmi konfrontační text petice shledávám jako náznak toho, co se pomalu ale jistě přibližuje.
Aniž bych detailně znal okolnosti tohoto konkrétního případu, musel jsem se nad tím pozastavit. Dotyčný nimrod na svou obranu publikoval snímky z nějaké pokročilé optiky na své zbrani, kde byl zachycen předmětný pes, a tvrdil, že v něm viděl lišku. Já tedy nejsem vůbec myslivec ani žádný znalec zvířat, poznám kočku od žáby a krysu od ježka, ale splést si toto zvíře s liškou bych nedokázal, ani kdybych se zrovna vracel potmě z tahu. A odkdy je možné na něco střílet jen proto, že se to něčemu podobá? Já myslel, že před výstřelem je třeba dosáhnout nějaké úrovně jistoty o tom, co je vlastně cíl. Stejně tak bych asi nebyl natolik šílený, abych vedl palbu z výkonné zbraně, byť na legitimní a spolehlivě identifikovaný cíl, poblíž komunikace, po které se pohybují živočichové, kterým se neříká škodná, ale spoluobčan. Onen „myslivec“ nedokázal své jednání nijak plauzibilně vysvětlit ani se omluvit, ostatně co taky mohl říct. Svatý Hubert mu zcela zjevně zatemnil mysl a zvítězila v něm potřeba povýšit osobité pojetí „ochrany přírody“ nad všemi ostatními aspekty lidské činnosti, jinak řečeno, muselo mu úplně hrábnout. A tím se dostáváme k tomu, co mám na mysli.
Představte si, že jdete takhle s dětmi na procházku někde kolem řeky a zaznamenáte, že poblíž, ve vzdálenosti desítek nebo nižších stovek metrů někdo po něčem střílí z dlouhé zbraně. Takový člověk to zajisté nemůže mít hlavě v pořádku. Možná se pomátl, možná je pod vlivem alkoholu nebo drog, každopádně v tu chvíli na tom místě představuje akutní a nekalkulovatelné riziko. Můžete jen doufat, že zrovna střílí na „lišku“, lišku, cyklisty nebo něčího psa, protože v nich zrovna spatřuje ukrutnou hrozbu pro všechnu tu faunu, co on chce chránit, aby ji mohl na podzim s kumpány zastřelit a sežrat, a nepřenese palbu na vás.
Já nevím jak vy, já doufat nechci, a nechci ani umřít rukou nějakého gerontního šílence se zbraní, kterému se zrovna přesypaly kolečka v pendlovkách a ve všem vidí lišku. Než tam stát a čekat, až si mně taky splete s liškou, tak bych vzal vlastní kvér a došel si tam pro něj. Situace není takticky příliš výhodná, šílený střelec v zeleném sedí na posedu, má dobrý výhled, perimetr pod kontrolou a výkonnou zbraň s větším účinným dosahem, takže je ve velké výhodě, ale když to necháte být, bude v ní dál. V dalším kroku zastřelí třeba vaši ženu a následně se bude slabomyslně hájit, že mu připomínala opici nebo prase. Neříkám, že je dobrý nápad ho na místě zastřelit, už kvůli tomu papírování potom, ale odzbrojit ho je velmi na místě.
Neočekávám, že by došlo k nějaké přestřelce jako na divokém Západě. Myslím, že jsou to sráči, kteří nemají problém se vysírat na majitele různých malých domácích savců, střílet jim po nich a extenzivně využívat zákonná oprávnění, která mají nebo si myslí, že je mají, protože i když to přeženou a poškozený není ochoten to mlčky strpět, tak to zapatlají jejich vlivní kámoši úředníci, politici nebo policajti, protože všichni spolu v lese honí. Když ale uvidí trubku zpředu, nejspíš se posere, bude pokřikovat věty typu „víte kdo já jsem“ a „tohle si odskáčete“, pak se odejde domů přebalit a to bude asi tak všechno.
Nerad bych to přivolával, doufejme, že k tomu nikdy nedojde, ale zdá se mi to nevyhnutelné. Nimrodi jsou čím dál více oráchlí a lidé jsou na ně kvůli jejich excesům čím dál více naštvaní , obě strany volí čím dál extrémnější postupy, tendence je zřejmá a obě trajektorie se postupně míří do bodu K jako konflikt.
19.04.2023 D-FENS
