Světová ekonomika, která se marně těšila, že letošní rok bude konečně zvratem, kdy se svět ekonomicky vzpamatuje z dopadů pandemie, zase zabředla do řady těžkostí, kdy epidemie dosud plně neodezněla, naopak velice postihla Čínu, a navíc je značně rozvrácená tím, jak se jestřábí kruhy ve Washingtonu a v NATO pokouší Ukrajinskou krizi rozšířit na globální ekonomický konflikt. (Foto: Flickr / ilustrační)
A v této době, stejně jako na vrcholu pandemické ekonomické krize, zase zasahuje Čína jako stabilizátor světové ekonomiky a lokomotiva jejího růstu i přesto, že žádná z potíží, které teď na svět dopadají, se nevyhýbá ani Číně.
Projednávalo se to i během nedávného výročního zasedání Světového ekonomického fóra 2022, které skončilo 26. května, jehož účastníci viděli výhledy světové ekonomiky obvykle dost temně, kdy světovými trhy zmítají ještě větší nejistoty než za epidemie nebo za poslední globální finanční krize po roce 2008.
Takto černě to v Davosu viděla i první náměstkyně výkonného ředitele Mezinárodního měnového fondu (MMF) Gita Gopinath, která tam čínské tiskové agentuře Xinhua říkala: „Zažíváme další oslabování globální ekonomiky.“
Zároveň vyjádřila i naději, že se Číně přes vše, co na ni dopadá, podaří se světovou situací zase pohnout k lepšímu: „Jestli se Číně podaří zvládnout nejbližší potíže ve formě COVIDU a další problémy, tak samozřejmě zůstane jednou z nejdůležitějších lokomotiv růstu.“
Čínu v dubnu postihla vlna návratu epidemie COVID, ale přes počáteční dost velký ekonomický útlum kvůli důrazným proti-epidemickým opatřením, je epidemie v pozvolném útlumu a ekonomika se vrací k normálu a k růstu. Duben sice znovu znamenal po mnoha měsících v Číně útlum, ale zotavení je velice rychlé, takže aktivita výrobního sektoru a rozsah investic zatím oproti loňsku znamenají zřetelný růst, kdy loni byl rok zotavení, v jehož prvním pololetí byl růst extrémně rychlý.
Proto i přes dubnový útlum narostly v prvních čtyřech měsících letošního roku investice do zpracovatelského průmyslu o 12,2% a investice do infrastruktur narostly o 6,5%. Mluvčí čínského Národního úřadu statistiky Fu Linghui vidí prozatímní vývoj a výhled na další rozvoj velice optimisticky, kdy o investicích tvrdí: „To ukazuje, že investice poskytnou důležitou podporu ekonomickému růstu.“ Vidí to prý tak, že podmínky pro stabilizaci ekonomiky a dosažení očekávaných rozvojových cílů jsou velice příznivé.
„Základní ukazatele čínské ekonomiky zůstávají nezměněny. Celkové trendy ekonomické transformace a vylepšování vysoce kvalitního rozvoje zůstávají nezměněny,“ libuje si Fu.
Přitom si Čína zvláště chválí skutečnost, že ač je pro naše období charakteristická nepříjemně vysoká globální inflace, zůstává čínská inflační míra v porovnání se světem docela mírná.
Projekce světové inflace však s postupem roku zatím vypadají čím dál chmurněji. V dubnu provedl MMF svoji projekci Světového ekonomického výhledu globální inflace, kdy to vidí, že ve vyspělých ekonomikách bude letos 5,7% a ve vynořujících se ekonomikách to bude 8,7%, přičemž tato předpověď je zvýšením o 1,8 procenta pro rozvinuté ekonomiky a o 2,8 procenta pro vynořující se ekonomiky oproti jejich odhadům z ledna 2022.
Stejně neblaze se vyvíjí i výhledy na globální růst. Tato globální makroekonomikou se zabývající organizace to na počátku viděla, že světová ekonomika jak letos tak roku 2023 poroste o 3,6 procenta. Což není moc, uvážíme-li, že jde v podstatě pořád ještě částečně o zotavování a ne výrazný růst potenciálního produktu, ale i tak byla v posledním výhledu tato čísla pro letošek snížena o 0,8 procenta a na příští rok o 0,2 procenta.
Leč přes všechny chmurné vyhlídky pro svět jako celek, to tak zle nevypadá pro Čínu a navíc tato růstová čísla světa se opírají o předpoklad, že lokomotivě světového růstu Číně se se vzestupem povede o něco lépe.
„Z dlouhodobého a ze střednědobého hlediska jsem ohledně čínské ekonomiky dost býčí,“ říkal v davoském interview se Xinhua prezident Světového ekonomického fóra Borge Brende, kdy v tržní hantýrce, kdo je býk, ten očekává vzestup, a kdo je medvěd, ten očekává pokles. Brende na tento čínský růst spoléhá jak na hlavní oporu naděje, že jakýs takýs růst světové ekonomiky letos přijde, neboť je podmíněn nutností zřetelného čínského růstu.
Jak to tak u lokomotiv globálního růstu bývá, hýbe čínský růst s veškerým globálním obchodem a růstem ve všech částech světa.
Čínská ekonomika tedy podle očekávání prakticky všech má letos robustně růst, ale nejen to, také se neustále otvírat, aby se zahraniční obchodníci a zahraniční investoři mohli na čínském trhu snadněji uplatňovat. Čína o svých záměrech většího otevírání se světu hojně mluví a zdůrazňuje ho na všech mezinárodních fórech, tedy kromě třeba Davosu také na Asijské výroční ekonomické konferenci známé jako Boao fórum. Na tomto fóru ovšem v souvislosti se svým otvíráním čínští představitelé zdůrazňovali, že chtějí, aby se více otevírala světová ekonomika.
Otevřenost ekonomik je pro dobrý výhled světového hospodářství velice důležitá. Ovšem pro samotnou Čína, která je největším obchodním partnerem pro více než 120 zemí a regionů světa, hraje otevřenost prakticky všech ekonomik významnou úlohu.
Konec konců jedním z hlavních problémů současnosti, který nejvíce brzdí světový růst a zotavení, jsou sankční režimy uvalované pod různými „ušlechtilými“ záminkami Washingtonem a jeho poslušnými spojenci. A všechny problémy světa mívají na Čínu, která je dost úzce propojena s prakticky všemi světovými kouty, často i značné dopady. Naštěstí se čínská ekonomika ukazuje být nadstandardně odolná, a nakonec se zase vzpamatuje a poslouží jak tahoun zbytku světa, aby z těch potíží vybředl.
Stejně se to tedy vyvíjí i po celý letošní rok. Za první čtyři měsíce celkový zahraniční obchod Číně podle údajů Generální celní správy meziročně narostl o 7,9%, kdy exporty narostly o 10,3% a importy o 5 procent.
Jelikož světová a čínská ekonomika je v posledních letech od vypuknutí pandemie sužována rozpadem a nestabilitou dodavatelských řetězců, zasedala v Číně před pár dny Státní rada hlavně k problematice konkrétních opatření ke stabilizaci zahraničních obchodních řetězců.
Podle usnesení Státní rady bude mít řada zahraničních podniků posílený režim spolehlivosti logistických a dopravních procesů, aby tyto řetězce vůbec nic nerozhodilo.
Pro Čínu má obzvláště velký význam, aby do ní ze zahraničních trhů přicházelo zboží rychleji a spolehlivěji, protože v tom spočívají hlavní zádrhele, které její ekonomiku občas potkají, jako byla např. loňská energetická krize, kdy ne dost rychle probíhal dovoz paliv.
Lze tedy čekat, že se Čína i letos své funkce lokomotivy růstu a stabilizátoru globálního trhu zase zhostí, a to ještě lépe, než během let pandemické deprese.
Zdroj: cri.cn
Článek Čína zase podrží světovou ekonomiku nad vodou? se nejdříve objevil na AC24.cz .
