Univerzální měnová jednotka jako náhrada amerického dolaru
Valentin Katasonov
15. dubna 2023
Celý svět pohltila horečka týkající se vytvoření digitální měny centrální banky (CBDC). Nejméně stovka centrálních bank se tímto tématem zabývá. K nejpokročilejším v této záležitosti patří centrální banky Číny, Indie, Švédska, Kazachstánu, RF a ještě několika dalších. Přibližně v desítce zemí již vlády oznámily zavedení digitální měny. Jsou to však především malé jurisdikce, které podle názoru odborníků fungují jako průzkumné. Je mezi nimi jen jedna velká země, Nigérie.
Do problematiky CBDC se dost důkladně pustila Banka pro mezinárodní platby (BIS). Dává konzultace centrálním bankám jednotlivých zemí při přípravě projektů digitální měny a rovněž iniciuje projekty na propojování systémů digitálních měn jednotlivých zemí s cílem využít CBDC jako prostředku plateb mezi zeměmi. Někteří odborníci upozorňují, že BIS má dalekosáhlé cíle k vytvoření jednotného CBDC, světové digitální měny, která by měla nahradit americký dolar.
Co se týká MMF, u něho bylo až do poslední chvíle téma CBDC periferní záležitostí. Avšak minulý týden se jeho zájem obrátil k digitální měně. V dubnu bude ve Washingtonu každoroční jarní zasedání vedoucích orgánů MMF a Světové banky (SB), na kterém bude řada vystoupení týkajících se CBDC.
Zástupce výkonného ředitele MMF Bo Lee konstatoval „bezprecedentní“ zájem o digitální měny mnohých členů Fondu. Řekl, že se zatím na Fond obrátilo přibližně 40 členských zemí s dotazy ohledně CBDC a s žádostmi o poskytnutí konzultací.
Úředník počítá s tím, že proces zavádění CBDC je potřeba v různých zemích podle možnosti koordinovat a sjednocovat. Fond začíná s přípravou návodu, jehož vypracování bude trvat čtyři až pět let. Peníze na něj poskytne Japonsko.
Ještě důležitější událost v souvislosti s jarním setkáním MMF je zpráva, že Fond plánuje zavést digitální měnu „Univerzální digitální jednotka“ (UMU), neboli Unicoin. MMF tuto zprávu korigoval, řekl, že návrh UMU nepochází z Fondu. Návrh předložila organizace Digital Currency Monetary Authority (DCMA). Zástupci DCMA ubezpečili, že UMU nebude nahrazovat běžnou měnu členů Fondu a bude ji jen doplňovat kvůli spolehlivějším a rychlejším platbám. Hlavní architekt UMU tvrdí: „UMU se nesnaží rozbít mezinárodní měnový systém. Ve skutečnosti jej upevňuje a pomáhá MMF zajistit jeho mandát, to jest zajišťovat hospodářské a finanční stability členských zemí.“
Nejpodivnější je, že dosud téměř nikdo neslyšel o organizaci DCMA, jejíž název je Digital Currency Monetary Authority (měnový úřad pro digitální měny). O sobě informuje takto: „DCMA je světovým vůdcem v oboru ochrany inovací v oboru digitální měny pro orgány peněžní a úvěrové regulace. Slibuje, že jejím posláním je zajistit globalizaci obchodu prostřednictvím měnové integrace mezinárodních plateb a propočtů a zároveň upevňování měnové suverenity národních ekonomik.“
Z toho se dá pochopit, že DCMA už vyvinula digitální měnu UMU. Na svých stránkách uvádím pár stručných vět o této měně: „Univerzální měnová jednotka může být přijata jako oficiální měna k vypořádání obchodních operací a jako měnová rezerva centrální banky pro zmírnění následků sezónního i systémového znehodnocení místní měny.“ A též: „Univerzální měnová jednotka může být kupována v měně každé národní ekonomiky, což upevňuje finanční suverenitu centrální banky. Centrální banky mohou uzavřít dvoustranné dohody s využitím UMU.“
Co se týká organizace DCMA, nejsou o ní nikde žádné kloudné informace.
Již jsou k dispozici první komentáře k UMU. Dne 13. dubna zveřejnil MMF článek přibližující novou měnu ve stati IMF unveils new “Global Currency” known as The “Universal Monetary Unit” that is supposed to „Revolutionize The World Economy“ . Univerzální měnová jednotka má revolucionizovat světovou ekonomiku. Její autor Michael Snyder začíná stať takto: „Byla spuštěna nová globální měna, ale 99 % světové populace nemá ponětí o tom, co s stalo.“ To by mělo být pro nás všechny výstražným signálem, protože široké zavedení nové „globální měny“ by bylo gigantickým krokem pro globalistickou politiku. Tuto novou měnu nevytvořil MMF, jemu byla představena na velkém zasedání MMF začátkem týdne.
Snyder přiznává, že dosud nevěděl, že existuje organizace s názvem DCMA. Ale pátral a učinil závěr: „DCMA je světovým vůdcem v oblasti ochrany digitálních měn a inovací měnové a úvěrové politiky vlád a centrálních bank. Do DCMA vstupují suverénní státy, centrální banky, komerční a retailové banky a další finanční zařízení.“
Ukazuje se, že ve světě CBDC je rovněž vlastní spiknutí. Snyder v článku o projektu UMU emocionálně uzavírá: „Tajná klika mezinárodních bank a národních vlád se spikla, aby nám tuto novou měnu nacpala do huby.“
Převzato z Fondsk.ru
***
„Trumfy nejsou“. Povedlo se Macronovi od Si Ťin-pchinga něčeho dosáhnout?
Vladimir Kožemjakin
10. dubna 2023
Návštěva E. Macrona v Číně kvůli jednání se Si Ťin-pchingem byla označena za nezdar, který se draze odrazí na obrazu Francie a celé EU.
Po návratu se Macron rozpovídal a div že nezačal dávat výtky USA, když řekl, že se Evropané musí probudit a přemýšlet o svých zájmech a že by se EU neměla adaptovat na program jiných zemí.
O Macronovi je dávno známo, že jeho činy na veřejnosti nemívají moc společného s realitou. Proto je v Evropě nazýván politickým turistou. Rád se chvástá tím, že je samostatný, jako kdyby to bylo možné. Je to jinak. Například se mu nepodařilo přimět Si Ťin-pchinga změnit postoj k ukrajinské krizi. Bylo to jeho prvořadé téma pro jednání se Si. Nedokázal jej přesvědčit, aby „přivedl k rozumu“ Rusko. Analytici si myslí, že návštěva Macrona a von der Leyenové, která jej provázela, posílila odhodlání Pekingu odvrátit se od EU. Číňané se totiž přesvědčili, že EU je dnes jenom symbolická a nedokáže přijímat rozhodnutí, které by nezáviselo na USA.
Jak se na Macronovu návštěvu dívá politolog Sergej Markov: „Politici v EU měli utkvělou myšlenku, že Si bude telefonovat Zelenskému. Kdyby to však udělal, uznal by, že Zelenskij je vůdcem Ukrajiny, a ne loutka USA, že USA neokupují Ukrajinu a nejsou hlavním viníkem bojů a že ukrajinský konflikt je výsledkem vtržení Ruska na Ukrajinu, a ne politiky Ameriky. Telefonát Zelenskému by byl velkým ústupkem Číny Západu. Byl to záludný plán, ale zkrachoval. Ani Macron, ani Si o tom nic neřekli, byl to únik z neznámého francouzského diplomatického zdroje. Si prý kdysi slíbil zavolat Zelenskému. Existuje však dobře pojmenovaný zdroj. Je to Alexandr Merežko, šéf výboru pro zahraničí jmenovaný Zelenským, který ihned po skončení návštěvy nestoudně urážel Čínu. Řekl, že Čína je v područí ‘komunistického bludu’, když si myslí, že jí Tchaj-wan náleží. Je zřejmé, že šlo o příkaz Zelenského, aby se pomstil Si Ťin-pchingovi za to, že mu odmítl zatelefonovat.“
Dalším tématem jednání byl dřívější návrh Číny ohledně strategického partnerství Číny a EU. Čína nabízela investice a přístup na svůj ohromný trh výměnou za evropské technologie. Spojené státy Číně blokují přístup ke svým technologiím. Avšak před čtyřmi roky znemožnily i technologickou spolupráci EU s Čínou. Si měl při jednání zájem zjistit, zda by se dala rozvíjet technologická spolupráce s Evropou. Macron měl zase za úkol získat od Číny investice a přístup na trh a technologie Číně nedat, oklamat ji. Zde bylo jednání opět neúspěšné.
Macron potřeboval ospravedlnit svoji návštěvu v Číně v očích Spojených států, aby to kvůli tomu neslízl. Telefonát Si Zelenskému byl použit jako záminka. Hlavním motivem návštěvy bylo to, že EU nebyla připravena žít bez čínských peněz. Zbytek byla jen kouřová clona, krycí operace, aby Washington a dědeček Biden příliš nehartusili. Takto si to představuje politolog Kirill Kortyš.
Čína obvykle nedává předem naději, čeká na konkrétní jednání. Rozhovory netrvaly tak dlouho, jak se plánovalo. Během nich dali Macronovi otevřený politický návrh. Si mu připomenul, že Evropa byla ještě před nedávnem suverénním centrem, nebyla nucena být vazalem USA. Jestliže nyní EU nerealizuje to, co od ní Čína žádá, nedostane od ní bonusy ani Francie, ani EU. Krátce před tím Spojené státy se zvláštním cynismem vyloučily Francii z bloku AUKUS, zplozeného Austrálií, Británií a USA. Francie tak může mít další motivy, aby se opět stala velmocí.
Některé projekty Evropy a Číny budou samozřejmě pokračovat, jiné budou dány stranou. Existují však velké obavy o schopnosti Francie splnit roli, kterou jí navrhla Čína. Macron totiž není de Gaulle. Ve sféře diplomacie by pro něj nebylo špatné distancovat se od Hollanda, který ujišťoval všechny o tom, že minské dohody byly imitace. Stejně by se sám měl odsoudit za to, že pustil novináře k telefonnímu jednání s Putinem. A měl by dát vědět, že Francie míří kupředu, a ne ve věcech mezinárodních závazků jednat dětinsky. Tak by si mohl v očích Číny obnovit tvář. Musí se chovat jako dospělý, nikoli jako výrostek. Musel by také představit svůj mírový plán pro Ukrajinu. Bylo by to projevem jakési subjektivity. Pokud začne mluvit o další dodávce zbraní Ukrajině, bude to opět přiznání nesamostatnosti a plnění vůle Washingtonu.
Pavel Podlesnyj, doktor historie a vedoucí Centra rusko-amerických vztahů Ústavu USA a Kanady Ruské akademie věd shrnul: „Macron přijel přesvědčovat čínské vedení, aby nepodporovalo Rusko, nedodávalo mu zbraně a podporovalo organizaci jednání o Ukrajině. Nic z toho se mu nepodařilo.“ Od samého počátku nebylo jasné, proč by měla Čína kvůli Macronovi a za ním stojící EU přestat podporovat dobré vztahy s Ruskem. Co by za to dostala? Dnes nic. To je zřejmé. Evropa nemá žádné trumfy. Spolu s Macronem byla v Číně také skoro neviditelná Leyenová. Všechno zůstalo při starém.
Čína zůstala věrná sama sobě. Číňané chápou, že Francie je velká evropská země, s Evropou budou udržovat vztahy a tedy i s EU. Ale neopustí své vztahy s Ruskem, které jsou nyní pro Peking velice důležité. Tím více, budou-li se zhoršovat vztahy s USA kvůli Tchaj-wanu.
Převzato z Aif.ru
***
Ještě jednou o útocích Kindžály na bunkr NATO: Proč o nich obě strany mlčí?
Ljubov Stěpušova
21. dubna 2023
Ruské i americké úřady zamlčují výsledky útoku raketami Kindžál 9. března v oblasti Lvova. Přitom se důsledky odrážejí ve změně politiky NATO.
Kindžály byly vybrány za důstojný objekt
Úniky informací týkající se výsledků útoku, při němž byl zasažen podzemní bunkr štábu NATO, prošly buď prostřednictvím ukrajinských kanálů Telegram, nebo přes neznámé řecké zdroje, nebo přes ruské vojenské specialisty. Ani ministerstvo obrany RF, ani Pentagon události nekomentovaly.
Hypersonické rakety Kindžál nemohly zvolený cíl nezasáhnout, protože je nedokáže zachytit ani ukrajinská PRO, ani jakákoliv jiná PRO na světě, což uznává i Pentagon.
Za druhé to musel být pro Kindžály důležitý a důstojný cíl nacházející se hluboko pod zemí: K tomu jsou jejich překvapivé vlastnosti určeny. Zejména pod Lvovem na západní Ukrajině se podle sdělovacích prostředků nacházel až 120 metrů hluboko podzemní bunkr – centrum řízení ukrajinské armády, kde pracovali specialisté NATO.
Kreml měl pro údery Kindžály všechny důvody
Pro takovou eskalaci musel mít Kreml závažné důvody. Byl jím teroristický čin v Brjanské oblasti dne 2. března, při němž přišel o život civilista a byl zraněn chlapec.
Teroristický čin to byl, protože neměl žádný vojenský význam. Ukrajinští bojovníci se převlékli za „osvobozeneckou armádu Ruska“ a za nimi stály speciální služby Ukrajiny a USA a možná i Británie. To ale není důležité, důležitější je to, že šlo o první pozemní teroristický vpád na „stará“ území RF, což už byla existenční hrozba v karenčním období. Bylo třeba na hrozbu reagovat. Odpovědí byly údery Kindžálů, v jejichž důsledku zahynulo asi 160 důstojníků NATO.
NATO mělo jen jednu adekvátní odpověď – jadernou
Pokud NATO uzná tyto ztráty, musí adekvátně odpovědět, například na ruské centrum velení v Chersonské oblasti. Existuje však jen jediná možnost, taktický jaderný úder z Evropy, protože NATO nemá žádnou nezachytitelnou hypersonickou zbraň analogickou ruské. Zkušební test takové rakety v březnu skončil špatně. Moskva má dávno širokou paletu hypersonických zbraní a pracuje na jejich nové generaci. Pentagon docílil jen stabilní lety nadzvukovou rychlostí.
Washington má od 9. března dilema: Zvýšit úroveň konfliktu až na jaderný konflikt, nebo hledat jiné východisko, tedy konflikt zmrazit.
Je vidět, že byla zvolena druhá varianta, protože pro Američany není cílem války porážka RF, ale snaha umožnit svým bankéřům investovat a obohacovat se z obnovy Ukrajiny. K tomu je také potřeba, aby RF opustila Ukrajinu s její prozápadní vládou.
Kromě uvedeného se americká armáda bála, že neadekvátní poslanci v Kongresu po zjištění ztrát NATO z 9. března budou žádat jaderný útok na RF. To je také důvod zamlčování událostí hlavními americkými médii.
Jak se vyvíjí zmrazení konfliktu na Ukrajině
Další události tvoří logický řetěz.
V březnu a v dubnu se v západních mediích ztrojnásobily publikace o špatném stavu ukrajinské armády, objevil se kdosi v červených kalhotách, kdo zorganizoval pověstný únik zpráv, popisující rozklad v ukrajinské armádě. Mluvili také o nezbytnosti jednání Kyjeva s RF o územních ústupcích.
Do Číny byl vyslán Macron a Francie se připojila k mírovému plánu Pekingu. (Si se nehodlá setkat s Blinknem a nebere telefonické hovory od Bidena.)
Rychle byly zrušeny „koridory solidarity“ pro vývoz ukrajinského obilí přes Evropu, čímž Kyjev ztratil příjmy do rozpočtu. Je s podivem, že Varšava si nejdříve přála vytvořit s Ukrajinou konfederaci a nyní sama dala podnět k omezení. Nad touto myšlenkou byl udělán kříž. Hovoří se i o fyzickém odstranění Zelenského, který prý není adekvátní.
Třešničkou na dortu je návštěva Stoltenberga v Kyjevě na pozadí článku ve Washington Post o tom, že USA varovaly Zelenského: Není potřeba tolik lpět na Bachmutu. Stoltenberg přivezl Zelenskému poslední varování – domluvte se s Moskvou.
Západní bankéři musí dostat své
V nejbližší době, asi již s jiným vedením v Kyjevě, bude Washington souhlasit se všemi požadavky Kremlu ohledně Ukrajiny ve věci územních ústupků (podle ústavy RF) výměnou za účast na její hospodářské obnově.
Když odmítne a bude dělat zbytečné průtahy s přesvědčováním Zelenského, nezíská ani to. Přitom jsou tu už vložené peníze do privatizace černozemě a likvidních strategických podniků. Spojené státy potom budou těžko svým daňovým poplatníkům objasňovat, proč se to všechno na Ukrajině stalo.
A proč o likvidaci bunkru NATO mlčí ministerstvo obrany RF? Ze stejné příčiny: RF také nechce eskalaci konfliktu s USA.
Převzato z Pravda.ru
