Yuan se stal globální měnou číslo tři

Yuan se stal globální měnou číslo tři

Zastánci evoluční přínosnosti krizí tvrdí, že krize plní nezastupitelnou úlohu mj. v tom, že během nich se prověří, co opravdu funguje, a co je lepší nahradit. (Foto: Flickr)








No a jako jedna z takových věcí, co má budoucnost, se ukazuje být čínská měna yuan. V době vrcholu globální pandemie a s ní spojené ekonomické deprese působící navíc v souběhu s pokusy největší supervelmoci světa – USA – Čínu sankcionovat, ohrazovat a vynucovat si její mezinárodní izolaci se přesto internacionalizace čínského yuanu značně zvýšila. Vzhledem k tomu, že Čína je dílnou světa a v době pandemické ekonomické krize se stala zachráncem světových dodavatelských řetězců a lokomotivou globálního ekonomického zotavení, to asi nevypadá moc překvapivě. Však také na straně zastánců hegemonie Ameriky a dolaru se hojně šíří konspirační teorie, jak se Čína chystá zrušit světový řád a nahradit ho svou hegemonií mj. pomocí nahrazení dolaru yuanem.



Tyto teorie mají řadu vážných nedostatků. Např. to, že pokud by Čína ohrozila postavení dolaru – tudíž cenu dolarových aktiv, tak by tím znehodnotila své finanční rezervy v dolarových aktivech a hodnotu dolarových pohledávek, které má po celém světě. Na jakémkoliv příliš rychlém ústupu dolaru z pozice globální měny, pokud by netrval alespoň generaci, by Čína značně prodělala.



Další věcí je, že plnocenná globální měna se musí opírat o skutečnost, že pro ni existuje řada mezinárodních finančních aktiv, jako dluhopisů, futures aj., a trhů s takovými instrumenty, aby šlo do aktiv v této měně snadno ukládat bohatství a proměňovat ho kdykoliv na likviditu. Zrovna tak to chce zapojení světa do finančního sektoru a do investic v zemi takové měny. Jenže popisované instrumenty a instituce s tím spojené Čína zatím nebudovala, takže se k možnosti internacionalizovat svoji měnu stavěla spíše zdráhavě, než aby postupovala podle tvrzení amerických konspiračních teoretiků. Až teprve letos, kdy začíná být příležitost udělat ze své měny světovou, příliš lákavá, takový projekt spouští, jak jsme o tom psali v článku o „novém Manhattanu Pudongu“.



Nicméně i přes institucionální překážky pro internacionalizaci yuanu ze strany samotné Číny index internacionalizace yuanu v krizovém roce 2020 dosáhl 5.02, takže oproti předchozímu roku plnému prosperity vyskočil o 54,2 procenta a yuan se tak stal mezi globálními měnami číslem 3. Předstihl tedy i přes výše uvedené zádrhely působící proti jeho internacionalizaci yen a libru, tedy měny, které jednak nemají ty institucionální nedostatky, a pak také dominovaly světovému trhu v závěsu za dolarem řadu generací.



Ovšem, jak si všímá Zpráva o internacionalizaci RMB 2021 od Mezinárodního měnového institutu (IMI) při Renmin University of China, tomuto vývoji nepomohla jen role Číny v ekonomickém zotavení, ale i otvírání jejího finančního a investičního trhu a další kroky k odbourání uvedených institucionálních překážek.



Čína tyto překážky pozvolna, opatrně a metodicky řízeně odbourává. Dovoluje vstupu yuanových plateb a yuanových finančních instrumentů do řady zahraničních finančních institucí a čím dál více dovnitř pouští zahraniční finanční instituce včetně finanční skupiny zesnulého českého miliardáře Kellnera, který v tom viděl epochální příležitost, což mu ideologicky proti-čínští fanatici vyčítají i po smrti. Ale finančníků, co se těší na ohromné příležitosti na čínském trhu je spousta a jeho otvírání internacionalizaci yuanu výrazně posílí.



Aby těchto příležitostí čínští regulátoři trhu využili, zvolna čínský finanční trh otvírají, ale nedělají to nijak překotně, aby věci udrželi pod kontrolou. Finanční trhy a finanční instrumenty dovedou být velice mocné a užitečné, ale stejně jako účinné léky nebo výkonné stroje, dovedou být díky své síle velice užitečné, dovedou být i velice nebezpečné, a tak je opatrnost a testování veškeré funkčnosti během transformace čínského finančnictví určitě na místě.



Ovšem i přestože proces přestavby čínského finančnictví je teprve v počátku, dosáhly roku 2020 držby v yuanech denominovaných aktiv 8,98 bilionu yuanů (1,39 bilionu $), to je meziroční nárůst 40,11 procent.



Yuan též čím dál více slouží i jako rezervní měna, neboť přes 70 zemí má yuan jako součást měnových rezerv svých centrálních bank, takže na konci roku 2020 tvořil yuan 2,25 procenta globálních měnových rezerv centrálních bank, což je meziročně nárůst o 14,8 procenta.



Ovšem podle proděkanky Finanční fakulty Renmin University of China a náměstkyně IMI v rámci modelu nového ekonomického rozvoje „duální cirkulace“ se s internacionalizací yuanu počítá a má jít o historickou příležitost, neboť vzestup nějaké měny mezi dominantní měny je vždy historickou událostí.



Také upozornila na úlohu Iniciativy pásu a cesty (BRI), jak významnou roli hraje při mezinárodních transakcích a posilování vyrovnávání v národních měnách, kdy kolem BRI rostou centra pro vyrovnávání v yuanech jako houby po dešti. V průběhu historie probíhaly téměř všechny internacionalizace nějakých měn, podél významných tras mezinárodního obchodu, ať ušlo o sítě přístavů nebo o někdejší Hedvábnou stezku, tak je jen logické, že současná „Nová Hedvábná stezka“, jak se BRI přezdívá, má pro měnu hlavního aktéra tohoto projektu Čínu úplně stejný účinek jako měla Hedvábná stežka pro mezinárodní měny historie. Zvláště, když s BRI se propojují i trasy a blockchainy digitálního obchodování, pro něž se yuan stává oblíbeným instrumentem.



Tyto procesy jsou spolu pochopitelně různě provázané. Když roste rozsah finančních vyrovnání v yuanech, např. proto, že je výhodné jimi platit za čínské zboží, po němž je rostoucí poptávka, táhne to za sebou nárůst poptávky po finančních instrumentech k uložení yuanů a rozsah obchodování s finančními aktivy denominovanými v yuanech podněcuje nárůst používání yuanů k tvorbě měnových rezerv. Čínští finančníci a experti na tento trh tedy doufají ve zrychlení procesů institucionální přestavby čínského finančního systému, aby bylo uvedených příležitostí pro yuanové finanční produkty a pro zisky z finančních trhů hodně využít, kdy větší provázanost finančních trhů jistě bude mít posilující efekt k prování kapitálových trhů i veškerého obchodování.



K těmto dalším fázím se tedy už přijímají kroky. V rámci projektu na přetvoření Šanghaje a jeho rozvojové zóny pro nové finančnictví Pudongu na stejné finanční centrum světa, jako je Manhattan či London City, se rozbíhá i program propojení finančních trhů Šanghaje a Londýna Shanghai-London Stock Connect program a jedná se i o propojení s burzami v Tokiu a v Singapuru.



Vyvíjí se i pokročilé datové technologie, jak k realizaci všech těch transakcí, mezi čínským a světovým trhem a k zajištění všech navazujících procesů, tak i pro řádnou kontrolu přeshraničních toků peněz, aby příliš nenarostla s tím spojená systémová rizika, jako praní špinavých peněz, zprostředkování černých obchodů či úniky kapitálu.
Článek Yuan se stal globální měnou číslo tři se nejdříve objevil na AC24.cz .



Jak poznat nevěru?

Máte podezření, že vás váš protějšek podvádí?

Rychlá půjčka ihned

Není nic jednoduššího než si vybrat rychlou půjčku na www.finmoney.cz.

Špionážní technika

Jak zjistit pravdu? Pomocí profesionálních pomocníků.

Jirkovo rychlé půjčky

Srovnejte si online půjčky z pohodlí vašeho domova. 100% přes Internet

Účetní program AdmWin

Nabídky, zakázky, objednávky, sklady, faktury, dod.listy, účtenky EET

Inzerujte zde!

Máte zájem o reklamu? Kupte si textový odkaz na této pozici!


Dnes nejprohlíženější