Možná jste zaznamenali, že Turecko ohlásilo „novou“ vojenskou operaci v Sýrii. Tedy řekněme to na rovinu – pokračování války v Sýrii, kde mimo jiné právě Turecko dlouhodobě podporuje ISIS a jejíž části dlouhodobě okupuje.
Všímáte si nějakých reakcí na tuto „vojenskou operaci“, tedy napadení suverénního státu? Vidíte někde vyvěšené syrské vlajky? Slyšeli jste snad, že by EU v té souvislosti uvažovala o uvalení sankcí na Turecko? Nic, že? Samozřejmě, neboť invaze tohoto člena NATO a kandidáta na vstup do EU je invazí, kterou Západ podporuje a to včetně zničené infrastruktury a mrtvých civilistů.
Nikoho nezajímá ani prohlášení syrské vlády, která ohlášenou vojenskou operaci odsuzuje jako další akt agrese. Navíc je všeobecně známo, že na okupovaných územích si Turecko „šlechtí“ džihádisty z ISIS. Ovšem není to jen Turecko, kdo neoprávněně okupuje Sýrii. Na tomto aktu se dlouhodobě spolupodílí i USA, které se navíc neštítí zde soustavně krást ropu.
Jak je to tedy s novou vojenskou operací Turecka?
Turecko oznámilo zahájení nové vojenské operace svých ozbrojených sil v Sýrii. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ve středu řekl, že s tím neskončí, dokud se Ankara nezbaví teroristů na svých hranicích. Turecko ujišťuje, že jeho operace neohrožuje územní celistvost Sýrie.
Turecko považuje kurdské skupiny, včetně Strany kurdských pracujících (PKK), za teroristy. Ankara také označuje další kurdské organizace – Syrské národní sebeobranné síly (SNSF) a Stranu demokratické unie – za odnože PKK. Kurdové žijí hlavně v jihovýchodním Turecku, stejně jako v severní Sýrii a Iráku.
Cíle operace
Turecko má v úmyslu zřídit 30kilometrovou bezpečnostní zónu jižně od svých hranic – na syrském území. Prvními oblastmi, které mají být „očištěny od teroristů“, jsou Tell Rifat a Manbij. Turecká média oznámila, že operace bude později rozšířena do oblastí kontrolovaných SNSF Ain al-Arab a Ain Isa.
Tell Rifat se údajně stal základnou SNSF s přibližně 3 000 bojovníky a výcvikem nových bojovníků. Povstalci útočí na tureckou armádu a kontrolní stanoviště, včetně vozidel a bezpilotních letounů naložených výbušninami.
Erdogan prohlašuje, že USA dodávají zbraně skupinám označeným Tureckem za teroristické organizace. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov také hovořil o záměru Washingtonu povzbudit nové boje v Sýrii.
Národní koalice syrských opozičních a revolučních sil (NCOPS), která se staví proti Damašku, věří, že operace Ankary vyčistí region od teroristů a vrátí až 2,5 milionu uprchlíků z Turecka. Ankara uvedla, že do regionu se může vrátit asi milion uprchlíků. Plánuje se výstavba 200 000 až 250 000 domů v nově vznikající bezpečnostní zóně.
Po operaci, podle novin Türkiye, budou ostatky z hrobky Sulejmana Shaha – dědečka zakladatele osmanského státu Osmana – která byla vyhozena do povětří v roce 2015, vráceny na původní místo. Hrob, ze kterého Ankara popel vyzvedla, se nacházel na malém poloostrově na řece Eufrat v provincii Aleppo, 37 kilometrů od syrsko-turecké hranice.
Jak probíhaly přípravy
Velení turecké armády v čele s ministrem obrany Hulusi Akarem je v pohraničních oblastech již několik týdnů. Přípravy byly dokončeny 25. května.
Noviny Sabah poznamenávají, že útoky jsou plánovány v oblastech, kde již nejsou přítomny americké jednotky.
Turecké letectvo bude používat stíhačky F-16, drony, speciální jednotky a dělostřelectvo. Podle Türkiye bude do operace zapojeno asi 50 000 lidí, včetně místních sil kontrolovaných Ankarou.
Syrské noviny Asharq Al-Awsat uvedly, že do severní Sýrie bylo přesunuto 56 tureckých tanků a obrněných transportérů, stejně jako nejméně 11 raketometů.
Od 25. května Sýrie hlásí masivní ostřelování tureckými silami v osadě Abu Rasain. Odtud již bylo evakuováno 130 rodin.
S kým byla operace projednána
Turecká strana oznámila, že Erdogan oznámil svůj záměr provést operaci v Sýrii v rozhovoru s ruským prezidentem Vladimirem Putinem 30. května.
Pentagon poukázal na to, že Ankara v žádném případě neinformovala americkou armádu o tureckých plánech. Pentagon poznamenal, že Ankara žádným způsobem nesdělila plány Turecka americké armádě.
Jak reagoval svět
Sýrie prohlašuje, že považuje turecké akce za akt agrese a je připravena na ně reagovat. Damašek poukazuje na to, že Ankara plánuje vybudovat osady na podporu protivládních sil. To má potenciál přinést v regionu „ekologické a demografické změny“.
OSN prohlašuje, že podporuje územní celistvost Sýrie a dodává, že Damašek potřebuje politické řešení a humanitární pomoc, nikoli vojenské operace.
Americké ministerstvo zahraničí uvedlo, že operace ohrozí americkou armádu, zkomplikuje boj proti teroristické skupině Islámský stát (IS) a podkope regionální stabilitu.
Francouzské ministerstvo zahraničí uvedlo, že turecká operace by neměla ohrozit bezpečnost v regionu ani bránit boji proti ISIS. Paříž připomněla, že Rada bezpečnosti OSN uznala potřebu mírového urovnání v Sýrii.
Íránské ministerstvo zahraničí vyjádřilo přesvědčení, že vojenská akce nepomůže Turecku zajistit jeho bezpečnost, a že problém bude muset být vyřešen prostřednictvím dialogu.
Co vedlo k nové operaci
Nárazníková zóna byla zřízena mezi městy Aazaz a Jerablus severně od Aleppa v severní Sýrii v říjnu 2019 po tureckých operacích „Štít Eufratu“, „Olivová ratolest“ a „Mírové jaro“. Afrín byl také obsazen a byla převzata kontrola nad pohraničními oblastmi východně od Eufratu. Ankara chce tuto zónu rozšířit.
Od 18. dubna Turecko také provádí operaci v severním Iráku. Tam Ankara údajně neutralizuje členy Kurdské strany pracujících, kterou Turecko klasifikuje jako teroristickou stranu. Více než 100 členů PKK již bylo eliminováno.
Ankara má v úmyslu uvolnit tyto oblasti až poté, co „budou dokončeny všechny úkoly k neutralizaci hrozeb“. Do té doby budou v severním Iráku zřízeny dočasné základny a stanoviště.
Ohodnoťte tento příspěvek! [Celkem: 0 Průměrně: 0 ]
