V době, kdy je na naší polokouli léto, je v Antarktidě zima. Mrazivé teplotní rekordy tam tedy padají v červenci a srpnu, ale nikdy ne v květnu, jako je tomu nyní. To jen odpovídá trendu, který zažíváme v Evropě, kde máme poměrně studené jaro.
Opakovaně se tak ukazuje, že pohádky o globálním oteplování nejsou nic než pouze účelové lži, jejichž cílem je zavádět zákony, které zajistí razantní snížení životní úrovně, doprovázející vyvlastňování a deindustrializaci.
Globalisté nám také hodlají pod touto vylhanou záminkou razantně změnit jídelníček, zakázat dopravní prostředky na fosilní paliva a potažmo i cestování.
Součástí klimatické politiky jsou i 15minutová města či uhlíkové daně. A tato politika se stále dál prosazuje – a to i přes nesporné důkazy o tom, že je celá klimatická propaganda založena na lžích.
Již asi tři roky hlásí Antarktida nezvykle mrazivé zimy, což je ovšem informace, která se propagandistům nikterak nehodí. Ti čekají na každý rekord, který jde opačným směrem, aby jej mohli patřičně zpropagovat. O faktech, která se však do současné propagandy nehodí, raději nemluví.
V Antarktidě je zřejmě příliš mnoho měřicích stanic z různých národů, takže podvody ve smyslu klimatického šílenství nejsou možné. Od začátku května byly na výzkumné stanici Vostok naměřeny teploty až minus 76,4 stupně Celsia .
Aktuálním ročním obdobím na jižní polokouli je však stále podzim. Tak nízké teploty jsou pro toto roční období neobvyklé. Norma pro lokalitu v květnu je -61 až -64 stupňů Celsia.
Je již prokázaným faktem, že teploty v Antarktidě budou v roce 2023 výrazně nižší, než je desetiletý průměr. V letech 2005 až 2015 byly za měsíc květen naměřeny teploty mezi minus 61 a minus 64 stupni Celsia.
Nejnižší teploty jsou ve Vostoku obvykle naměřeny v době, kdy má severní polokoule nejteplejší léto – tedy v červenci, srpnu a někdy i září. Skutečnost, že antarktická zima začala s takovými teplotami v květnu, je považována za zvláštnost.
Ruská měřicí stanice byla zřízena v roce 1957 ve vzdálenosti 1300 kilometrů od jižního pólu v nadmořské výšce 3500 metrů.
Předchozí minusový teplotní rekord byl prý dosažen 28. července 1997 s minus 91 stupni Celsia (Wikipedie hovoří o tom, že tento údaj není potvrzen. Potvrzeným datem je 21. červenec 1983 s minus 89,2 stupně Celsia).
Nejteplejším dnem v zaznamenané historii byl 5. leden 1974 s „pouhými“ minus 14 stupni Celsia.
Již v roce 2021 vědci v Antarktidě ohlásili nejchladnější zimní období za více než 60 let . Poté, co se od roku 2021 objevuje tento trend, dalo by se zde opatrně mluvit o ochlazování.
Bylo by na čase, aby se politici vzpamatovali a přestali ničit vybudované bohatství, zatímco jako důvod k tomu uvádí nějaké fiktivní klimatické cíle.
Také německá arktická stanice na jižním pólu potvrzuje, že nedochází k žádnému oteplování, ale naopak k ochlazování. Pomocí přehledných tabulek je vidět, že v Antarktidě nebylo po dobu nejméně 40 let zjistitelné žádné globální oteplování, ale spíše ochlazování.
Zima na jižním pólu, posledních 32 let:
Trendová linie ochlazování zimy na jižním pólu ve stanici Neumayer zhruba odpovídá ochlazení venkovské stanice Amtsberg-Dittersdorf v Krušných horách , což je samozřejmě čirá náhoda. Zdá se, že zde i tam chybí globální oteplování způsobené CO 2 :
Od roku 1988 jsme našli 4 další antarktické stanice s přiměřeně kompletními datovými soubory. Chilská stanice na severním cípu Antarktického poloostrova vykazuje nevýznamné zimní ochlazení o 0,3 K (zima je vždy období červenec až srpen) a 3 australské antarktické stanice ukazují výrazné zimní ochlazení o 1,4 až téměř 2,5 Kelvina. Zimní průměr všech 5 stanic pak také ukazuje zřetelně klesající teplotní trend:
Závěr: Na jižním pólu jsou zimy stále chladnější. Zdá se, že současná měření tuto teorii potvrzují.
Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 0 Průměrně: 0 ]
Článek Antarktida: Extrémní zima přišla dřív než je běžné se nejdříve objevil na Necenzurovaná pravda .
