‚ Máš najeto skoro sto tisíc, kup si něco novýho‘. Ne, to mi neřekla moje drahá žena, ale šéf. Řeklo by se, že i to potěší, ale to by nesměl být srpen 2022 v Německu. Zjistil jsem totiž, že na konci roku končí daňová úleva na hybridech (a taky půlka úlevy na čistokrevných elektrikách, ale ty vem Teufel).
Samozřejmě, že tento nápad dostaly i miliony Němců, do toho vize konce spalovacích motorů a na průser zaděláno. Čekací doba na solidní auto tři čvrti roku a více. Takže co sehnat, abych to do konce roku postavil na značky?
Měl jsem do té doby Mitsubishi Outlander PHEV, ostatně jsem o tom tady také před třemi lety napsal krátkou recenzi . Kdybych si ho nechal dál, riskoval bych, že po dalších třech čtyřech letech budu fakt shánět něco novýho a pak už pěkně daně za plnou palbu. Šéfovi bylo úplně egal, co si koupím. Limitujícím faktorem byla časová dostupnost, možná potenciální závist lidí okolo mne, ale především moje vlastní nenažranost, protože já chodím do práce pro peníze a ne pro podporu různých sociálně-vítacích experimentů prostřednictvím daní. Takže honem co s tím.
Kupovat jetinu jako firemní auto nemá smysl. Daně se počítají vždy podle ceníkové ceny auta nového. Prý staré auto poskytne stejnou užitnou hodnotu, jako nové. Že by v Německu někdo fixloval s podstřelováním cen ojetin, to by nemělo dlouhého trvání. Ono asi půjde spíš o podporu prodeje funglovek a tím pádem o marnou snahu o obnovu čím dál tím více stárnoucího německého vozového parku, ale s tím holt nic nenadělám. Takže jsem si stanovil nějaký budget, který byl kompromisem toho, co jsem ochoten za to dát a co musí poskytnout služby, které potřebuji od daily car tady v horách. Čili hybrid kvůli daním, benzín kvůli moji averzi vůči naftě (a také v současnosti mají diesel auta větší poplatky, takže Němci se jich postupně protihodnotou zbavují a funglovky kupují zase v benzínu – kampak se ty dehťáky asi navozí…?), 4×4 kvůli zimě tady v horách, kombajn aby se tam něco vešlo, hodně dobrý světla protože jezdím hodně za tmy a hovno vidím a ať to opravdu jede, pokud je potřeba.
Outlander nebyl špatnej, dobře se nastupovalo a vystupovalo, ale měl na každé nápravě samostatný elektromotor a spalovák byl jen ve spojení s generátorem coby elektrárna. Mechanické spojení spalovák-nápravy žádné. Zásadním problémem pak bylo poměrně rychlé přehřátí a omezení výkonu elektromotorů při jízdě nad 130 nebo s přívěsem, mizerný rozjezd v zátěži od nuly (tahat někoho ze škarpy se ukázalo být nad schopnosti auta) a brutální spotřeba při tahání vozíku, což mi jasně ukázalo, že čisté elektro s obytným přívěsem na dovolené je čistá utopie. Takže hybrid ano, ale jen jako doplněk klasického spalováku a převodovky. No a určitě ne Mercedes. Kolegové s nimi mají poslední roky velké problémy, zejména kvůli elektronice. Audi jsem tak nějak vynechal, protože jediné Audi v životě jsem v devadesátkách chvíli měl A100 a nějak mne nevzalo za srdce. Nicméně, tlačil mne čas, takže to čím dál tím víc vypadalo na BMW, protože to má u nás nejvíc lidí, někteří kolegové odtud k nám utekli a tak jsem měl nějaké info ze zákulisí plus nějaké kontakty pro strýčka Náhodu.
Ve Firmenpoolu mame X3, X5, 540. X3 malý. X5 větší, ale to bych do konce roku nesehnal ve výbavě, kterou jsem chtěl, protože ty se, bohužel, po autosalonech neválí. 540 prostorově dobrý, ale zase problém sehnat hybridní kombajn a s termínem dodání problém celkově. Takže jsem nakonec řešil 330e xDrive Touring, což je verze G21, která má uvnitř stejně prostoru, jako 540 F-kové řady, co máme v práci a bylo možné jeden kus v mnou požadované výbavě mít.
Mám 185 cm, u většiny aut si dávám sicnu úplně dozadu, takže sice ne jako Moses Hightower v Policejni akademii, ale za mnou si už obvykle nikdo dospělý pohodlně nesedne. Takto jezdím i v Grand Cherokee a ten je jen o kousek kratší než tohle Bavo. Nedržím volant v poloze ‘za deset dvě‘, prostě mám rád pohodlí. Toto hara-kiri se sicnou v 330e dělat kupodivu nemusím, nad hlavou mám ještě dost místa pro případ, že bych se identifikoval jako žena a rozhodl se pro trvalou. Za mne si moje žena pohodlně sedne a to měří 175 cm. Čili v tomto směru určitě dobrý a nesrovnatelný třeba s čtyři roky starým X3.
Kufr je velkej akorát na to, co potřebuju odvízt. Není to dodávka a denně do/z práce bordel netahám. Na druhou stranu se mi sem vždy vejde jakýkoli rodinný nákup, trvale vozím 2 kg CO2 hasičák, velkou vojenskou lékárnu, kompresorek, nabíjecí kabel a pár pičovin pro uklízení a údržbu, takže kufr nikdy úplně prázdnej není a plní funkci velké KPZ. Sedadla sklápím jen výjimečně kvůli lyžím, nebo podobným extrémům, nicméně i toto je fajn, že nemusím sundávat hlavové opěrky, šachovat s předníma sedadlama, nebo dokonce odklápět spodní část zadních sedadel. Naprosto na pohodu se horní část sklopí a přitom pořád můžu za sedadlem řidiče dál nechat svoji tašku do práce, která taky není zrovna malá.
Motoricky je to příjemné. Elektromotor je v převodovce, takže hraje jen druhé housle. Je fakt, že když hrají oboje housle duet, tak těch 295 koní je znát. Omezovač na 240 km/h utne a dá najevo, že ještě by se asi nějaký hříbě našlo. Zkusil jsem, ale na tohle ježdění to nepotřebuju. Kdykoli se ale rozhodnu, že potřebuju předjet, dám kickdown a vím, že předjedu. Jediný, co mne poprvé překvapilo bylo, že když se v bezpečné dálce během mého předjíždění v protisměru objevilo ve dne auto, BMW mi přitáhlo pás a ten pustilo, až jsem se zařadil. Nečekal jsem to. Běžně to cloumá pásem jen při rozjetí, což je dopnutí a hned uvolnění. Kdykoli se potřebuju naklonit, nebo jen tak rychle nebo pomalu popotáhnu pás, nekousne se.
Ve sportovním režimu, kromě klasického zkrácení běhu plynu a brzd se i ztvrdí tlumiče, osmikvaltová převodovka začne točit do vyšších otáček s větším doběhem a motor má celkem brutálně sportovní zvuk. Zatímco normálně ho člověk prakticky neslyší, tak v tomto režimu ho teda slyší až dost. Tady se někdo hodně vyblbnul. V nastavení jde ten zvuk i optimalizovat, no to mě ho vyndej. Zpočátku jsem si myslel, že je to jen fligna z audia. Dva výfuky vzadu konečně pak mají svůj estetický smysl a dochlazování turba po skončení jízdy nějakou dobu trvá. Samozřejmě, není to čistokrevnej sport, ale já jsem chtěl od každýho něco a tenhle fun factor mi stačí, když mi bouchnou saze.
Palubka je komplet LCD, velmi pěkně viditelná, uprostřed č ást navigace, kde trasa je orientovaná ve směru jízdy. Podobně se navigace promítá na sklo, ale tam je více detail stran řazení do pruhů a informace, které při navigování člověk potřebuje rychleji, například přesně vidět výjezd ze složitější křižovatky, nebo kruháče.
Na čelní sklo se dále případně promítá volba zdroje muziky, aktuální rychlost, povolená rychlost, nastavení tempomatu a dalších pár drobností. Naopak třeba vzdálenost ke změně povolené rychlosti se ukazuje na hlavním panelu za volantem. Obrazovka infotainmentu jde pak různě uživatelsky rozdělovat, atd.
Na středním panelu u šaltrpáky je mimo jiné klasický multifunkční BMW megačudl. Různým točením, kvedláním, poklepáváním, šudláním a další možnou stimulací se dosahuje nastavování kdečeho. Fajn je, že jedna věc jde udělat více způsoby, takže zatímco konzerva jako já například řeší hlasitost rádia krouticím čudlem na palubce, někdo jiný to bude řešit na volantu, nebo třeba poklepem na infotainment, nebo multifunkčním megačudlem, nebo prostě hlasovým příkazem pro auto. Moje auto nemá ovládání rukou ála ‚čarování před infotainmentem‘ a umím bez toho žít. Megačudl reaguje na přiložení ruky (na infotainmentu se po stran ách vyrolují menu k aktuálnímu obrazu ) a také jako touchpad, když třeba potřebuju navigaci hláskovat název cíle, nejde to ústně a nehodlám něco lovit prstem na infotainmentu. Takže podvědomě kreslím na megačudl prstem písmenka, navigace je čte a postupně se dobereme k výsledku. Za jízdy dobrá věc.
Hlasový asistent se celkem podařil. Pokud řeknu, že chci jet domů, naviguje domů. Pokud řeknu, že je mi zima na nohy, optimalizuje topení na nohy. Tohle je fajn například pro moji ženu, která při nastoupení do jakéhokoli auta nejprve rozesere rádio a hned následně klimatizaci, takže pak klima nefunguje tak, jak by žena ráda a ani tak, jak jsem původně měl já, byť má auto tři nezávislé zóny. Takže tady prostě autu řekne, jak si to představuje a auto to udělá. Já i ona máme klid. Tohle například funguje výrazně lépe, než u nejmenované španělské značky, kde je Alexa a pokud například chceme zapnout vyhřívání sedadla Alexou, pak musíme zvolat ‘ola ola, meine Eier sind kalt’, což kolegyni, která vypadá jako žena a identifikuje se jako žena, uvedlo při první jízdě do rozpaků. Nebudu dale rozebírat, že její matka se jmenuje Olga a kdykoli kolegyně během telefonování zmíní matčino jméno, Alexa zpozorní, přepne infotainment a čeká na druhé ‘ola’.
Čtení dopravních značek funguje v Německu lépe, jak v Česku. Evidentně například systém nepozná český začátek a konec obce, drží se mapy. Pokud se značky posunou a neproběhne aktualizace mapy, pak nám může hrdě bliknout, že už můžeme devadesát a pokud máme nastavené automatické udržování rychlosti, pak voila a zabukařící fízl nebude mít ten den hladné děti. Obráceně například značky omezení rychlosti čte ve všech případech bez chyb, takže při vjezdu do areálu sběrného dvora v Sušici jsem po několika desítkách metrů řícení se 10 km/h rychle hledal, kterým tlačítkem ten krám vypnu. Kickdown se mi mezi těmi hromadami bordelu nejevil jako optimální řešení.
Světla jsou kapitola sama pro sebe. Chtěl jsem laserová LED, chtěl jsem šablonování a natáčení s naklápěním. Musím uznat, že ze všech aut, co jsem kdy sedlal, tohle fakt svítí suverénně nejlíp. Natáčení a naklápění světel je fajn, při ostrém zatáčení se do směru rozsvítí přísvit, který je součástí daného světlometu. A svítí fakt ‘za roh’. Šablonování, tedy vyřezávání objektů funguje spolehlivě a rychle. Jak na auta v protisměru, tak na auta přede mnou,
Často se stává, že pokud jedu na konci vláčku, svítím i těm vepředu na obě strany vozovky. Světla stíhají pěkně reagovat na zatáčky, apod. Občas se stane, že vyšablonují bílou zeď baráku, nebo bílý sloupek u silnice v protisměru, ale během sekundy se obraz opraví. Laserová světla opravdu těch slibovaných 600 metrů svítí. Pokud nesněží, nebo nepadá jinej Gesindel z oblohy, pak je svit do dálky výborný. V mlze, nebo když fakt padají hovna s hákama, se dálkové spínají míň a občas se stane, že asistent prohlásí, že na kameře vidí hovno, tak ať si to přepínám sám. Mám najeto něco přes dvacet tisíc, zatím jsem toto hlášení viděl čtyřikrát. Jakmile se podmínky zlepší, zase se zapne. Laserova světla zřejmě vadí zvěři. Buď zvíře stojí, nebo odejde od silnice. Prakticky obden vidím nějakou zvěř, protože jezdím v blbou dobu a zatím i běžící srna se otočila, což mne u Outladera nepotkalo a dvojí opravy blatníků tehdy stály půl ceny nového auta. Nespoléhám na to, ale zatím to potěšilo. Upozornění na chodce, cyklistu, nečekaně brzdící auto funguje dobře. Tím chci říct, že spíš má velký voči. Občas třeba podélně parkující auto v zatáčce je vyhodnoceno jako nebezpečný objekt. Ale brzdy se neaktivují, nastavil jsem delší prodlevu.
Světla nemají ostřik. BMW se buší do prsou, že tohle auto má jeden z nejnižních koeficientů odporu a také, že světla mají takový tvar, že se nezaserou. Zkušenost je ta, že za jízdy se skutečně nezaserou, bordel buď hned smeje déšť nebo odfoukne vítr a to i odletující sračky při sněhové vánici. Pokud ale v noci během stání padá mrznoucí voda, pak to ráno řeší jedině škrabka. Na druhou stranu – je to dobře udělaný a čistý ein zwei. Nekecali.
Panoramatické střešní okno doporučuji, vzadu je víc světla. Zaclonit při slunci není problém. Střešní okno nehučí ani při 160 km/h, víc jsem nezkoušel.
Parkovací asistent funguje pěkně, auto si najde fleky, nějakej zvolím a ono samo zaparkuje. Samozřejmě, platí na normálním parkovišti, Pokud budete zajíždět jako já, ke stodole, snadno vám třeba přední kola zahučí na protější straně silnice do škarpy. Čili buď nezapínat, nebo s nohou na brzdě. Zatím se mi nepodařilo někam zahučet, ale taky je to tím, že asistenta nenechám v přírodě parkovat. Jen využívám kamery a senzory.
Auto si pamatuje posledních 50 metrů jízdy, takže pokud se na konci sicilské vesničky, po pracném prokličkování mezi italskými skůtry, kočkami, koši s prádlem a sedícími Italy na židličkách, přesvědčíte, že ta značka ‘Slepá ulice’ tam kdesi vzadu za vámi nebyla pro prdel, pak alespoň posledních 50 metrů auto vykličkuje zpátky samo.
Pokud si na dálnici chcete studovat návod na infotainment na infotainmentu, musíte dát na sedadlo spolujezdce nějaký těžší nákup a zafixovat pásem. Nákup se za jízdy v návodu hrabat smí. Ovládání centrálu dveří je bohužel jen u řidiče. Takže pokud si manželka vyskočí z auta někde na křižovatce, je sice fajn, že se jí hned vypne vyhřívání sicny, ale neodemknou se zadní pravé dveře, kde má samozřejmě deštník a tašku. Takže pokud chcete předejít jejímu marnému lomcování klikou zadních dveří zvenčí, je nutné promptně reagovat a bryskně odemčít dveře. Toto bohužel nejde v nastavení změnit. Chápu obavy před vykradením někde na světlech, ale pokud někdo vystupuje, odemčít auto i tam, kde nikdo nesedí, by se hodilo. Možná je potřeba této funkce v zemích s dostatečným množstvím integrovaných jinak vnímána.
Podvozek povedený. Jede to jak po po kolejích. Vúbec nemám, co bych vytknul. Nekolíbe se to, neutrhává se to,… jo, akorát, holt, mi to neposkytne v zatáčkách driftování, musel bych najet na prach, nebo sníh. Na běžným asfaltu se to utrhnout nenechá. Je to stabilnější, než u vyšších aut, ale taky z toho plyne jediná nevýhoda, co mne na tom autě sere a sice, že vidím na střechu. Vždycky jsem říkal, že na běžný ježdění nechci auto, u kterýho vidím na střechu a do tohoto se fakt člověk musí naučit nastupovat a taky z toho vypadávat. Chce to trošku jinej styl, ale zřejmě objevuju Ameriku, uživatelům jiných kombajnů známou.
Tahání přívěsu žádnej problém. Stiskne se čudlík a vzadu se vysune tažný. No, vysune… ono se to spíš narodí. Postupně se vzadu objeví kus křivýho železa se zásuvkou a koulí, kterej pomalu dělá neuvěřitelně klikatej pohyb, až nakonec skončí v kýžené svislé poloze. Pokud na to čumím, je mi ten pohyb naprosto jasnej. Odejdu od toho a nejsem schopen to popsat. Po stisku čudlíku to zpětným break-dance zase zmizí v lůně pod kufrem. Jeden a půl tuny přívěs se táhne naprosto bez problému, jako by to hybrid nebyl.
Elektrický zdroj kromě toho, že poskytuje onen kouzelný ExtraBoost při kickdownu, je spínán vždy při různém popojíždění a take slouží k napájení klimatizace při dálkovém nebo časovém sepnutí. Při běžném ježdění držím baterii na 80 %, pokud jedu dom ů, protože ráno chci sedat do odmraženého a vyklimatizovaného auta a doma nenabíjím. Holt, tady na Šumavě zatím garáž není. A jak se znám, stejně by v ní byl UAZ. Vyklimatizování při -10 °C si obvykle zoblo asi 20 % energie, pokud na sklech nebyl sníh. Se sněhem o něco víc. Pak baterku nechám vybít cestou do práce a v práci nabiju na 100 %. Toto nabíjení trvá z nuly 3,5 hodiny, 330e nemá rychlonabíjení při ládování zvenčí. Věděl jsem to a je mi to fuk, po cestě stejně nikdy nestavím na nabíjení, umím čas trávit líp. Naopak, pokud se rozhodnu baterii nabít během jízdy, pak podle terénu je nabitá po cca 50-70 km. Tam rychlonabíjení funguje. 330e je perfektně vyvážený, o baterii nevím, prdel mne v zatáčkách nepředbíhá a při hupsnutí někde na horizontu auto zase sedá na čtyři.
Spotřeba mne sice netrápí, já to neplatím, ale přijde mi pěkná – dlouhodobý průměr 7,2 l/100 km. Nádrž má cca 40 litrů a pokud ji natroubím pistolí, pak jedním vrzem. Další docvrkávání během pěnění benzínu, jako je u běžně odvzdušněných hrdel, se tady nekoná. Když pistole vypne, vejdou tam tak max ještě dvě deci. S plně nabitou baterií dohromady ujedu tady v horách při svém způsobu jízdy 450-500 km. Delší štreky jsou samozřejmě ekonomičtější. Městský provoz moc neznám, těch pár výletů za stresem nestojí za řeč. Na samotnou baterku se teď zjara ujede tady cca 40 km. V zimě míň, v létě víc.
Rozepisovat se stran vybavení nebudu, to má beztak každej jinak. Já jsem měl kliku, že mi tento kus byl přes známost zajištěn v plné výbavě, na druhou stranu jsem si pro něj jel 700 km do úplné prdele a ještě jsem 6 týdnů čekal, než německý úřad vystaví nový techničák, který vtipný prodejce poslal přes balíkovou DHL a ta ten dopis mezi balíky kdesi v Kolíně ztratila. Možná doteď plave někde v Rýnu. Ze zákona se prý čekalo, jestli ho někdo nenajde. A nenašel. Asi ani nehledal.
Dost zásadně jsem změnil svůj pohled na BMW, protože dřív jsem velmi nerad fasoval Bavo, když jsem měl Outlandera v servisu. Chyba byla ale u mne, protože to chce vybrat správný model. Závady zatím žádné, firmware kupodivu také drží. Zatím pouze jednou spadnul a to hned po zapnutí auta, což se projevilo tak, že auto tvrdilo, že jsem host a odmítlo mi nabídnout moje uložené radiostanice. Po malém harakiri bylo vše cajk.
Otevírání zadního kufru nohou je fajn. Táhnu se s basou piva, chčije a nemám potřebu to postavit na zem, abych nabral sračky dole na basu a ty si pak přemístil do kufru, byť tam je gumová vana. Prostě stačí lehce kopnout do vzduchu pod auto, jakobych tam zakopl hovno z vjezdu a kufr se otevře. Dám basu dovnitř a buď zase kopnu do vzduchu, nebo stisknu tlačítko nad hlavou na dveřích, prostě jak chci. Má to i svý mouchy, nesmí se během zásunu basy proběhnout mezi nohama a autem slepice, jinak máš docela fofr tam tu basu mrdnout, uhnout a rychle tu kurvu nakopnout, než dostaneš dveřma po palici. Drže v předklonu v luftě basu nemáš zrovna nadbytečnou končetinu pro stisk tlačítka na dveřích nebo DO pro zastavení zavírání. Zážitek tejden starej.
Muzika Harman Kardon Dolby digital fajn. Hromada repráků, ale podstatné je, že fakt to dobře hraje. Na muziku jsem pes a tady je to krásně čistý, má to dynamiku, pokud se pustí digitální rádio, nebo něco z flešky, není co vytknout. Pracovní porady během homeoffice, pokud vím, že se sejdou lidi, co huhňají, si jdu udělat do auta. Je to, jakobych mezi nima seděl.
Valná většina podstatných věcí jde v nastavení zoptimalizovat, aby to vyhovovalo a nesralo. Auto má Wifi AP, potomstvo na cestách spokojený. Citlivost antény větší, než jsem měl u jiných aut. MS Teams pouštím přes AP auta, protože má tady v těch horských prdelích lepší příjem, než matlafoun v nabíječce. Nabíjení matlafounu indukční, pokud se někdo s autu neznámým telefonem chce nabíjet přes některý USB, není problém. Systém ho vidí, ale neposere se. Což u Outlandera nešlo. Šlo to jen s kabelem, který neměl dráty pro data v USB. Upgrade si auto dělá přes můj matlafoun a appku. Matlafoun to postupně postahuje, pak v autě bezdrátově přesosá a když auto parkuje, udělá upgrade, klidně na několikrát. Neobtěžuje to, funguje to.
Co je blbý a co by měli vylepšit je, že když mi někdo volá přes MS Teams, hovor jde v infotainmentu zavěsit, ale ne zvednout. To se musí zvednout na matlafounu a pak to funguje. Soudruzi v Mnichově udělali chybu a volání MS Teams se identifikuje jako volání z mého čísla, což systém mate.
Přestal jsem používat Waze, protože BMW dělá upgrade map častěji. Jel jsem do Plzně v pátek, silnice cajk, v sobotu jsem musel znovu a už při nastupování mi auto hlásilo, že je to tam rozmrdaný. Pustil jsem Waze, tam nic, vyrazil kupředu a bylo to tam fakt rozmrdaný. Nejezdím pořád podle navigace, ale když, tak auto optimalizuje hybridní režim, hlásí dopravní problémy a taky aspoň zhruba vidím, kdy tam budu. Samozřejmě, že když v pracovní den vlezu ráno do auta, tak to se rovnou zeptá, jestli chci jet do práce. Zase všechno kurva vědět nemusí, i když tam fakt jedu. A just to nezapnu, naser si, kurva.
Co na to říct… jsem spokojenej. Snažil jsem se nepsat moc detailů, to si může každej dohledat na YT, nebo kdekoli jinde, recenzí je habakuk. Fůra funkcí je v jiných autech taky.
21.05.2023 Sysop
