Přijde šadchen (dohazovač) za Taussigem: “Podívaj pane Taussig, já si to říkám furt, proč se voni nevoženěj? Roky na to maj, ten kšeft jim jde, měl bych pro nich jednu moc dobrou partii, má i věno, moc dobře vaří, ani moc těhotná není, já jim jí přivedu, no uviděj sám, že je moc hezká, jo?.. ” – “Kouknou, pane Karpeles, já jsem spokojenej, já nic měnit nebudu. Já žiju se dvěma sestrama, oni se o všechno starají, co bych měnil?” – “Naja, to maj jistě recht, ale přece jen, dvě sestry? To ony jistě navaří a tak vůbec, to je jasný, ale přece jen, jsou přece chlap, mají nějaký potřeby – a to jim jejich sestry nepomůžou, to chce manželku… ” – “A von jim snad někdo melduje, Karpeles, že to jsou moje sestry?”
Kráčí velbloud pouští.
Na něm sedí jeptiška a mnich.
V poledne začne velbloud klopýtat, svali se do písku a je po něm..
Jsou oba zoufalí a došlo jim, že to je konec.
Mnich povídá: ” Sestro, měl bych poslední přání. Nikdy jsem neviděl ženské tělo v celé jeho kráse. Teď, když už najisto zemřeme, myslíte, že byste mi toto přání mohla splnit “?
Jeptiška se zamysli a pak svlékne roucho.
Mnich na ní kouká a je na něm vidět, že to co vidí, se mu líbí….
Jeptiška povidá: ” Víte, ani já jsem nikdy neviděla nahé mužské tělo. Mohl byste mi na oplátku ukázat to vaše “?
Mnich se svlékne, jeptiška na něj kouká a povídá:” CO je toto “?
” No, Víte, já bych vám to řekl.
To je taková zázračná věc. Když ji vložíte do ženy, vznikne Nový život.
Jeptiška se zamysli a pak radostně povídá:” Máme vyhráno. Vložte to do velblouda a jedeme dál. ”
“Servus, Stein, kampak?” – “Servus, Hirsch, ále, do bordelu…” – “No to se podivaj, a že už takhle po ránu?” – “No, to snad mám na to myslet celej den?”
“Roubíček, co se děje, vždyť tento měsíc už požadujou třetí mimořádnou zálohu!”
“Když, pane šéf, moje žena ty peníze velmi nutně potřebuje.”
“A smím se ptát nač?”
“Vy ano, ale já ne.”
Zabil takzvaně dvě mouchy jednou ranou. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula se již nemohl dívat na strádající občany, kteří se hroutí pod tíhou vysokých cen potravin a hojně umírají na podvýživu, pročež se ze své funkce ministra rozhodl, že s tím něco udělá.
„V současné době mě tíží dva zásadní problémy. Vysoký schodek státního rozpočtu a vysoké ceny potravin. Tyto dva problémy mi nedají spát. Kudy chodím, tudy přemýšlím, jak schodek i ceny snížit. Opravdu mne to trápí. Skoro kvůli tomu ani nespím, jak jsem z toho utrápený.
Pak jsem na to ale najednou přišel. Zjistil jsem totiž, že jsem ministr zemědělství. To už něco znamená. Mám mandát, a hlavně politickou sílu něco změnit. To mi dřív nedošlo. Díky tomu, že jsem ministr zemědělství, mám trochu jiné možnosti než běžný člověk. Mám větší plat, takže mě vysoké ceny potravin nerozhodí. Jídlo utáhnu. I ten vysoký schodek díky svým penězům ustojím.
Když jsem sám sebe uklidnil, uvědomil jsem si, že jsou lidé, kteří bohužel nemají plat jako ministr zemědělství. Jelikož jsem empatický a hodný člověk, rozhodl jsem se, že nad rámec svých pracovních povinností udělám dobrý skutek i pro lidi.
A zde mi opět nahrálo to, že jsem ministr zemědělství. Ono se to občas hodí, být ministrem.
Ze své pozice jsem se domluvil s řetězcem Lidl na placené spolupráci. Nejenom že mi zaplatí za propagaci a tyto peníze potom můžu použít na umoření schodku státního rozpočtu, ale navíc zajistím občanům i slevy na potraviny,“ pochlubil se ministr zemědělství Nekula na mimořádné tiskové konferenci.
„Radujme se, neboť přicházejí lepší časy. Řetězec prodává nejčerstvější a nejkvalitnější suroviny a produkty. Já tam osobně nakupuji velmi rád a velmi často a vždy jsem byl spokojen. Byl jsem velmi potěšen, když jsem je oslovil s nabídkou spolupráce. Oslovím i další řetězce. Dává mi totiž smysl spojit něco, čemu věřím a co je kvalitní, veřejně se svým jménem a s ministerstvem zemědělství. Speciálně pro vás jsem do konce května zařídil slevu na hladkou mouku. Stačí při placení v obchodě použít slevový kódíček Nekula15. Po zadání slevového kódíčku dostanete automaticky slevu patnáct procent,“ zakřičel Nekula, načež začal sám sobě tleskat a k nebi v tu chvíli vylétlo tisíc bílých holubic s nášivkami „Lidl“.
Tento bezprecedentní krok proti chudobě začal okamžitě ve společnosti rezonovat a lidem se začalo lépe dařit.
„Je to jako sen. Jako rodina jsme to teď neměli lehké. Dceru nevzali na střední, protože byla silný ročník, a ve školách bylo proto málo místa, měli jsme nedoplatek za plyn a elektřinu skoro sto tisíc, takže jsme museli prodat auto, ale to nevadí, protože jsme stejně neměli na benzín, protože nám v lednu skončila fixace na hypotéku, a nově tak platíme hypotéku dvakrát takovou, takže na benzín bychom stejně neměli stejně jako na oblečení pro děti. Už už to vypadalo, že nebudeme mít peníze ani na jídlo, ale potom nám Bůh seslal pana Nekulu, který vyjednal parádní slevu na hladkou mouku. Teď máme doma plný špajz hladké mouky a je nám dobře. Sice už máme měsíc vypnutou elektřinu, protože nemáme na zaplacení, takže si z mouky nic neupečeme, ale to nevadí, protože se dá jíst i jen tak samotná. Celá rodina už čtyři dny jí jenom mouku a od té doby nikdo z nás nebyl na velké, takže ušetříme za vodu na splachování záchodu,“ usmíval se pan Jaromír z Chomutova, jemuž slevový kódíček na mouku vytrhl trn z paty a nastartoval jeho život k lepšímu.
Není to však jen pan Jaromír, který těží z vynalézavosti ministra Nekuly. Další stovky tisíc občanů velebí svého spasitele a doslova si rochní v mouce s patnáctiprocentní slevou. A to není všechno.
„Pokud bude spolupráce s tímto řetězcem úspěšná, od června plánujeme slevový kódíček na pyžama,“ ubezpečil Nekula, že ani v červnu nebudou lidé strádat.
The post Jak se baví internet: Dvě mouchy jednou ranou first appeared on .
