Skupina sedmi rozvinutých průmyslových zemí G7 chce do roku 2035 vyrábět elektřinu převážně z uhlíkově neutrálních zdrojů. Prohlásil německý ministr hospodářství Robert Habeck. Zatím to spíš připomíná rčení: Slibem nezarmoutíš.
„ V roce 2035 by ve všech státech G7, a to je novinka, ke které se hlásí každá země skupiny, měl být energetický sektor převážně bezuhlíkový. Odchod od uhlí je společným cílem G7,“ řekl Habeck.
Německá vládní koalice sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze, Zelených a liberálních svobodných demokratů (FDP) chce do roku 2030 získávat až 80 procent elektřiny z obnovitelných zdrojů a do roku 2035 až sto procent. Nyní tento podíl činí asi 40 procent. Německá koaliční smlouva počítá také s tím, že v ideálním případě by mohlo Německo přestat spalovat uhlí pro výrobu energie do roku 2030. Dosavadní plány přitom počítaly s rokem 2038.
Výše zmíněné jsou teoretické plány, možná spíše sny. A teď zpátky do reality. Konkrétně Německo už postavilo opravdu spousty větrníků i solárních elektráren. V obnovitelných zdrojích má už dnes kapacitu 140 gigawatt, což je už výrazně víc, než v plynových, uhelných a jaderných elektrárnách dohromady. Pro srovnání, v Česku máme ve veškerých obnovitelných zdrojích instalovaný výkon jen něco přes 5 gigawatt, tedy téměř 30x méně než Němci.
Němce tento boom vyšel hodně draho. Už nyní jsou náklady ve stovkách miliard euro a dále porostou. Výsledky jsou totiž zvláštní. Němci ani zdaleka neplní své emisní cíle. Naopak, jsou na tom v emisích skoro podobně jako my, i když na rozdíl od nás mají obnovitelných zdrojů 30x víc. Jsou podobně závislí na Rusku, zejména na zemním plynu. A nyní horečně spouštějí i staré uhelné elektrárny.
Ale chtějí přidat. A to hodně. Našla jsem, že z cílů rozvoje OZE sjednaných v německé koaliční dohodě vyplývá, že bude muset být v následujících devíti letech vybudováno okolo 100 GW onshore a offshore větrných elektráren. V oblasti fotovoltaiky je cílem současné vlády zvýšit instalovaný výkon na 200 GW do roku 2030. To je více než trojnásobek oproti současnému stavu. Tento cíl si vyžádá roční přírůstky ve výši 20 GW a celkově více než 130 GW nových solárních elektráren v následujících devíti letech.
Nějak si to vůbec nedokážu představit. Dohromady jsou to nové větrné a solární elektrárny o výkonu 330 gigawatt. Celý Temelín má výkon asi 2 gigawatty, takže to je nějakých 165 Temelínů. A to se bavíme jen o nových zdrojích k těm už stávajícím.
Přijde mi to úplně šílené. Jednak si nedokážu představit, kolik to bude stát, kolik to zabere plochy, ale hlavně, kdo to postaví. Budou na to suroviny, komponenty, panely atd.?
Dneska totiž, když si někdo chce dát soláry na střechu, tak si celkem počká, protože firmy nestíhají a komponenty nejsou. Navíc je nutné si uvědomit, že prakticky všechno je z Číny.
Co napsat závěrem? Vrátím se k otázce, kterou jsem dala do titulku. Já na ní odpověď neznám a trochu se bojím, že ani ti, kteří rozhodují. Obnovitelné zdroje jsou určitě skvělé. Soláry na střeše jsou perfektní věc, větrníky zejména na moři taky. Ale zvládnou OZE opravdu táhnout celou energetiku? Já se bojím, že ne. A v tom případě to bude pořádně drahá slepá ulička s obrovským nárazem do zdi na konci.
Alexandra Dítětová
The post Energetická budoucnost, nebo slepá ulička? first appeared on .
