ALEŠ BOROVAN
Co je levicovými aktivisty a neomarxistickými extremisty popisováno jako snaha ochránit ženy před násilím, je ve skutečnosti zjevným pokusem o postupnou destrukci rodiny a snahou o oslabení demokratickým principů a mechanismů v Česku.
Je to jak bumerang nebo spíše nepříjemný odpadek, který hodíte do koše, on se vám nějakým nešťastným řízením osudu znova připlete do cesty. O toxicitě a nebezpečnosti Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí , zkráceně Istanbulské úmluvě , byly napsány tuny článků. Ale stejně se vždy najde dostatečný počet naivních idealistů či zaťatých fanatiků, kteří škodlivou a nadbytečnou Úmluvu zkouší vrátit do hry.
Takže znovu: o ochranu žen před násilím tu zjevně nejde. Pokud ano, tak by levicoví radikálové museli, stejně jako to udělali renomovaní právníci (viz například zde ), konstatovat, že Česká republika má v současné době velké a dostatečné množství právních instrumentů, které násilné chování vůči ženám (stejně jako proti dalším potenciálním obětem) postihují. Navíc, Istanbulská úmluva by nenávistné a agresivní chování vůči ženám samozřejmě neodstranila. Již zkrátka proto, že ve společnosti je vždy nějaké procento násilníků. Vždy. Mimochodem, bizarní je, že se úmluva věnuje jen násilí na ženách. Jako kdyby násilí na dětech nebo mužích bylo méně nebezpečné.
Proč je Istanbulská úmluva pro levicové aktivisty všeho druhu tak důležitá: ve skutečnosti je trojským koněm, kterým se do právního systému České republiky dostanou prvky kontroverzní ideologie. Ta používá pojmy a termíny, v českém právu doposud neznámé, například gender. V anglické verzi úmluvy, která je pro signatáře závazné, je tento termín použit hned šestnáctkrát. Nehorázný je rovněž zjevný záměr úmluvy vymýtit zvyky a tradice, které jsou založeny na „stereotypním pojímání rolí žen a mužů“. To již s ochranou žen nemá nic společného, je to zjevně další kapitola v rozdmýchávání kulturních válek a v nenávistných útocích na tradiční rodinu.
A hlavně: díky Istanbulské úmluvě dochází k erozi demokratickým mechanismů, kdy vládu vykonávají organizaci, jedinci či instituci s nějakým demokratickým mandátem. Dohled nad dodržování úmluvy v jednotlivých státech má totiž přebrat podivně konstituovaný nadnárodní orgán GREVIO , který si dle všeho bude agresivně vynucovat ideologický pohled na svět, související hlavně s nepřátelským pohledem na rodinu.
Jak to trefně popsal právník Jakub Kříž ve svém nedávném vystoupení v Senátu ČR : „Ve vztahu k Polsku (GREVIO, pozn. aut.) upozorňuje, že soudy zachovávají respekt k rodině jako základní jednotce společnosti, namísto aby bojovaly s genderovými stereotypy.“ V případě Itálie je GREVIO „obzvláště znepokojeno objevujícími se náznaky tendence reinterpretovat a přeorientovat politiku rovnosti žen a mužů na politiku rodiny a mateřství“. U více zemí naznačuje, že „vnitrostátní média by měla přijmout autoregulační normy, kterými se zavážou k nestereotypnímu zobrazování žen“ (celý text zde ). To je jasný útok na demokracii a snaha vnutit nedemokratickým způsobem určitou ideologii (mimochodem velmi nesnášenlivou) lidem, kteří s ní nesouhlasí.
Takže, všichni příznivci demokratického systému by toxickou Istanbulskou úmluvu měli rozhodně odmítnout a zmenšit tak prostor pro všechny podporovatele oslabování demokracie a autokratických způsobů vlády. Doufejme, že se to v zájmu uchování a posílení demokracie v Česku podaří.
blogosvet.cz
The post Toxická Istanbulská úmluva je hrozbou pro demokracii v České republice first appeared on Pravý prostor .
