Ve všech evropských lokajských zemích se stále otevřeněji hovoří o vstupu do války, která ovšem není naší válkou. Rozhodně nejde o první válku na území Evropy od roku 1945.
Válčilo se již například na území bývalé Jugoslávie, do čehož NATO trestuhodně zasáhlo, avšak bez rizika odvety jadernými zbraněmi (útočit na slabšího si ostatně dovoluje neustále) a před téměř 50 lety anektovalo Turecko Kypr, jehož severní část je dosud okupována, aniž by to chtěl kdokoli v Evropě či USA řešit.
To, že na Ukrajině působí vojáci NATO, je veřejným tajemstvím. Jen tam působí coby „poradci“ nebo jde o údajné „veterány,“ kteří již armádu (naoko) opustili a v zemi fungují de facto jako žoldáci.
Oficiálně tam ovšem žádná vojska NATO nepůsobí, neboť to by pak znamenalo, že se tento pakt rozhodl jít do války s Ruskem, která by logicky vyústila ve válku globální.
To vše se však údajně může změnit, čemuž nasvědčují nejen prohlášení některých aktivních politiků (včetně těch našich), ale i bývalého šéfa NATO…
Podle bývalého generálního tajemníka NATO Anderse Fogha Rasmussena není vyloučeno, že jednotlivé země NATO v budoucnu nasadí své vlastní jednotky do války proti Rusku.
Dosud žádná cizí země oficiálně neposlala vojáky, aby se zúčastnili války proti Rusku – ačkoli mnoho zemí poslalo zbraně a munici, stejně jako specialisty na výcvik ukrajinské armády.
Rasmussen, který působil jako poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, se však domnívá, že pokud Ukrajina nedostane bezpečnostní záruky během konference NATO ve Vilniusu letos o Vánocích, jednotlivé členské země se stále mohou rozhodnout poslat své vojáky do války.
„Pokud se NATO nedokáže dohodnout na jasné cestě vpřed pro Ukrajinu, existuje jasná možnost, že některé země mohou podniknout kroky jednotlivě.
Víme, že Polsko je velmi odhodláno poskytnout Ukrajině konkrétní podporu. Nevylučoval bych, že by se Polsko v této souvislosti ještě více angažovalo na vnitrostátní úrovni a bylo by následováno pobaltskými státy, možná včetně možnosti rozmístění jednotek v terénu.
Myslím, že Poláci by vážně uvažovali o tom, že by šli a sestavili koalici ochotných lidí, pokud Ukrajina ve Vilniusu nic nedostane. Poláci mají pocit, že západní Evropa příliš dlouho neposlouchala jejich varování před skutečnou ruskou mentalitou .“
Rasmussen řekl, že Ukrajina musí co nejdříve obdržet písemné bezpečnostní záruky, včetně sdílení zpravodajských informací, společného výcviku na Ukrajině, lepší výroby munice, interoperability NATO a dodávek zbraní dostatečných k odstrašení Ruska od dalších útoků.
Tyto bezpečnostní záruky však nestačí, říká a poukazuje na to, že několik zemí NATO ve střední a východní Evropě vyžaduje jasný plán pro členství Ukrajiny v NATO.
Čekat, že Ukrajině nabídne cestu k členství v NATO, dokud válka neskončí, podle Rasmussena nepřichází v úvahu, protože by to dalo Putinovi právo veta.
Z vyjádření Rasmussena vyplývá, že některé evropské země tedy skutečně jasně přislíbily vojenskou podporu Ukrajině.
To, že mezi nimi figuruje Polsko, jistě nikoho neudiví, nicméně je více než pravděpodobné, že k dalším vládám, které se hodlají takto zapojit, patří například i vlády pobaltských zemí, ale také vláda česká, slovenská, rumunská nebo zbrusu nová bulharská, která je silně proamerická.
Předpokládám však, že „staré“ země NATO jako Francie, Německo nebo Itálie (a vůbec západoevropské země) se do toho takto aktivně nezapojí…
Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 3 Průměrně: 5 ]
Článek Bývalý generální tajemník NATO: Země NATO mohou vyslat vojáky proti Rusku se nejdříve objevil na Necenzurovaná pravda .
