PETR HANNIG
Zničení přehradní hráze jezera na řece Dněpr a zatopení mnoha čtverečních kilometrů vysokou přívalovou vlnou, je neomluvitelný čin, ať jej spáchal kdokoliv.
Ten rozsah škod si těžko dovedeme představit. Vodní plocha je 45 krát větší, než vodní plocha Lipenské přehrady. Tento ryzí akt terorismu namířeného proti nevinnému obyvatelstvu by měl být po ukončení války (pokud vůbec někdy bude ukončena a nezvrtne se v apokalypsu sv. Jana) náležitě vyšetřen nestrannou komisí, tak jako byly vyšetřeny zločiny nacistických pohlavárů v Norimberském procesu. Zatopení a vysoký stav vody po protržení hráze má za následek i lidské oběti.
Další nešťastní a zoufalí lidé stojí na střechách svých příbytků a prosí o záchranu. Ten monstrózní rozsah zátopové vlny však to ani na jedné straně fronty, neumožňuje. A to vůbec nemluvím o hospodářských zvířatech a zničené úrodě v době, kdy místní obyvatelstvo prožívá jedno z nejhorších období své historie a je odkázáno na to, co je záplavovou vlnou zničeno.
Už od začátku konfliktu na Ukrajině píšu, že největší obětí jsou Ukrajinci sami. Byl jsem na Zakarpatské Ukrajině (dřívější Podkarpatské Rusi). Je to nádherný kus světa a lidé si stále pamatují, že jejich prarodiče vyprávěli, jak bylo dobře za Československa. Vlastně, že to byla doba, kdy se tamní obyvatelé cítili nejlépe.
Mimochodem i jeden politický činitel, Rusín Grigorij Žatkovič, má obrovskou zásluhu na zrodu samostatné Československé republiky v průběhu první světové války. Vystudoval práva na univerzitě v Pittsburghu a v USA se zasazoval o práva Rusínů.
Znal se s americkým prezidentem Woodrowem Wilsonem, na nějž měl určitý vliv. Wilson uznal Rusíny jako samostatný národ. Prezident USA nebyl příliš nakloněn rozpadu Rakouska – Uherska, neboť se bál že vlivem rozbití tohoto mnohonárodnostního soustátí by se mohla rozkolísat poválečná situace v tomto regionu. Do poslední chvíle nechtěl o uznání samostatnosti ČSR slyšet, Žatkovič jej však přesvědčil, že Masarykovo Česko – Slovensko zajistí pro Rusíny autonomii a ten pak deklaraci o samostatné ČSR podepsal těsně před 28. říjnem 1918. Masaryk Žitkoviče jmenoval guvernérem Podkarpatské Rusi. Ovšem, po tom, když se ČSR zdráhala tomuto regionu slíbenou autonomii udělit, Žitkovič rezignoval a vrátil se do USA.
Omlouvám se za tento historický exkurs. Prostě chci jenom zdůraznit, že nás s Ukrajinci pojí nejenom to, že jsme poskytli pomoc, která měla být ovšem cílená. Protože ta bezbřehá velkorysost naší vlády vráží do obyčejných lidských vztahů klín. Teď se zase objevila jedna naprostá nešikovnost. V době, kdy Česká pošta omezuje své pobočky a propouští zaměstnance, tak se objevuje na scéně ukrajinská, snad soukromá pošta Nova, nebo jak se jmenuje. Myslel jsem si nejdříve, že to je fake, ale ukázalo se, že není. To snad vláda mohla nějakými pákami pozastavit zahájení činnosti této ukrajinské pošty. To je přímo nalévání horkého oleje do ran nespokojenosti lidí a pěstování nevraživosti. Lidé jsou naštvaní na to, že jim ruší pobočky, fronty na poštách budou ještě delší a nervozita větší. Šuškalo se, že to je proto, aby zde mohla vzniknou soukromá pošta ukrajinská. Vida opět na každém šprochu pravdy trochu. Tak to mohou vidět lidé.
Vrátím se ke katastrofě. Protržení hráze postihne 16 tisíc lidí na ukrajinské straně fronty a 25 tisíc lidí na straně, kde působí ruské okupační úřady. Dále pak znemožní dodávky vody na Krym. A zase na druhou stranu znemožní ukrajinskou ofenzivu na této části fronty. Ale zase voda zničí ruská obranná opevnění.
Takže, kdo je viníkem nechám na čtenářích a diskutérech. Jedno je však jisté. Jestli toto válečné šílenství neskončí, tak se vůbec nemusíme bát o zničení zeměkoule z důvodu ekologie. Lidstvo si ke svému zničení pomůže daleko rychleji a to totiž eskalací této původně lokální války na celosvětovou nukleární apokalypsu.
Petr Hannig
The post Ne oteplováním. Lidstvo si zničí svou planetu mnohem rychleji first appeared on .
