ŠTĚPÁN CHÁB
V EU se to zase mele kolem otázky migrace a kam přesídlit příchozí z Afriky a Blízkého východu. Těch totiž utěšeně přibývá a ve hraničních státech unie probublává znovuobjevená migrační krize. Tamější země, převážně Itálie a Řecko jsou migranty zavalené, ostatní země unie nesolidárně odvracejí hlavu a tváří se, že oni nic, oni muzikanti. A tak jde po dlouhých měsících z unie návrh. Ten stát, který nebude chtít přijímat migranty, za každého takto odmítnutého zaplatí 10 až 22 tisíc euro (cena je zatím předmětem diskusí).
A tak jsme to opět vyřešili tak, že jsme nic nevyřešili. V roce 2015 se dala do pohybu migrační krize, unie se snažila prosadit kvóty na příchozí, ale východní část unie se vzedmula, mezi ní i Česká republika. Kvóty neprošly. Teď je tu nový návrh. Podle unie, jak hlásí server Politico, je potřeba ročně rozdělit minimálně 30 tisíc migrantů mezi všechny státy. Ten, kdo nebude chtít přijmout ani nohu, zaplatí. A to v ceně od 10 do 22 tisíc za jednoho odmítnutého migranta. Případně, což je také předmětem jednání, by odmítající země mohly místo peněz platit materiální podporou, pomocí přímo na místě.
Proti ceně za nepřijetí uprchlíka se ozvaly, zase, východní státy. Převážně z Polska zaznělo doslova hromobití. Připojilo se nesměle i Slovensko a Česká republika. Polsko se do diskuse pokusilo propašovat i téma ukrajinských uprchlíků, kterých naši severní sousedi nasbírali za poslední rok jeden milion.
Je zvláštní, že tématem diskusí o azylovém právu jsou opět kvóty. Stejný princip. Rozdělíme migranty podle klíče mezi všechny země unie. Vylepšení – kdo je nebude chtít, může zaplatit. Mám pocit, že jsme nijak moc nepokročili. Hlídání na hranicích? To nás nepálí. Dohodnout se v Africe a Blízkém východě na azylových centrech, kde by si státy unie mohly vybírat a před případným přijetím prověřovat konkrétní migranty? To nás nepálí. Nikdo by unii neobvinil z čarodějnictví, kdyby začala důsledně hlídat své hranice. Nikdo, kromě tématických neziskovek, samozřejmě.
Zvláštností u diskusí kolem nových kvót na migranty je skutečnost, že žádná ze stran nereflektuje fakt, že jsme za poslední rok přijali do naší republiky půl milionu ukrajinských uprchlíků a neskuhrali jsme na západ od nás, že si tamní státy od nás mají přebírat část Ukrajinců. Přičemž je fascinující, že jsme za uplynulý rok na počet obyvatel přijali čtyřikrát víc uprchlíků, než Německo v roce 2015/2016, které velmi teatrálně kvílelo přes celou Evropu a stálo svým kvílením téměř za nenávratným rozkolem v unii. Takoví my jsme statní junáci.
Humornou vsuvkou pak jsou nynější hádky. Jižní státy usilují o to, aby si státy na severu přebíraly nové a nové migranty. Na druhou stranu státy ze severu kárají jižní státy, aby migranty více hlídaly, aby nám tu necourali jako v parku, hranice, nehranice. Migranti totiž zaparkují krátkodobě v Itálii nebo Řecku, vyřídí si papíry o zahájeném azylovém řízení (a někdy ani to ne), seberou se a vyrazí na vlastní pěst na sever. Do Německa, do Francie, za svou komunitou v EU už usazenou. A teď je tu otázka. Kdyby došlo na kvóty a my začali ve velkém přijímat migranty, jak bude pravděpodobné, že u nás zůstanou, když v Německu se budou mít násobné lépe? Navíc tam mají velmi silnou komunitu svých krajanů, rodiny, již vydupané no-go zóny a ghetta. Jak je u nás v ČR udržíme? Na řetězu? Nezačne na to konto unie dumat nad sjednocením výše dávek?
A určitě ne poslední, ale další zvláštností je i postoj Německa. Nepoučilo se sloganem Wir schaffen das z roku 2015, které částečně stálo za migrační tsunami. Nyní v Německu probíhá na politické úrovni vášnivá diskuse o klimatických uprchlících. Tedy uprchlících, kteří se budou do EU přijímat na základě pochybných vědeckých metod o globální změně klimatu. Podle představ poradního orgánu německé vlády by mohli migranti dostat takzvaný klimatický pas pro trvalý pobyt v Německu. Nadšenými podporovateli takového nového Wir Schaffen das jsou vládní Zelení. Ti jsou hrdí na to, že když se taková praxe zavede, stane se Německo v této oblasti průkopníkem. Ten mesiášský komplex nynějších mocných, to je zátěž na obyčejného člověka jako Brno. Pardón, Berlín.
Štěpán Cháb, Krajské listy
The post Platit za to, že nepřijímáme migranty first appeared on Pravý prostor .
