Laboratorní maso má spolu s hmyzem v budoucnosti nahradit maso skutečné. Mimo masa nám však mají být nabídnuty i náhražky mléka a vajec, na nichž již čile pracuje Bill Gates.
Jde opět o součást ničivé klimatické politiky založené na lžích o škodlivém CO2 produkovaném lidskou činností. Přitom právě umělé maso jasně celou podvodnou agendu usvědčuje, neboť jeho výrobou se vyprodukuje mnohem víc CO2 než klasickým chovem zvířat.
Tak jak mainstream propaguje prakticky cokoli co je v souladu s globalistickou agendou, bude jistě propagovat také laboratorní maso. A to zřejmě poměrně brzy, neboť aktuálně prochází v EU schvalovacím procesem, kterým již prošly 4 druhy hmyzu a s dalšími se počítá.
Lze předpokládat, že mainstream nám toto maso opět vykreslí v zářivých barvách. Jaká je ovšem skutečnost?
Usilovně se snaží před vámi skrýt tato základní fakta, protože kdyby se fakta o odvětví masa na bázi živočišných buněk dostala na veřejnost, sotva by se někdo chtěl té věci dotknout, natož ji sníst.
Zatímco průmysl umělého masa je propagován jako zelený a udržitelný způsob výživy, skutečným záměrem je obnovit takový druh globální kontroly, kterého Monsanto a další dosáhli díky vývoji patentovaných GMO semen.
V konečném důsledku je maso vypěstované v laboratoři pro životní prostředí horší než dobytek a nepochybně zhorší lidské zdraví, stejně jako ho zhoršily GMO plodiny.
Laboratorní maso je pro životní prostředí horší než hovězí
Jak uvádí San Francisco Chronicle, výzkumníci z UC Davis varují, že maso vypěstované v laboratoři má významné ekologické nevýhody, které nejsou zohledněny v diskuzi nebo rozhodovacím procesu.
Podle jejich analýzy životního cyklu od kolébky do hrobu produkuje laboratorní masný průmysl až 25krát více CO2 než tradiční chov zvířat, což porušuje ideologický základ, na kterém je průmysl postaven.
Jak autoři poznamenávají, investoři nalili miliardy dolarů do sektoru masa na bázi živočišných buněk (ACBM), protože věří, že kultivované maso je šetrnější k životnímu prostředí než hovězí. Tento humbuk je však založen hlavně na chybných analýzách uhlíkových emisí.
Hlavním zdrojem emisí CO2 jsou čisticí procesy, které vyžadují fosilní paliva. Bakterie použité k výrobě „masa“ uvolňují endotoxiny, které musí být odstraněny z růstového média, jinak se buňky nebudou schopny správně reprodukovat. Jak poznamenávají autoři:
„Tradičně byly kultury živočišných buněk provozovány se složkami růstového média, které byly rafinovány tak, aby odstranily nebo snížily endotoxin. Aplikace těchto metod konečné úpravy významně přispívá k ekonomickým a ekologickým nákladům farmaceutických produktů, protože jsou náročné jak na energii, tak na zdroje.“
Podle tohoto odhadu každý kilogram vyšlechtěného hovězího vyprodukuje 246 kg až 1 508 kg emisí oxidu uhličitého, takže dopad kultivovaného hovězího na klima je čtyřikrát až 25krát větší než u konvenčního hovězího.
Falešná tvrzení založená na neexistujících technologiích
Analýza životního cyklu UC Davis také naznačuje, že několik odhadů klimatických dopadů ACBM závisí na nových technologiích, které buď ještě neexistují, nebo pravděpodobně nebudou fungovat.
Například bylo navrženo, že hydrolyzát sinic by mohl být pěstován v otevřených betonových rybnících, poté sklizen, sterilizován, hydrolyzován a používán jako kultivační médium pro živočišné buňky.
„Problém je v tom, že tato technologie se v současné době nepoužívá a ani se neblíží tomu, aby byla proveditelná,“ poznamenávají autoři.
Stručně řečeno, tvrzení, která podporují průmysl kultivovaného masa, jsou podvod, protože myšlenka, že maso z kultivovaného masa je zelenější možností, je založena na neexistujících technologiích spíše než na technologiích, které se již používají.
Předchozí výzkum má také mezery v environmentálních tvrzeních
Jiné studie byly také kritické k tvrzením ze strany průmyslu ACBM. Například článek z roku 2019 v časopise Frontiers in Sustainable Food Systems zjistil, že přechod světa na kultivované maso má zpočátku pozitivní dopad na globální oteplování. Postupem času by však kultivovaná produkce masa měla za následek větší oteplování. Autoři docházejí k tomuto závěru:
„Při pokračující vysoké globální spotřebě má maso z kultivace zpočátku za následek menší oteplování než u skotu, ale tento rozdíl se z dlouhodobého hlediska zmenšuje a v některých případech způsobuje produkce skotu mnohem menší oteplování, protože emise CH4 se na rozdíl od CO2 nehromadí…
Dospěli jsme k závěru, že kultivované maso není klimaticky lepší než hovězí; spíše jeho relativní dopad závisí na dostupnosti dekarbonizované výroby elektřiny a konkrétních výrobních systémech, které jsou implementovány.“
Nepravdivá tvrzení jsou na denním pořádku
Navzdory takové analýze je těžké najít společnost vyrábějící kultivované maso, která by netvrdila, že má méně emisí skleníkových plynů než chov zvířat. Vezměte si například Mission Barns.
Mission Barns vyrábí imitaci slaniny a masových kuliček smícháním hrachového proteinu s kultivovaným masem a vepřovým sádlem z buněčné kultury, aby „maso“ získalo chuť a vůni skutečného vepřového masa. Na webových stránkách společnosti je uvedeno následující tvrzení o udržitelnosti:
„Hospodářská zvířata způsobují více emisí skleníkových plynů než veškerá doprava a jsou hlavní příčinou odlesňování a znečištění vody. Kultivované maso je mnohem šetrnější k přírodě a využívá méně zdrojů k udržení naší planety.“
Je třeba poznamenat, že nečiní žádná přímá environmentální tvrzení o svém vlastním laboratorně vypěstovaném mase. Místo toho argumentují tím, že chov zvířat produkuje více skleníkových plynů než doprava, což při rozhodování o tom, která z těchto dvou možností – farma nebo laboratorně pěstované maso – je lepší pro životní prostředí, není podstatné.
Jestliže chov zvířat produkuje více skleníkových plynů než doprava, pak maso vyprodukované v laboratoři také produkuje více skleníkových plynů než doprava, pravděpodobně mnohonásobně více.
Ubližuje se zvířatům při výrobě umělého masa?
Mission Barns také tvrdí, že při výrobě kultivovaného masa není poškozeno žádné zvíře. Vše, co je potřeba k vypěstování masa, je „malý vzorek tukových buněk z prasete“, který není poškozen biopsií a žije normálním zdravým životem. Otázkou je, v jakém médiu se odebrané buňky kultivují.
Kultivované maso nebo maso na bázi buněk musí být pěstováno v médiu bohatém na živiny a většina laboratoří stále používá fetální bovinní sérum (FBS), které se získává z nenarozených telat, která jsou odříznuta z dělohy a vykrvena zaživa.
FBS se již dlouho používá ve vědě, protože je dokonalým růstovým médiem. Dosud bylo FBS považováno za vedlejší produkt konvenční výroby masa. Krávy údajně nejsou záměrně oplodněny za účelem využití telat pro FBS, ale telata jsou obětována vždy, když je náhodně březí kráva poražena na maso.
Pokud však nebude FBS v celém masném průmyslu zrušeno, je snadné si představit budoucnost, kde se budou krávy chovat jen proto, aby nakrmily falešný masný průmysl FBS, čímž se plýtvání potravinami a týrání zvířat posouvá na zcela novou úroveň.
Týrání zvířat
Dalo by se namítnout, že průmysl umělého masa již propaguje ještě obscénnější formu týrání zvířat než chov zvířat obecně, protože zvyšující se poptávka po FBD vyžaduje, aby bylo poraženo více březích krav. Jsme si naprosto jisti, že krávy nejsou oplodňovány a telata nejsou obětována jen proto, abychom uspokojili stále rostoucí potřebu FBS? Jak uvádí Nutraceuticals World:
„Vzhledem k zásadní roli FBS ve výrobním procesu nebude mnoho z kultivovaného masa, které bude brzy uvedeno na trh, skutečně zcela bez krutosti. Rychlý růst kultivovaného masa by zvýšil poptávku po FBS.
Několik společností, zejména Meatable a Future Meat, zavedlo alternativní způsoby hospodaření, které nevyžadují FBS. Prozatím je však stimulace růstu založená na FBS stále normou, což poněkud zatemňuje tvrzení, že kultivované maso je plně humánní.“
V roce 2018 šéf Mission Barns David Bowman tvrdil, že fetální hovězí sérum nepřichází v úvahu, protože proces je neudržitelný. Vyžaduje to porážku „alespoň tolika krav, kolik se jich poráží nyní,“ řekl.
V té době Bowman předpověděl, že v dohledné době bude mít Mission Barns vlastní receptury médií, které budou patentovány. Otázkou je, zda firma vymyslela nové médium nebo FBS stále používá. Tvrzení, že se žádným zvířatům neubližuje, závisí na tomto detailu.
A k výše uvedenému si můžeme přidat i další poměrně podstatné skutečnosti. Například tu, že maso, které se vyrábí prostřednictvím neustále se množících buněk, de facto prochází stejným procesem jako rakovinné bujení.
Normální tělesné buňky se nedělí věčně. Aby bylo možné pěstovat buněčné kultury v měřítku, které je dostatečně velké na to, aby mohlo prosperovat toto podnikání, několik společností v tichosti používá takzvané nesmrtelné buňky, což je něco, co by většina lidí nikdy vědomě nejedla.
Problém je v tom, že materiály použité k výrobě produktu — ‚nesmrtelné buněčné linie‘ — se množí neustále, stejně jako rakovina. To znamená, že se ve skutečnosti jedná o rakovinu .
Nebezpečí umělého masa vyrobeného z imortalizovaných buněčných linií spočívá v tom, že dosud nejsou k dispozici dlouhodobé údaje o bezpečnosti jejich konzumace. Nesmrtelné buňky v těchto produktech se mohou za správných podmínek neomezeně množit.
Kromě toho, že nesmrtelné buňky v mase vypěstovaném v laboratoři jsou potenciálně karcinogenní, mohou přísady v těchto produktech, které napodobují chuť a texturu skutečného masa, také způsobit zdravotní problémy.
To, co jste si mohli přečíst výše, jsou v kostce jen některé problémy, které se již podařilo ve vztahu k laboratornímu masu objevit. Přitom ještě v tomto roce by měla být jeho konzumace schválena v EU.
Ovšem vzhledem k tomu, že výroba umělého masa je drahá, bude tomu odpovídat i jeho cena, takže zatím se zřejmě jen tak nestane, že by si někdo omylem zakoupil maso umělé namísto masa skutečného.
Časem se však může cena postupně srovnávat s tím, jak bude skutečné maso stále vzácnější a budou na něj uvalovány další daně, zatímco to umělé začne být vyráběno průmyslově.
Vnucování umělého masa, které není CO2 šetrné, jak nám tvrdí, je jen dalším potvrzením faktu, že celá klimatická agenda je založena na lži.
Cílem je tak skutečně depopulace, protože likvidací zemědělství se zničí i potravinová bezpečnost. Vždyť i rostliny potřebují pro zdárný růst pohnojit.
A čím asi budou hnojeny, když umělá hnojiva se postupně zakazují a organická nebude mít kdo produkovat??
Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 2 Průměrně: 5 ]
Článek Co vám chtějí utajit o laboratorně pěstovaném mase? se nejdříve objevil na Necenzurovaná pravda .
