„Zatopili sami sebe? Tomu nerozumím. Proč by to, milostpane, dělali?“
„Aby oklamali nepřítele. Oni totiž, ti ruští vojáci, pokud šlo skutečně o ně, vyhodili do povětří část Kachovské vodní elektrárny na Dněpru. Teď se pochopitelně voda z protržené přehrady valí do níž položeného terénu na levém, to je východním břehu Dněpru, téměř celém obsazeném příslušníky právě té armády, která má protržení Kachovské vodní elektrárny údajně na svědomí. To znamená Rusy. Kterým teď samozřejmě hrozí, že je jimi uvolněný a rozbouřený proud Dněpru smete. A to třeba až do Černého moře. Už vám o možných původcích téhle situace začíná svítat, paní Müllerová?“
„Jakýsi paprsek mi v hlavě probleskuje, ale nevím, je-li to to pravé. Jde o to Černé moře, pane?“
„Dobrá trefa, jde o ně. Protože jak nejlépe můžete využít situaci, kdy vám obrovská řeka vyplaví na mořskou pláž tisíce sice hodně promočených, ale stále ještě živých vojáků? I na tohle jste myslela?“
„Jistě. Nechala bych je si na pár dní od frknout a a a pak zase hrrr na ně!“
„Dobře. Ale co tak využít to moře? Nechat přistavit lodě, které jsou na místě k dispozici, nechat na ně už odpočaté a uschlé vojáky napochodovat, a pak, když už tu válku tady opravdu náne, podniknout nejimpozantnější nájezd k ovládnutí všech a tedy i ukajinských přístavů Černého moře: Nedřív Oděsy, pak Černomorska… A proč? Protože, jak říkal náš prvorepublikový generál Eliáš: Ten, kdo ovládne moře, ovládne všecbno.“
„Ale já vás nepoznávám, pane Švejk. Fantazírujete, až se z vás kouří.“
„Jistě, ale ne víc, než ti, co teď na plné huby řvou, že Kachovskou hydroelekrárnu mohli poškodit jen a jen Rusové. Čili ti, kterým její poškození přitížilo, a nikoli Ukrajinci, kterým tím pádem prospělo. Protože přece jedině člověk ten, který následkem svého činu nejvíce trpí, je jeho nepravděpodobnějším původcem. Až sem jsme to v logice, paní Müllerová, dotáhli. Ale já už letím, dnes je U kalicha něco zvlášť extra: zabíjačková polívka.“
K témuž tématu Tucker Carlson
