Aneb jak naučit naše děti, že sebelítost, lenost a nezodpovědnost je víc cool než ambice, úspěch a peníze. Pojďme tedy vznešeně a láskyplně smrdět s panem Smraďochem. Pohádka začíná.
Rád bych čtenářům přiblížil dětskou knihu, která se mi dostala do ruky, a kterou jsem četl svým dvěma malým dětem. Jmenuje se Pan Smraďoch a autorem je David Williams. Tato kniha dostává vysoké hodnocení a dobré recenze typu „krásné a poučné“, „velmi čtivé“, protože je to přece „Nádherně popsaný příběh – veselý, ale i soucitný“.
Podle mě výhodou i nevýhodou dneška je, že všichni umí a můžou psát a všichni umí a můžou číst. Vím, že ne všechno, co se s nadsázkou v dětských knihách píše, může děti nějakým způsobem zasáhnout nebo poškodit, ale tohle na mě bylo už trochu moc.
O co v knize jde?
Hlavní hrdinkou je 11 letá dívka Chloe, kterou její strašně zlá matka posílá do hrozné soukromé školy, kde jsou všichni strašně zlí a snobští, a ona tam kvůli tomu nemá žádné kamarády. Proto si najde jediného přítele někde jinde než ve škole, a nestane se jím nikdo jiný než smradlavý bezdomovec, kolem kterého chodí do školy, pan Smraďoch. Pak se ukáže, že pan Smraďoch je bývalý vznešený lord s vybranými způsoby, který se shodou nešťastných událostí octne na ulici. A samotná jeho přítomnost v rodině malé Chloe zapůsobí tak, že se všechny problémy všech jejích členů vyřeší. V rámci nenucené interakce v rodinných konstelacích samovolně iniciované panem Smraďochem se všechny zanícené rány zhojí, staré nánosy odblokují, oslabené vazby obnoví, a všichni pak zase mohou existovat v rodinné harmonii plné štěstí a lásky.
Při čtení této knihy a pozitivních recenzí na ni jsem si uvědomil, jak je smutné, že taková stupidní slátanina může mít tak dobré hodnocení. Pokud je toto knižní a jakékoli jednu podobné „poselství“ naprosto nekriticky rodiči přijato, myslím, že jejich děti pak v životě může čekat dost tvrdý náraz.
Čtenáři s nízkou inteligencí a omezeným rozhledem, kteří si chtějí snadno a rychle připadat prorocky důležitě, tuto knihu jistě ocení a bude se jim moc líbit. Podává zjednodušený a plytký pohled na realitu a kdejaký looser si při jejím čtení může připadat jako velký životní vítěz. Proto je asi tak úspěšná.
Jak jsou vykresleny postavy a prostředí a jaké ponaučení kniha ve skutečnosti dětem dává?
1. Škola, do které chodí Chloe
Ve čtenáři má vzniknout dojem, že Chloe dochází do nějaké obdoby severokorejského pracovního tábora, za který její matka ještě platí, ale s tím rozdílem, že ani spoluvězni nejsou její kamarádi. O životě a poměrech na škole se toho moc nedozvíme. Je nám jenom předložen důsledek té nepopsané hrůzy, a sice že na celé této škole, kam chodí stovky studentů a kde učí desítky učitelů není jediný člověk, se kterým by si Chloe alespoň trochu rozuměla. Protože, to dá rozum, ty soukromé školy jsou všechny takové, ani není nutné to nějak víc popisovat, to je přece jasné.
Podle mě on to autor ani popsat nemůže, protože o takových školách neví zhola nic, a to z důvodu že nepatří do sociální skupiny, která tam své děti posílá. A pokud to ví, tak to nijak v příběhu nezohledňuje, ať už cíleně k dokreslení příběhu nebo z holé blbosti. Autor vytvořil rovněž podobnou slátaninu, a sice nějaký canc o synovi bohatého otce, který zbohatnul prodejem toaletního papíru – a toho na té zlé soukromé škole taky nikdo nemá rád, jak jinak.
A na Chloe pracovní tábor zapůsobí dokonce tak negativně, že nemá ani žádné kamarády mimo školu. Takže v jejím světě existuje jenom škola a park, kde bydlí na lavičce pan Smraďoch, což, považte, je opravdu smutné. Takové jsou všechny ty soukromé školy.
Realita je ale podle mé zkušenosti taková, že pokud pošlete dítě do soukromé školy, podle mě bude prostředí v této škole 10x víc profesionální a férové, než ve škole státní. Moje zkušenost čítá soukromou školku a zkušenosti známých a kolegů se soukromými školami a gymnázii. Je pak otázkou, zda se Vám vyplatí peníze na něco takového dávat a v které části vzdělávacího cyklu, ale většinou platí soukromá škola = spokojený žák a hlavně spokojený rodič. I když je otázka, co vás to bude stát.
2. Pan Smraďoch
Kniha vytváří iluzi, že je v pořádku, když se 11leta holka začne bavit s bezdomovcem a tajně ho ubytuje doma v kůlně. A pak se ukáže, že bezdomovec je bývalý lord, který se ke všem chová jako učitel hradní etikety, jehož skrytým cílem zřejmě od počátku bylo udat směr všem příslušníkům rozvrácené domácnosti, do níž patří i Chloe. Je tohle opravdu myšleno vážně?
Předně, žádný bezdomovec bohužel není lord. Umíte si představit, že se vaše 11 letá dcera kamarádí s bezďákem, prochází se s ním po městě a svěřuje se mu se svými životními problémy? Protože se dočetla v nějaké knize, kterou jí před spaním četla pokroková bio maminka, že by to mohl být vznešený, chápavý a vzdělaný šlechtic? Není to třeba tak, že je to věčně opilý, smradlavý a sebelítostí otupený neschopný, líný póvl? I pokud jsou tady pravděpodobně výjimky, neriskoval bych nekritickým předčítáním této knihy svým dětem, že se vydají na nejbližší lavičku na nádraží nebo do nějakého zaplivaného podchodu „hledat lorda“ . Ono by se mohlo stát, že v praxi narazí spíš na reprezentativní, a ne příliš vznešený vzorek této sociální skupiny.
Vykreslení bezdomovce jako přátelského, slušného gentlemana s vybranými způsoby je za mě pro děti regulérně nebezpečné. Jak může v reálném světě dopadnout situace, kdy si malá holka přivede do kůlny tajně bezdomovce, si zkuste představit sami.
3. Matka
Jako jediná členka rodiny vydělává peníze, a to je špatně. Tohle jí autor a ani čtenář prostě neodpustí. Taky to znamená, že nemůže být tak cool jako pan Smraďoch, protože si bohužel nemůže dovolit celý den sedět na lavičce a vybraným způsobem smrdět.
Dále má matka další naprosto nepřípustnou vlastnost, nemá ráda bezdomovce a chce, aby její dcera chodila do soukromé školy a měla…promiňte mi toto archaické a téměř sprosté slovo…výsledky. Má také vlastní názory a není vždycky vyklidněná a chápavá. To asi proto, že jí nikdo zadarmo nenosí jídlo a musí chodit do práce, což sem tam přináší stres.
Matka je vlastně taková ženská parafráze na Trautenberka z normalizačního večerníčku Krakonoš. Dále je to taková hnusná a sobecká mrcha, že ani nepodporuje svého manžela v tom, aby nedělal nic. A vlastně ho vystavuje riziku, že dopadne (samozřejmě její vinou) jako pan Smraďoch a bude pak vznešeným a přátelským způsobem vysvětlovat malým holčičkám, jak mají uchopit svůj život. Na lavičce na to bude času dost.
4. Tatínek
Hned po panu Smraďochovi je druhý nejvíc cool… a zrovna ho vyhodili z práce, kde pracuje jako nekvalifikovaný dělník, protože nemá žádné vzdělání, a to z toho důvodu, že se místo studia věnoval hraní v kapele, která nikdy nic reálného nepředvedla. A to je na něm to nejhezčí, je to tak hodný a skvělý člověk, který nežije jen pro ten zlý úspěch a peníze. Akorát nikdy nic nerozhodne, za nic neodpovídá, nikdy nic neudělá a zlá matka mu i přesto, jak úžasný je to člověk, rozbila kytaru, když chtěla, aby zvedl svůj líný zadek a začal se sebou něco dělat, potvora jedna.
5. Sestra Chloe Anabelle
Je hrozně zlá a snobská, protože občas souhlasí s matkou a ráda chodí do soukromé školy, kde si našla kamarády… což svědčí o tom, že asi není úplně normální. Je vlastně součástí celého toho zlého a sobeckého fujky establishmentu, kde se můžete občas slyšet závadná slova jako cíle, odpovědnost, srovnávání s ostatními a další výkonem a výsledky zavánějící ohavnosti.
Závěr
Buď tuto knihu vůbec nekupujte a pokud jste to už udělali, tak ji vyhoďte z okna nebo spalte. Pokud možno ji neprodávejte a ni nikomu nedávejte, protože byste mohli jejím obsahem kontaminovat další rodinu. Pokud ji budete chtít číst, doporučuji ji pojmout jako cvičení pro děti, kde si mohou ony i rodiče vyzkoušet, zda jsou děti schopné vlastního názoru a kritického myšlení ve vztahu k předkládaným informacím. Jinak řečeno, možná bude poznat, zda děti umí rozlišit fikci, nesmyslnou fikci, naprosto pitomou fikci a tuto fikci, od reality.
U nás toto cvičení proběhlo celkem úspěšně, jen já jsem se při některých pasážích při svém plamenném výkladu asi hodně rozohnil, až mě musel syn uklidňovat slovy „taťko, ty to bereš moc vážně, vždyť to je jenom taková pohádka“ . Mějte se fajn.
05.06.2022 AV
